Dnes se na pokusném poli v Olomouci vysévají dvě nové geneticky upravené linie ječmene vytvořené pomocí molekulárních nůžek CRISPR. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR testují linii, u níž úprava jediného genu ovlivňuje, kdy rostlina začne kvést a vytvářet klas. Druhá linie vytváří oddenky a díky schopnosti dlouhodobě …
Read More »Geneticky modifikovaná bakterie dokáže vyžírat nádory zevnitř
Jednoduchý logický prvek: spínače aktivující geny jsou založené na množství bakterií. Vědci vyvíjejí novou metodu k léčbě rakoviny pomocí geneticky upravených bakterií, které požírají nádory zevnitř. „Bakteriální spory pronikají do nádoru, kde nacházejí prostředí bohaté na živiny a bez kyslíku; právě to preferují, a tak začnou dostupné zdroje konzumovat a …
Read More »Lidský antibakteriální peptid vyrobený v GMO ječmeni
Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Tuto možnost ověřují společně s komerčním partnerem v rámci projektu z programu SIGMA – Proof-of-Concept Technologické agentury …
Read More »Olomoučtí vědci vyvinuli pomocí editace genů upravený ječmen
Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik (NGT). Na výzkumu pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty …
Read More »Fanzor2, eukaryotická obdoba bakteriálního CRISPR-Cas, je dalším příslibem pro editování genomu
Vědci z americké St. Jude Children’s Research Hospital zkoumali nástroj Fanzor2. V současné době probíhá revoluce poháněná použitím nástrojů genomového inženýrství, jako je prokaryotický CRISPR-Cas9. Stále jsou ale identifikovány i další systémy editování genomu u různých organismů, které rozšiřují sadu potenciálních nástrojů pro různé medicínské (i jiné) aplikace. Fanzory jsou …
Read More »Geneticky modifikovaní pavouci tkají červeně svítící pavučinu
Výzkumné skupině pro biomateriály na univerzitě v Bayreuthu se poprvé podařilo úspěšně použít nástroj pro úpravu genů CRISPR-Cas9 u pavouků. Po genetické modifikaci pavouci produkovali červené fluoreskující hedvábí. Pavoučí hedvábí představuje pro vědy o materiálech jedno z nejzajímavějších vláken vůbec. Je extrémně odolné proti roztržení, zároveň pružné, lehké a biologicky …
Read More »Genetické inženýrství zvýší odolnost vojtěšky
Na zvýšení odolnosti vojtěšky vůči chladu, suchu a zasolení půdy je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), ve kterém vědci využijí nejnovější poznatky z oblasti genetického inženýrství. Olomoučtí odborníci budou spolupracovat se skupinou profesora Tibora Pechana, která působí na Mississippi State University v …
Read More »Editování genů CRISPR/Cas9 vedlo k zefektivnění fotosyntézy
Až dosud se CRISPR/Cas9 používala (téměř výlučně) k vyřazení genu nebo snížení genové exprese, nyní se podařilo čtení příslušného genu naopak zvýšit a spolu s tím zintenzivnit i fotosyntézu. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley dosáhli zvýšení exprese genů u potravinářské plodiny změnou její předřazené regulační DNA. „Nástroje, jako je CRISPR/Cas9, …
Read More »Vystřižení genů může snížit množství asparaginu v pšenici
Tým biotechnologů z britským akademických i komerčních institucí (Rothamsted Research, University of Bristol, Curtis Analytics Limited) pomocí systému pro editování genů CRISPR-Cas9 vystřihával z pšenice geny odpovědné za syntézu proteinů obsahujících hodně asparaginu. Úprava se podařila u pšenice pěstované v podmínkách odpovídajících běžnému zemědělství. Asparagin sám o sobě je neškodný, …
Read More »Vědci vložili myším geny rypošů, ty pak žily déle
Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …
Read More »
Sciencemag.cz
