Archiv článků: fyzika

Strojové učení mělo podpořit hypotézu o vesmíru jako simulaci

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hong Qin z Princetonu vytvořil pomocí strojového učení na základě historických dat algoritmus, který dokázal vypočítat polohu libovolného tělesa Sluneční soustavy v daném okamžiku. Na tom není samo o sobě nic divného. Zajímavé má být, že příslušná umělá inteligence přitom vůbec neodvodila a nepoužívala Newtonovy gravitační zákony ani žádnou jejich …

více »

Střídavý Josephsonův jev a kvantové tečky

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kondův jev je mnohočásticový kvantový efekt, kdy při dostatečně nízkých teplotách způsobují volné magnetické momenty anomální vodivost. Doktorandka Alžběta Kadlecová z teoretického oddělení Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK je spoluautorkou studie střídavého Josephsonova jevu, která v březnu vyšla v renomovaném časopise Physical Review Letters. Na výzkumu spolupracovala s fyziky …

více »

Proč se sklo někdy rozbíjí na stejně velké střepy

Sklenice se při pádu nejspíš rozbije na střepy nestejné velikosti. Podle okolností bude asi existovat nějaká střední hodnota a odpovídající statistické rozdělení, ale o moc víc toho o situaci asi říct nepůjde. V některých případech se ale sklo rozbíjí na přibližně stejně velké kousky, a to ani nemusí být protkané …

více »

Srážky černých děr a neutronových hvězd by mohly rozřešit spor o rozpínání vesmíru

Astrofyzikové opakovaně narážejí na problém s určením konkrétní hodnoty Hubbleovy konstanty, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru. Jak se zde již opakovaně popisovalo, různé metody dávají odlišné výsledky. Ne sice fatálně různé, celkový kosmologický pohled na vesmír to nemění, ale je to prostě záhada a ukazuje to, že zde něčemu nerozumíme. …

více »

Navrhují detekovat temnou hmotu pomocí exoplanet

Temnou hmotu bychom prý mohli detekovat nepřímo, na základě teploty exoplanet. Navrhují to alespoň Juri Smirnov a Rebecca K. Leane z The Ohio State University ve Physical Review Letters. Podle nové studie by exoplanety měly lapat temnou hmoty, ta klesá do nitra a při jejím zániku (poznámka PH: přeměně na …

více »

NASA ukazuje, jak vypadá ohyb světla u binární černé díry

Nová vizualizace NASA ukazuje tanec dvojice černých děr. Gravitace ohýbá světlo vystupující z akrečního disku. Světlo vycházející ze vzdálenější černé díry se přitom transformuje na rychle se měnící dvojici oblouků. Ještě působivější je to celé samozřejmě na animaci. Větší z černých děr, ta v popředí, má hmotnost 200 milionů Sluncí, …

více »

Atomární víry nabízí nové způsoby zpracování dat

Objevem nanorozměrových atomárních vírů vyvolaných stimulací elektrickým polem se otevírají nové možnosti pro zpracování dat v ultravysoké rychlosti a hustotě. Vědci z Fyzikálního ústavu se podíleli na studii odhalující způsob, jak polarizační víry reagují na THz pulzy v nanometrickém měřítku. Ta vyšla v dubnu v časopisu Nature. Studie věnuje pozornost …

více »

Sledovali rotace černých děr, temnou hmotu opět nenašli

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jedním z typů částic představujících kandidáty na temnou hmotu jsou ultralehké bosony, tedy částice s klidovou hmotností menší než miliardtina elektronu. Mezi tento typ bosonů by spadaly i často v této souvislosti zmiňované axiony. Fyzici z MITu, Utrecht University a Chinese University of Hong Kong se nyní ultralehké bosony pokusili …

více »

Obraz lze přesně poslat i přes materiály, které rozptylují světlo

Proč není cukr průhledný? Světlo, které proniká tímto materiálem, se láme, vychyluje, rozptyluje a jinak mění způsobem komplikovaným a těžko předvídatelným. Výzkumníci z Vídeňské technické univerzity a Utrecht University ale nyní ukázali, že existuje zvláštní třída světelných vln, která i neuspořádanými materiály typu cukru projde takovým způsobem, že se prakticky …

více »

Zkusili stlačit protony, nepovedlo se

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close