Archiv článků: fyzika

Srovnáváme ortho a para vodu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Molekula vody existuje ve formě dvou „izomerů“, ortho a para – podle toho, zda spiny jader vodíkových atomů mají stejnou nebo opačnou hodnotu. Fyzikální vlastnosti obou těchto forem vody jsou prakticky totožné. Vědci z univerzit v Basileji a Hamburku nyní zkoumali, zda se ortho a para voda nějak neliší z …

více »

Energie vakua a supersymetrie (2)

Kromě pátrání po Higgsově bosonu je hledání supersymetrie asi největším úkolem urychlovače LHC. pokračování včerejšího úryvku Hlavní poučení z fenomenálního úspěchu elektroslabé teorie zní, že symetrie je náš spojenec v odhalování tajemství přírody. Fyzici se do symetrií zamilovali a touží objevit so možná největší z nich. Snad nejambicióznější projekt v tomto směru je …

více »

Energie vakua a supersymetrie (1)

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jeden z mnoha příspěvků k odhadované hodnotě energie prázdného prostoru pochází od Higgsova pole. V roce 1998 astronomové studovali rychlost vzdalování velmi dalekých galaxií a učinili při tom revoluční objev: nejenže celý vesmír expanduje, ale činí tak se stále větší rychlostí. Rozpínání vesmíru se zrychluje. Galaxie se od nás i od sebe navzájem vzdalují, …

více »

Vodík ochlazený temnou hmotou

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Vodíkový plyn byl v raném vesmíru chladnější, než se předpokládalo. Podle vědců za to může temná hmota. Rádiové vlny detekované z vodíkového plynu, který vznikl 180 milionů let po velkém třesku, by mohly přinést nové informace o temné hmotě. Temná hmota dráždí fantazii vědců už řadu desetiletí. Záhadnou látku jsou …

více »

Neutronová anomálie a temná hmota

Většina neutronů by se mohla rozpadat běžným beta rozpadem, malá část za přítomnosti temné hmoty. Více než dvacet let nedokázali vědci vysvětlit, proč dva typy experimentů udávají různé hodnoty střední doby života neutronů. Američtí fyzici teď přišli s novým vysvětlením. Podle nich se některé neutrony rozkládají na zatím neznámé částice, …

více »

Černé díry a předpovědi smyčkové gravitace

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli patří k autorům teorie smyčkové kvantové gravitace – jednoho z návrhů na propojení kvantové mechaniky a obecné relativity. Smyčková kvantová gravitace se někdy považuje za konkurenci pro superstruny, je každopádně sympaticky uměřená. Neoperuje žádnými dodatečnými dimenzemi, nepotřebuje struny, brány, krajiny mnoha světů ani dosud neznámé …

více »

Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

více »

Cesta k potvrzení kvantové povahy gravitace

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Základ nového přístupu: test, zda hmotu lze provázat s jinou identickou hmotou pomocí gravitačního pole. Britští fyzici navrhli experimenty, které by mohly vůbec poprvé prokázat spojení mezi teoretickými základy kvantové mechaniky a teorie relativity. Kvantová mechanika a Einsteinova teorie relativity fungují skvěle v oblastech, pro které byly vytvořeny. Jenže některá …

více »

Stephen Hawking a záření černých děr

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Druhá věta termodynamická má mezi zákony vědy výjimečné postavení, protože neplatí vždy, platí pouze ve většině případů. Pravděpodobnost, že i po odstranění přepážky nalezneme molekuly plynu v jedné polovině krabice, je jedna ku mnoha milionům milionů, ale stát se to může. Na první pohled se zdá, že v blízkosti černých …

více »

Čas jako iluze – výstřední fyzika Kurta Gödela

Kurt Gödel je znám hlavně jako autor slavné věty o neúplnosti, během svého přátelství s Einsteinem se však pustil také do teorie relativity. Jeho práce se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se stroji času. Gödel přišel v roce 1949 v Princetonu s myšlenkou vesmíru, který velmi rychle rotuje. Zajímavé je, že …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close