Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Evropští vědci znovu volají po změně legislativy ohledně GMO

Současné předpisy EU o GMO ostře kontrastují s rostoucí plochou půdy, na které se GMO ve světě pěstují, a s rostoucím počtem států, kde nejsou nové odrůdy plodin získané pomocí editace genomu regulovány.

Evropští vědci znovu volají po změně evropské legislativy týkající se GMO, která je podle nich nezbytná pro další rozvoj udržitelného zemědělství, zajištění dostatku potravin pro rostoucí populaci i pro ochranu životního prostředí. Prohlášení vydává Evropská iniciativa pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE) k druhému výročí kontroverzního rozsudku Soudního dvora EU, podle nějž rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO).

K výzvě se připojilo rovněž vedení Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 25. července 2018 znamená, že i rostliny získané metodami přesného šlechtění pomocí editace genomu metodou CRISPR jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). „To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují,“ upozorňuje vědecký ředitel CRH a vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jaroslav Doležel.

Evropští vědci proto doporučují Evropské radě, Evropskému parlamentu a Evropské komisi revizi existujících směrnic týkajících se GMO, neboť jsou v rozporu se současnými vědeckými poznatky o editování genomu rostlin.

„Úpravy genomu vedoucí ke změnám, ke kterým může dojít také spontánně v přírodě a které nezavádějí cizí DNA, by navíc měly být vyňaty z uplatňování právních předpisů o GMO,“ stojí mimo jiné v prohlášením EU-SAGE, která sdružuje členy ze 132 evropských výzkumných institucí a asociací. Cílené editování genomu výzkumníci považují naopak za vhodný nástroj pro šlechtění plodin s dostatečnými výnosy, které budou odolné vůči změnám klimatu, budou méně závislé na pesticidech a hnojení a mohou mít zdravotní benefity pro konzumenty. Přínosy cíleného editování genomu již popisuje odborná literatura. Nové technologie šlechtění přispěly například k vývoji pšenice odolné vůči padlí, vinné révy odolné vůči houbovým chorobám, vyšlechtění pšenice s nízkým obsahem lepku nebo s vysokým obsahem vlákniny a řadě dalších aplikací.

Celý text otevřeného prohlášení je dostupný zde, česká verze zde.

Podle vědců současné předpisy EU o GMO ostře kontrastují s rostoucí plochou půdy, na které se GMO ve světě pěstují, a s rostoucím počtem států, kde nejsou nové odrůdy plodin získané pomocí editace genomu regulovány. „Stávající situace evropské země poškozuje. Zatímco v Evropě platí restrikce, v jiných oblastech světa se editování genomu využívá. To výrazně snižuje naši konkurenceschopnost a brzdí nás to ve šlechtění hospodářsky významných plodin s potřebnými vlastnostmi, například vyšší odolností vůči suchu či škůdcům a chorobám. To může mít v budoucnu velký dopad na evropskou ekonomiku, životní prostředí i zdraví obyvatel,“ uvedl ředitel CRH Ivo Frébort, který na rizika upozorňuje dlouhodobě. K prohlášení se připojila i Evropská biotechnologická federace, jejímž českým zástupcem je právě CRH.

„Prohlášení plně podporujeme, proto jsme ho zveřejnili i na webových stránkách Evropské biotechnologické federace a upozorňujeme na ně i v našem newsletteru,“ potvrdil viceprezident EFB Jeff Cole.

Podle profesora Doležela Evropská unie také ignoruje pozitivní vliv geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí. „Jen v roce 2018 se díky pěstování geneticky modifikovaných plodin dostalo do atmosféry o 23 miliard kilogramů oxidu uhličitého méně. Pěstování rezistentních odrůd získaných pomocí genetických modifikací vedlo v letech 1996 až 2018 ke snížení spotřeby toxických pesticidů ve světě o 776 milionů kilogramů. Nezbývá než doufat, že EU vyslyší hlasy odborníků, včetně těch zastoupených v EU-SAGE, a bez ohledu na politické tlaky umožní využití cílených metod šlechtění zemědělských plodin založených na nejnovějších vědeckých poznatcích,“ doplnil laureát České hlavy Jaroslav Doležel.

Cílem iniciativy EU-SAGE je informovat o metodách editace genomu a usilovat o změnu politiky EU a členských států tak, aby bylo možné tyto využívat pro podporu udržitelného zemědělství a produkce potravin. Českou republiku v této síti zastupuje sedm ústavů Akademie věd České republiky, CEITEC, CRH a Mendelova univerzita v Brně.

oznámení Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum

Když antibiotika nestačí: objev českých vědců zrychlí fágovou terapii

Příslušná technika, Ramanova pinzeta, vznikla spojením optické pinzety a Ramanovy spektroskopie. Vědci z Ústavu přístrojové …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close