Obr. 6. Detail kostry koně z lokality Mušov-Roviny. Foto: Archeologický ústav AV ČR, Brno

Archeologové odkryli pod Pálavou hroby langobardské elity

Tým Archeologického ústavu AV ČR, Brno, pokračuje i v letošním roce v systematickém terénním výzkumu největší známé nekropole germánských Langobardů na našem území. Rozsáhlý odkryv odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny datovaného do první poloviny 6. století. Mezi nově prozkoumanými jsou i hroby příslušníků vládnoucí elity Langobardů. Mimořádným objevem je dvojice stříbrných mincí původem z Itálie.

Pohřebiště Mušov-Roviny je dosud největší známou nekropolí z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje. Rozkládá se v poloze, kde se též podařilo objevit starší pohřebiště z doby římské (1.–4. st. n. l.).

Archeologický výzkum v roce 2023 finančně podpořila společnost MND, a.s. Výzkumníci zde nově identifikovali a prozkoumali více než 80 hrobů z první poloviny 6. století, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Jen několik desetiletí poté střední Evropu opustil a přesunul se do severní Itálie.

Letošní výzkum odhalil část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ říká vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová brněnského Archeologického ústavu AV ČR.

V bohatých ženských hrobech archeologové nalezli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, která do něj byla uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvádí vědkyně.

Stříbrné mince králů

V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, např. hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších („knížecích“) hrobů na zkoumaném pohřebišti.

„Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu č. 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ konstatuje Zuzana Loskotová.

Letošní objevy potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny 6. století.

Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili unikátní geopolymerní technologii

Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Vědci z Ústavu struktury …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close