Archiv článků: historie

Máme občas tendenci si myslet, že žijeme ve zlatém věku vědy i jejích aplikací do praxe, alespoň v porovnání s minulostí. Díky kvantové fyzice máme lasery i DVD, teorie relativity umožnila GPS, medicína zase prodloužila lidský život. To všechno je pravda, jenže efektivita současné vědy je možná nevelká a nadto …

Sídliště bylo nadregionálním obchodním a výrobním centrem. Archeologové z Muzea východních Čech v Hradci Králové, Univerzity Hradec Králové spolu s kolegy z Archaia Praha, z.ú. objevili v trase budoucí dálnice D35 zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Celá lokalita nemá svým rozsahem a charakterem …

Na keramice ze starověkého Egypta zdobené motivy boha Bese se podařilo prokázat stopy halucinogenů. Písemné záznamy sice uváděly, že podobné prostředky se při některých staroegyptských rituálech používaly, přímý důkaz dosud ovšem chyběl. „Poprvé se nám podařilo identifikovat všechny chemické složky tekutého odvaru obsaženého v nádobě z Muzea umění v Tampě,“ …

Přestože všechna tradiční zemědělství pěstovala různé obiloviny, olejniny, textilní a krmné plodiny, popsaný postup běžných polních prací byl nejčastěji používán při pěstování obilovin. Kromě orby byla dominance zrnin v roční sklizni jistě dalším nejzřejmějším společným rysem všech zemědělských společenstev Starého světa. Mezoamerická zemědělská společenstva, která orbu nevyužívala, sdílela tento znak …

Mezinárodní tým vědců objasnil původ uralské jazykové rodiny a jenisejské jazykové rodiny. Odborníci na genetiku, archeologii a lingvistiku z Harvardovy univerzity, Ostravské univerzity a dalších evropských, asijských i amerických institucí odhalili ve starověkých vzorcích DNA dosud neznámé genetické vazby mezi pravěkými populacemi a dnešními mluvčími uralských jazyků – Finů, Estonců, …

Pätnásta sezóna multidisciplinárneho výskumu na egyptskej lokalite Tell el-Retábí sa konala netradične, v máji a júni 2025. Terénne práce nadviazali na oblasti, v ktorých sa kopalo už v predchádzajúcich sezónach. Egyptológovia SAV odkryli viaceré architektúry a nálezy zo sídlisk a pohrebísk z Druhého prechodného obdobia (polovica 18. – polovica 16. …

Spotřeba vody u plodin závisí na mnoha environmentálních, agronomických a genetických proměnných, ale celková sezonní potřeba je běžně asi 1 000krát větší než hmotnost sklizeného zrna. Na vypěstování jedné tuny pšenice je potřeba až 1 500 tun vody a na každou tunu rýže je potřeba dodat minimálně 900 tun vody. …

Železo mělo být oproti bronzu levné. To je ale relativní, jak uvidíme dále. Ještě kolem roku 1100 (tedy nějakých 2 000 let od začátku doby železné ve střední Evropě) se železných nástrojů používalo celkem málo – a to dokonce kousek od Prahy, tedy v centru státu. Následující text vychází z …

Podle převládající představy dorazili lidé mluvící indoevropskými jazyky do Hispánie někdy kolem roku 2200 př. n. l. Víceméně vyhubili mužskou populaci a smísili se s místními ženami. Alespoň dle analýzy genomů. Tento model ale nemusí být správný. Podle nově nevrženého scénáře předtím došlo na území k populačnímu kolapsu. Lidé mluvící …

Ve 3. tisíciletí př. n. l. bylo údolí řeky Indus druhou oblastí světa, kde se objevila města, vlády, opevnění a bronzové zbraně, a to několik století po oblasti Úrodného půlměsíce, ale zároveň několik století před východní Asií. V 1. tisíciletí př. n. l. se však jižní Asie propadla na třetí …