Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …
více »Teploty supravodivosti mohou souviset se základními konstantami přírody
Střípky ze světa supravodičů. Hydridy lutecia, yttria i skandia. Oxidy niklu na několik způsobů. Jak se vyhnout nutnosti extrémních tlaků? Nový výzkum tvrdí, že horní hranice teploty supravodivého přechodu je spjata se základními konstantami přírody – hmotností elektronu, jeho nábojem a Planckovou konstantou. Došli k tomu Kostya Trachenko a jeho …
více »Vizualizovali magnetické domény v kvantových materiálech
Kkvazi-jednorozměrný kvantový antiferomagnet BaCu2Si2O7. Vědci z Metropolitní univerzity v Ósace a Tokijské univerzity úspěšně použili světlo k vizualizaci malých magnetických oblastí (magnetických domén) ve speciálním kvantovém materiálu. Navíc s těmito oblastmi úspěšně manipulovali pomocí vnějšího elektrického pole. Výzkum se zaměřil na antiferomagnety, konkrétně ty, které mají kvazi-jednorozměrné kvantové vlastnosti – …
více »Poprvé pozorovali mionové ionty s velkým elektrickým nábojem
Vysoce nabité mionové ionty vznikají, když je záporný mion zachycen atomem. Během tzv. mionové kaskády je pak většina vázaných elektronů vyvržena… Mezinárodní tým vědců, včetně členů japonského Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, poprvé přímo pozoroval ionty s velkým elektrickým nábojem obsahující miony, zcela novou třídu …
více »Nově navržené konfigurace permanentních magnetů překonávají klasické Halbachovo uspořádání
„Fokusovaná“ konstrukce navíc umožňuje generovat homogenní pole mimo rovinu magnetů. Fyzikové Ingo Rehberg z Univerzity v Bayreuthu a Peter Blümler z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči vyvinuli a experimentálně ověřili inovativní přístup k vytváření homogenního magnetického pole pomocí permanentních magnetů. Jejich metoda překonává klasické Halbachovo uspořádání – které je optimální …
více »Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
Kosmické záření o nejvyšších energiích by mohly tvořit pouze jádra těžkých prvků, například železa. Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy …
více »Astronomové našli chybějící baryonovou hmotu – nachází se mezi galaxiemi
Nová studie určila, kde se ve vesmíru nachází „chybějící“ hmota (míněno: chybějící běžná hmota, nikoliv temná hmota); vědci současně detekovali nejvzdálenější zaznamenaný rychlý rádiový záblesk (fast radio burst, FRB). Astronomové z Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian (CfA) a Caltechu s využitím FRB jako vodítka ukázali, že více než …
více »Trojrozměrný čas: nový pohled na vznik elektrického náboje
Revoluční teorie trojrozměrného času od Günthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje elektrický náboj jako topologickou vlastnost časového prostoru. Tento přístup umožňuje vysvětlit kvantování náboje i jeho konzervaci z čistě geometrické perspektivy. V nejnovějších pracích publikovaných v tomto roce Güntherem Kletetschkou, je …
více »Nová data z projektu ALICE mohou přispět k vyřešení záhady kosmického záření
Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice z vesmíru dopadající na zemskou atmosféru. Přitom vytvářejí spršky sekundárních částic, jako jsou miony, které mohou dosáhnout povrchu planety. V posledních letech ale přitom pozemní experimenty detekovaly více kosmických mionů, než předpovídají současné teoretické modely kosmického záření. Podzemní experimenty nabízejí dobré podmínky pro detekci kosmických …
více »Objevili nejtěžší jádro rozpadající se vyzářením protonu
Bylo objeveno nové nejtěžší (známé) jádro fungující jako emitor protonů. Protonový rozpad je exotický typ radioaktivity. Dochází k němu u jader s velkým přebytkem protonů a v určitých dalších speciálních případech (excitované stavy jader apod.). Nicméně – nový „nejtěžší protonový zářič“ byl popsán až po skoro 30 letech od předcházejícího …
více »