Tag Archives: archeologie

Bioarcheologický výzkum pohřebiště z doby bronzové v maďarském Tiszafüredu-Majoroshalomu ukázal, že kolem roku 1500 př. n. l. (cca přelom starší a střední doby bronzové, v Čechách tomu odpovídá nástup mohylových kultur) došlo v životě lidí k radikálním změnám: jinak se stravovali a žili a zřejmě nastala také reorganizace společenského systému. …

Divoká pšenice a ječmen byly od počátku holocénu oblíbenými plodinami již pro pozdně paleolitické / epipaleolitické lovce a sběrače na Předním východě. Kaše, chlebové placky a pivo, to vše z obilnin vyráběli už lidé natufské kultury (13 000–9500 před Kristem). A člověk se postupně v nové klimatické realitě doby poledové …

Pozoruhodné nálezy pravěkého másla z irských a skotských slatin vyvolávají mnoho otázek týkajících se okolností jeho uložení v močálech. Šlo o obětiny bohům, nebo o způsob, jak máslo uchovat k pozdější konzumaci? A je možné takto konzervované máslo bez obav jíst i po více letech? I na tyto otázky se …

Výsledky prokazují téměř úplnou absenci prosa ve stravě v Praze a ve Staré Boleslavi. Stravovací návyky obyvatel Čech se v raném středověku radikálně proměnily. Nové výzkumy dokládají v mladší fázi raného středověku úpadek dříve dominantního prosa, které měli v oblibě už první Slované. Úpadek zájmu o tuto plodinu měl patrně …

Na úseku dlouhém 1,2 kilometru budoucí rychlostní trati Nezamyslice–Kojetín odkryli archeologové více než tisíc objektů od starší doby bronzové po dobu římskou. Mezi nejvýznamnější nálezy patří doklady sídlišť věteřovské kultury a kultury lidu popelnicových polí, specializovaná dílna na zpracování bronzu a také výjimečná kalibrační deska z doby římské určená k …

Národní muzeum otevírá výstavu Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba. 900 exponátů, královské poklady i nevyřešené záhady. Příběh dynastie, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy, ožívá v největší letošní výstavě Národního muzea. Ve spolupráci se Správou Pražského hradu se 24. dubna 2026 otevírá …

Někde psy pohřbívali s lidmi, jinde zvlášť. Psi na rybí dietě. A možná i nejstarší ovčáci z Anatolie… Odhalením dosud nejstarších genetických důkazů vědci zjistili, že psi s námi určitě žili již před více než 14 000 lety. Vědci analyzovali dávnou DNA ze zvířecích ostatků nalezených na archeologických nalezištích ve …

Velká čínská zeď je sice nejznámější, ale zdaleka není jediným systémem hradeb postavených v této oblasti. Různé státy zde nechaly vybudovat mnoho fyzických bariér, které sloužily jako funkční i symbolické hranice jejich říší. Pravděpodobně nejméně známou z nich je středověký systém hradeb, síť zdí, příkopů a ohrazení (Medieval Wall System, …

To, co se nám jeví jako velmi okrajové společnosti, možná válčící jen zanedbatelně, mohou být ve skutečnosti potomci vysoce konkurenčních a komplexněji organizovaných lidí. Komplexní lovci-sběrači, jejich migrace a biologie Existují jak archeologicky, tak etnograficky popsaní lovci-sběrači, kteří se značně liší od klasických Křováků nebo australských domorodců, v nichž spatřujeme …

Experti poodkrývají tajemství jedné z nejstarších kamenných forem na odlévání kovových předmětů na našem území. Konkrétně jde o kamenný kadlub, který sloužil v době bronzové k masivní produkci hrotů kopí. Našel jej v roce 2007 majitel jednoho z domů v obci Morkůvky na jižní Moravě na své zahradě. Experti zapojení do projektu RES-HUM ve spolupráci s Archeologickým …