Archiv článků: archeologie

Koncem doby bronzové u nás fungovalo víc vesnic a žilo víc lidí než v raném středověku. Doba bronzová již přináší závan moderního věku. Zachází s kovy, je globalizovaná, propojená se středomořskou oblastí, potrpí si na účelné a honosné zbraně a také v kulturách mohylových a popelnicových polí její mladší poloviny …

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat. Obě populace se tak podle aktuálních výzkumů nelišily pouze geneticky, …

Nejstarší egyptský papyrový svitek pochází z 30. stol. př. n. l. Objeven byl v hrobce, nikoliv královské, ale náležející vysokému hodnostáři. Co je opravdu zajímavé, tento svitek je nepopsaný. Viz také: Počátky egyptských hieroglyfů Možná nám zde něco uniká. Dejme tomu, že v té době se psalo (vedle monumentálních nápisů, …

Co Keltové poztráceli. Stovky zlatých a stříbrných mincí, ale i bronzové spony nebo figurku koníka našli archeologové v utajované keltské lokalitě na severním Plzeňsku. Unikátní předměty roztroušené v oblasti, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo, teď veřejnosti zpřístupní Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici na výstavě Nejasná zpráva …

Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu tzv. stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který …

Žena s metabolickým onemocněním, keramická nádoba s trny a zvířecí amulety. Celkem 467 objektů odhalili archeologové při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D7 mezi Knovízem a Slaným. Archeologové momentálně dokončují práce v terénu, nálezy budou zpracovány v laboratořích v Olomouci. Naleziště dokazuje bohatou historii a vývoj krajiny, kterou osídlovaly různé …

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska. V těchto dnech zkoumají archeologové z Fakulty …

Při stavbě svého depozitáře v Těšeticích na Znojemsku museli archeologové z Masarykovy univerzity nečekaně provést záchranný výzkum dvou hrobů a těžební jámy. V jednom z hrobů, který patřil starší ženě, nalezli odborníci dvě bronzové spirály. Překvapení v podobě nálezu artefaktů z mladší doby bronzové čekalo archeology z filozofické fakulty při …

Počátky sídelní aktivity na území dnešního Uherského Hradiště spadají už do přelomu 7. a 8. století našeho letopočtu. Vyplývá to z analýzy sedimentů a pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Četné artefakty, z nichž některé dokládají dálkový obchod, dokazují význam místa ležícího na obchodní cestě. …

Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily. Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních …