Archiv článků: fyzika

Higgsova částice už mohla ukončit existenci vesmíru

Asi každý se už, minimálně ve sci-fi, setkal s názorem, že vesmír je vlastně fluktuace (např. v důsledku energie vakua), jako takový je nestabilní a jen podivnou náhodou vydržel existovat tak dlouho. Lucien Heurtier (Kings College London) na The Conversation nyní také tvrdí, že vesmír balancuje na tenké hraně „bytí“. …

více »

Nová studie téměř vylučuje záporný spin gluonu

Jednou z dosud otevřených otázek jaderné a částicové fyziky je původ spinu protonu. Jaderní fyzici předpokládají, že spin protonu pochází z jeho složek: kvarků spojených gluony, které přenášejí silnou interakci. Podrobnosti o podílu kvarků a gluonů však zůstávají nejasné. Nové studie nyní na základě výsledků pozorování a analýzy pomocí mřížkové …

více »

Na neutronových hvězdách mohou vznikat polární záře

O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která …

více »

Navrhují využití malých černých děr k detekci těch velkých

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Mezinárodní tým astrofyziků za účasti vědců z Curyšské univerzity navrhuje novou metodu detekce párů největších („galaktických“) černých děr, a to pomocí analýzy gravitačních vln generovaných blízkými malými („hvězdnými“) černými děrami – opět binárními. Při splývání galaxií dochází i k fúzi jejich černých děr, což se projeví vyzařováním gravitačních vln. Paradoxně …

více »

Interakce 3 nukleonů: Dosud přehlížená síla pomáhá udržet stabilitu jader atomů

Vědci odhalili, jak zvláštní typ síly v jádře atomu, tzv. třínukleonová síla, ovlivňuje stabilitu jádra. Studie, umožňuje pochopit, proč jsou některá jádra stabilnější než jiná, a může pomoci vysvětlit některé astrofyzikální procesy, jako je například vznik těžkých prvků ve hvězdách. Nejsilnější jadernou silou je dvoujaderná síla, která na velkou vzdálenost …

více »

Nová mikroskopie dokáže přesně zachytit pohyb elektronů

U dosavadních metod šlo dosáhnout buď vysokého prostorového rozlišení, nebo časového, ne oboje současně. Fyzikové na Stuttgartské univerzitě pod vedením profesora Sebastiana Lotha vyvíjejí mikroskopii, která jim poprvé umožňuje zaznamenat pohyb elektronů na atomární úrovni s extrémně vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Mohlo by to umožnit zodpovědět dosud nevyřešené otázky …

více »

Pauliho vylučovací princip slaví 100 let

Žádné dva fermiony nemohou být současně ve stejném kvantovém stavu. Vylučovací princip, formulovaný rakouským fyzikem Wolfgangem Paulim, odstartoval před 100 lety rozmach kvantové mechaniky a kromě jiného poskytl i teoretický základ pro uspořádání prvků periodické tabulky. Wolfgang Pauli se narodil ve Vídni 25. dubna 1900. Jeho otec, lékař přednášející na …

více »

Potíže s druhým zákonem termodynamiky

Jedna věc je říct, že vracení tepelnostních přenosů energie je nemožné „v praxi“. To znamená, že je to těžké, ale pořád principiálně možné. Je však úplně jiná věc říct, že jejich vrácení je nemožné, že je to kategoricky zakázáno, stejně jako vytvoření energie tam, kde žádná energie není. Fundamentální otázka …

více »

V CERNu testovali, zda kvarky top vyhovují Lorentzově symetrii

V první studii svého druhu na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) testoval projekt CMS (Compact Muon Solenoid), zda kvarky top (t, svrchní) dodržují Einsteinovu speciální teorii relativity. Přesněji řečeno se ověřovala platnost Lorentzovy symetrie: výsledky experimentů jsou nezávislé na orientaci nebo rychlosti experimentu (experimentální soustavy). Kupodivu to není předpoklad úplně samozřejmý. …

více »