Archiv článků: zemědělství

Ve starších učebnicích dějepisu i v populárně-naučných knihách nám byl neolit prezentován jako období relativně rovnostářské, což mělo skončit v době kovů (respektive už v eneolitu/chalkolitu, pokud toto období dáme do škatulky doby kamenné). Později se začalo tvrdit, že rovnost zmizela už se samotným zemědělstvím. Nová studie se vrací víceméně …

Změna je především příležitost a nabízí možnost vydělat každému, kdo si vsadí lépe než ostatní. Kdo vydělá na globálním oteplování, do čeho investovat? Vědci z NASA a ruského Kransojarsku (Krasnoyarsk Federal Research Center) zkusili odhadnout, jak se bude koncem tohoto století žít na Sibiři. Samozřejmě jde o věštění z křišťálové …

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops …

Nebýt vzniku zemědělství, vrátila by se zřejmě doba ledová. Hlavní vliv na oteplování planety mělo podle některých teorií pěstování rýže na zavodňovaných polích, které do atmosféry uvolňuje velmi skleníkově působící metan. I hladiny oxidu uhličitého v atmosféře od počátku neolitu ovšem rostou, nicméně s několika zuby. Podrobně analyzuje vývoj klimatu …

Dnes opomíjená superpotravina našich předků. Vědci popsali vznik hrachu z 50 milionů let starého prapředka. Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým …

Haber-Boschova metoda výroby amoniaku se používá už více než 100 let, nicméně tato forma přímé katalyzované syntézy obou prvků vyžaduje vysoké teploty a tlaky (400–600 ºC, 100–200 atmosfér), což je náročné především na spotřebu energie; uvádí se, že 1–2 % světové spotřeby energie míří právě na syntézu čpavku. Na syntéze …

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie …

Vědci zkoumají vztah mezi draslíkem a schopností rostlin odolávat stresu. Sezónní výkyvy počasí, zejména déletrvající sucho, způsobují problémy v produkci sladovnického ječmene, tedy plodiny, která má v Čechách a na Moravě mnohasetletou tradici. Vědci budou nyní hledat cesty jak kvalitu této klíčové suroviny pro výrobu piva do budoucna zajistit i …

Jak se po vzniku zemědělství šířily různé plodiny mezi jednotlivými neolitickými centry? Celý proces prý trval relativně dlouho – a co z toho vyplývá? Nová studie (mezinárodní tým, hlavní autor Xinyi Liu z Washington University v St. Louis) analyzuje výměnu plodin mezi Blízkých východem, severní a jižní Čínou (to se …

Moderní pivní kvasinky prý vznikly zkřížením evropských vinných kvasinek a a čínských kvasinek rýžových. V PLOS Biology vyšla studie vedená Justinem Fayem z University of Rochester, podle níž toto zjištění dokumentuje dávno probíhající transfer technologií přes Hedvábnou stezku nebo její starší analogii. Vědci vyšli z toho, že mnohé populace pivních …