Archiv článků: fyzika

Fyzikové v CERNu pracující na urychlovači LHCb (tento detektor zkoumá hadrony obsahující kvark b, bottom nebo beauty, spodní nebo krásný) zaznamenali výsledky zpochybňující tzv. leptonovou univerzalitu. Tento koncept tvrdí, že na různé typy leptonů by měly základní síly působit stejně: elektrony, miony a tauony (tau leptony) by měly stejným způsobem …

Casimirův jev vytváří „kvantovou past“. Marsotřesení. Rekordní magnetické pole. Kvantová interference antihmoty. Stín černé díry. Deset nejvýznamnějších prací z oblasti fyziky za rok 2019 vybral elitní tým pěti redaktorů časopisu Physics World. Ti společně s dalšími odborníky prostudovali stovky publikovaných prací a vybrali z nich ty, které splňovaly následující kritéria: …

Svítivost supernov, rudý posuv, mikrovlnné pozadí, baryonové akustické oscilace… Nová data prý umožňují obejít se bez temné energie. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru z roku 1998 je jedním z největších výsledků experimentální kosmologie poslední doby, však za něj již byla udělena i Nobelova cena (v roce 2011 ji dostali Saul …

Do konce letošního roku chtějí autoři výzkumu dosáhnout 1 MeV, aniž by velikost čipu překročila 1 cm. Vědci ze Stanfordu a SLAC National Accelerator Laboratory vytvořili miniaturní urychlovač částic na čipu; přesněji řečeno, elektrony v jejich zařízení urychluje samotný křemíkový čip. Do křemíku jsou vyvrtány dutiny v rozměrech nanometrů, a …

Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …

Bubliny plynu ve sklenici s vodou se nepřekvapivě pohybují směrem vzhůru. Když podobné uspořádání existuje v úzkém sloupci kapaliny (úzká zkumavka apod.), zdá se být ale stabilní. Kupodivu není (dosud nebylo?) tak úplně jasné, proč to takhle funguje. V 60. letech přišel F. P. Bretherton s tím, že celý jev …

Atomová jádra obsahující 34 neutronů by měla být relativně stabilnější. Tato hypotéza byla navržena již dříve, nyní ji potvrdily experimenty v japonském vědeckém centru RIKEN. Částice v jádře neplavou v nějaké „polévce“. Oproti tomuto dřívějšímu přesvědčení se dnes soudí, že jádro se do jisté míry podobá elektronovému obalu, obsahuje také …

Dvě dotýkající se zlaté tyčky mohou být různě teplé, a to stabilně. Na první pohled to nedává příliš smysl. V nanoměřítku jsou věci tak blízko sebe, že když zkusíme zahřát jednu, energie se rozptýlí i do nejbližšího okolí, navíc budeme mít problém energii tak přesně vůbec zacílit. Přesto ale nějaké …

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se může jednat o základ budoucí elektroniky – ve fázi, která bude následovat po spintronice. Tiskové zpráva Polské akademie věd vysvětluje magnoniku nám laikům následujícím způsobem. To, co zde nese informaci, není jediná částice, ale kolektivní …