Výzkumníkům z Forschungszentrum Jülich se podařilo vytvořit první experimentálně ověřený dvourozměrný materiál half-metal na světě – tedy materiál, který vede elektřinu pomocí elektronů pouze jednoho typu spinu (buď nahoru, nebo dolů). Jejich zjištění má představovat zásadní pokrok při hledání materiálů umožňujících energeticky účinnou spintroniku. Materiály typu half-metal jsou pro spintroniku …
Read More »Vlastní gravitace Mléčné dráhy může napodobovat stopy temné hmoty
Většina hvězd v Mléčné dráze se nachází v jedné rovině. Prostor kolem naší Galaxie je však mnohem chaotičtější. Kolem Mléčné dráhy se mj. volně pohybující pásy hvězd, „hvězdné proudy“. Astronomové přitom již dlouho zkoumají možnost, že hvězdné proudy by mohly nepřímo odhalit přítomnost temné hmoty. Nová studie University of Washington …
Read More »Krize v kosmologii prý pokračuje: Problémy v nedávné obhajobě zrychleného rozpínání vesmíru
Pochybnosti o standardním modelu (poznámka: kosmologie, tj. ldcm) se prohlubují poté, co nová studie odhalila zásadní problémy v nedávné analýze, která naopak obhajovala konvenční názor, že vesmír v současné době prochází zrychlenou expanzí poháněnou temnou energií. V listopadu loňského roku výzkumníci z Yonsei University v Jižní Koreji oznámili, že pokud …
Read More »Poprvé prokázali, že fluktuace vakua mohou zesilovat supravodivost
Vědcům se podařilo zesílit supravodivost pomocí vakuových fluktuací. Tento výsledek představuje významný pokrok v ovládání kvantových stavů hmoty. Vakuum není úplně prázdné – neustále v něm vznikají a zase zanikají virtuální částice, je to svět dynamických kvantových fluktuací. Novou studii vedli Zeng Changgan a Cheng Guanghui z Čínské akademie věd …
Read More »Střídavý proud dokáže snížit tření
Dochází k redistribuci elektronů na rozhraní, která následně mění mezifázové atomární síly. Výzkumníci (hlavní autor nové studie Tian-Bao Ma z japonské Tsinghua University) navrhli novou strategii pro snížení tření a opotřebení. Metoda obnáší vyvolání dynamického přerozdělení elektronové hustoty pomocí střídavého elektrického proudu. Nastavení amplitudy a frekvence střídavého proudu umožňuje flexibilní …
Read More »Popis zvláštních zimních blesků může přispět k prodloužení životnosti větrných elektráren
Lopatky větrných elektráren „vyrábějí“ za určitých podmínek zimní blesky. Tento dosud nezdokumentovaný typ výbojů popsal tým vědců vedený Martinem Kákonou z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Objev může přispět k lepšímu pochopení mechanismu vzniku blesků i k účinnější ochraně větrných elektráren před poškozením. Za specifických zimních meteorologických podmínek mohou …
Read More »Hvězda kolem černé díry? Astronomové asi objevili nový typ objektu
Další možné řešení záhady červených teček. Astronomové z MITu a dalších institucí zaznamenali v raném vesmíru extrémně jasnou červenou skvrnu. Objekt připomíná obrovskou hvězdu, zhruba o velikosti naší sluneční soustavy. Vydává však také 100miliardkrát více energie, než jakou může fyzicky vyprodukovat jakákoli známá hvězda. Ve skutečnosti se takové množství energie …
Read More »V jedné galaxii byly poprvé objeveny tři superhmotné černé díry
Mezinárodní tým astronomů pod vedením Max-Planckova institutu pro mimozemskou fyziku identifikoval v galaxii J0148-4214 tři supermasivní černé díry, všechny v aktivní fázi. Hmota padá do černých děr z akrečních disků, které je obklopují. Galaxie J0148-4214 se nachází více než 12,5 miliardy světelných let od Země. Vědci ji vypočítali z rudého …
Read More »Navrhují využít k hledání axionů a temných fotonů zemské magnetické pole
Dvěma z hlavních kandidátů na temnou hmotu jsou hypotetické částice – ultralehké axiony a temné fotony, které by byly asi o 19 až 21 řádů lehčí než elektron. Běžné pátrání po axionech obvykle zahrnuje jejich přeměnu na fotony pomocí silných laboratorních magnetů. Laboratorní výzkum má však svá omezení. Tým vědců …
Read More »I na vzniku ledu je stále co objevovat
Ani tak běžnému fyzikálnímu procesu, jako je tuhnutí vody, dosud plně nerozumíme. Výzkumníci z University of Tokyo nyní provedli řadu simulací v molekulárním měřítku, aby odhalili, proč se led tvoří snadněji na povrchu než ve vodních plochách. Bod tuhnutí vody je 0 °C, jenže voda se v okamžiku dosažení této …
Read More »
Sciencemag.cz
