Archiv článků: fyzika

Fyzikové poprvé změřili tlak uvnitř protonu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Specifický Comptonův rozptyl znamená vysílání vysoce energetických, spinově polarizovaných elektronů na protony. Fyzikům z Jeffersonovy laboratoře v americké Virginii se jako prvním na světě podařilo zmapovat rozložení tlaku uvnitř protonu. To se až do této doby jevilo jako nemožné. Vědci zjistili, že v centrální části protonu panuje extrémně vysoký tlak, …

více »

Ideální jaderná kapalina z kvarků a gluonů

Vzniklá jaderná hmota je ve stavu, ve kterém byl vesmír po uplynutí pouhé první mikrosekundy od Velkého třesku. Nové poznatky o mikrosvětě se snaží získat vědci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT při výzkumu srážek iontů. V rámci projektu OPVVV „Brookhavenská národní laboratoř – účast České republiky“, který fakulta řeší ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd České …

více »

Nepolapitelná sterilní neutrina

Některá mionová neutrina zřejmě oscilují na sterilní a ta se následně mění na elektronová. Fyzici pracující na experimentu MiniBooNE ve Fermilabu v USA zveřejnili nové výsledky, které jsou plně konzistentní s předcházejícími náznaky existence sterilních neutrin. Sterilní neutrina se jeví jako ještě nepolapitelnější částice než standardní neutrina, která nemají náboj …

více »

Srovnáváme ortho a para vodu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Molekula vody existuje ve formě dvou „izomerů“, ortho a para – podle toho, zda spiny jader vodíkových atomů mají stejnou nebo opačnou hodnotu. Fyzikální vlastnosti obou těchto forem vody jsou prakticky totožné. Vědci z univerzit v Basileji a Hamburku nyní zkoumali, zda se ortho a para voda nějak neliší z …

více »

Energie vakua a supersymetrie (2)

Kromě pátrání po Higgsově bosonu je hledání supersymetrie asi největším úkolem urychlovače LHC. pokračování včerejšího úryvku Hlavní poučení z fenomenálního úspěchu elektroslabé teorie zní, že symetrie je náš spojenec v odhalování tajemství přírody. Fyzici se do symetrií zamilovali a touží objevit so možná největší z nich. Snad nejambicióznější projekt v tomto směru je …

více »

Energie vakua a supersymetrie (1)

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jeden z mnoha příspěvků k odhadované hodnotě energie prázdného prostoru pochází od Higgsova pole. V roce 1998 astronomové studovali rychlost vzdalování velmi dalekých galaxií a učinili při tom revoluční objev: nejenže celý vesmír expanduje, ale činí tak se stále větší rychlostí. Rozpínání vesmíru se zrychluje. Galaxie se od nás i od sebe navzájem vzdalují, …

více »

Vodík ochlazený temnou hmotou

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Vodíkový plyn byl v raném vesmíru chladnější, než se předpokládalo. Podle vědců za to může temná hmota. Rádiové vlny detekované z vodíkového plynu, který vznikl 180 milionů let po velkém třesku, by mohly přinést nové informace o temné hmotě. Temná hmota dráždí fantazii vědců už řadu desetiletí. Záhadnou látku jsou …

více »

Neutronová anomálie a temná hmota

Většina neutronů by se mohla rozpadat běžným beta rozpadem, malá část za přítomnosti temné hmoty. Více než dvacet let nedokázali vědci vysvětlit, proč dva typy experimentů udávají různé hodnoty střední doby života neutronů. Američtí fyzici teď přišli s novým vysvětlením. Podle nich se některé neutrony rozkládají na zatím neznámé částice, …

více »

Černé díry a předpovědi smyčkové gravitace

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli patří k autorům teorie smyčkové kvantové gravitace – jednoho z návrhů na propojení kvantové mechaniky a obecné relativity. Smyčková kvantová gravitace se někdy považuje za konkurenci pro superstruny, je každopádně sympaticky uměřená. Neoperuje žádnými dodatečnými dimenzemi, nepotřebuje struny, brány, krajiny mnoha světů ani dosud neznámé …

více »

Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close