Archiv článků: historie

Jeden z mála případů v dějinách, kdy se ve vnitrozemském regionu rozvinula civilizační konfigurace srovnatelná s Periklovými Athénami, renesanční Florencií nebo alžbětinskou Anglií. Střední Asie byla tradičně urbanizovanou společností, kterou již Strabón v prvním století před naším letopočtem charakterizoval jako „zemi tisíce měst“. Balch neboli Baktra, středisko helénistické Baktrie, jež si …

Ve středu 12. dubna 1961 odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok-1, v jejíž malé kulové kabině poprvé do vesmíru vzlétl člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Z tohoto místa proběhla od roku 1957 již celá řada startů – do vesmíru se odtud vydal první lidmi vyrobený stroj – malinký …

Od samého počátku je nemožné, aby byly společnosti žijící na východě stejně násilné jako ty žijící na západě. Vezmeme-li v úvahu drobné výjimky a také odchylky související s pozdějšími evropskými invazemi (pro rozsáhlou diskuzi viz Fossett [2001]), je zřejmé, že násilí dosahovalo mnohem většího rozsahu v západní Arktidě nežli ve …

Velká čínská zeď je sice nejznámější, ale zdaleka není jediným systémem hradeb postavených v této oblasti. Různé státy zde nechaly vybudovat mnoho fyzických bariér, které sloužily jako funkční i symbolické hranice jejich říší. Pravděpodobně nejméně známou z nich je středověký systém hradeb, síť zdí, příkopů a ohrazení (Medieval Wall System, …

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, přestože většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí či zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – zejména o zemědělskou půdu. Antropologická data …

To, co se nám jeví jako velmi okrajové společnosti, možná válčící jen zanedbatelně, mohou být ve skutečnosti potomci vysoce konkurenčních a komplexněji organizovaných lidí. Komplexní lovci-sběrači, jejich migrace a biologie Existují jak archeologicky, tak etnograficky popsaní lovci-sběrači, kteří se značně liší od klasických Křováků nebo australských domorodců, v nichž spatřujeme …

Od neandrtálců se podstatně lišíme také ledvinami. V jižní Africe žila skupina lidí po stovky tisíc let v částečné izolaci. Ukazuje to nová studie založená na analýzách genomů 28 lidí z doby před 10 200 až 150 lety. Vědci také objevili genetické adaptace, které pravděpodobně formovaly druh Homo sapiens. Homo …

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů. Nově analyzované lidské pozůstatky z …

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc na závěr záchranného výzkumu u Kojetína. Nálezy dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk. Odborníci z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum na jižním obchvatu Kojetína, který probíhal od září loňského roku na ploše dlouhé přibližně 200 …

Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …