Archiv článků: fyzika

Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, kteří na strunové teorii (a s ní souvisejících teoriích) léta pracovali, čekala, že jakmile začne fungovat nový urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider) …

Primordiální černé díry jsou objekty, které měly vznikat krátce po velkém třesku. Podle některých kosmologických teorií za tehdejších extrémních podmínek stačilo, když se náhodně utvořily větší shluky hmoty a jejich osudem už pak byl gravitační kolaps do černé díry. Pro představu o příslušné škále – dosud se uvádělo, že primordiální …

Královská švédská akademie věd udělila 2. října 2018 Nobelovu cenu za rok 2018 za „revoluční objevy v oblasti laserové fyziky“. O Nobelovu cenu se podělí Arthur Ashkin (Bell Laboratories, USA), Gérard Mourou (École Polytechnique, Francie; University of Michigan, USA) a Donna Strickland (University of Waterloo, Kanada). První polovinu ceny obdržel …

Američtí fyzici objevili přírodní mechanismus, který způsobuje, že vedlejší produkty jaderného štěpení zůstávají pod zemí a nerozptylují se po okolí. Fyzici z US Naval Research Laboratory studovali neobvyklý kousek uranové rudy pocházející z naleziště Oklo v africkém státu Gabon. Tento vzorek kdysi fungoval jako přírodní jaderný reaktor, ve kterém probíhaly …

Čas si nesmíme představovat jako nějaké obrovské kosmické hodiny odměřující existenci celého vesmíru. Už více než století víme, že čas musíme chápat jako lokální jev: každý objekt ve vesmíru má svůj vlastní čas, který plyne rychlosti, jež je určena gravitačním polem v daném místě. Ale i tato představa lokalizovaného času …

Trpasličí galaxie NGC1052-DF2 podle studie publikované v Nature neměla obsahovat temnou hmotu. Pohybovala se proto také jinak, než předpovídala teorie MOND – modifikovaná newtononská mechanika. Nyní ale zastánci MOND na kritiku opět v Nature odpověděli vlastními údaji, podle nichž zde žádný problém nevzniká a modifikace MOND (přidání dalších členů do …

Za objev Higgsova bosonu byla již udělena Nobelova cena, nyní v CERNu měli také prokázat očekávaný rozpad této částice. Experimenty byly uskutečněny na velkém urychlovači LHC v rámci experimentů Atlas a CMS a vyžadovaly srážky částic o energiích 7, 8 a 13 TeV. Higgsův boson se má se podle standardního …

Vědci použili nanodrátková pole, aby mohli excitovat co nejvíce deuteronů. Američtí a němečtí fyzici odstartovali nový výzkum, který slibuje menší a levnější zdroje neutronů a nové možnosti pro simulace extrémních podmínek panujících v centru hvězd. Jaderná fúze je úžasný zdroj energie, o kterém vědci hovoří už řadu desetiletí. Jenže zvládnout …

Specifický Comptonův rozptyl znamená vysílání vysoce energetických, spinově polarizovaných elektronů na protony. Fyzikům z Jeffersonovy laboratoře v americké Virginii se jako prvním na světě podařilo zmapovat rozložení tlaku uvnitř protonu. To se až do této doby jevilo jako nemožné. Vědci zjistili, že v centrální části protonu panuje extrémně vysoký tlak, …

Vzniklá jaderná hmota je ve stavu, ve kterém byl vesmír po uplynutí pouhé první mikrosekundy od Velkého třesku. Nové poznatky o mikrosvětě se snaží získat vědci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT při výzkumu srážek iontů. V rámci projektu OPVVV „Brookhavenská národní laboratoř – účast České republiky“, který fakulta řeší ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd České …