Archiv článků: fyzika

Už samotná neutrina jsou podivná a příliš nezapadají ani do standardního modelu fyziky částic (potíž je, že tyto částice mají podle všeho nenulovou klidovou hmotnost – i když standardní model lze v tomto smyslu upravit). Jim podobné hypotetické částice, tzv. sterilní neutrina, by podle některých názorů mohly tvořit i temnou …

Časová symetrie fyzikálních zákonů má být porušena i v případě makroskopických objektů. Otázkou ale je, jak příslušné tvrzení vlastně chápat. Fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Pokud všem částicím přiřadíme v daný čas opačné okamžité rychlosti, není důvod, proč bychom nedostali i děj probíhající zpět v čase. Samozřejmě současně víme, …

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

Molekula použitá pro studii obsahuje dva atomy železa chemicky vázaného ve ferrocenových jednotkách. Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly. Práce publikovaná v časopise Nature Communications přináší důležité poznatky nejen o jednom z klíčových procesů ve fyzice, chemii a biologii, ale též představuje inspiraci pro konstrukci …

Jakmile se do dění zapojí deuterium, záležitost s využitím fúze vyhlíží mnohem slibněji. Řetězec reakcí na Slunci začíná fúzí dvou protonů – jádra běžného vodíku vytvoří jádro deuteria, těžší formy vodíku. Když se spojí dva protony, jeden se musí změnit na neutron. To je ten nejtěžší krok v řetězci reakcí, …

Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …

Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …

V předcházejících letech se podařilo objevit první supravodivé materiály na bázi oxidů niklu. Krystalová struktura těchto látek se blíží oxidům mědi (kuprátům), tedy materiálům, které prozatím z hlediska vysokoteplotní supravodivosti drží rekord, alespoň za normálního tlaku. Analogie ale zřejmě neznamená, že za supravodivostí kuprátů a oxidů niklu (nikelátů) stojí stejné …

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …

Jako Mpembův jev označujeme podivnou situaci, kdy teplá voda při ochlazování zmrzne rychleji než studená. Dokonce se toho i někdy využívá při přípravě ledových ploch nebo zmrzlin. Na první pohled to vůbec nedává smysl – vždyť přece teplá voda musí nejprve vychladnout na teplotu té studené a pak oba procesy …