Sciencemag.cz
Doporučujeme
Studie provedená na „špinavých“ myších zpochybňuje hygienickou hypotézu. Ta tvrdí, že určitá míra vystavení mikrobům nebo parazitům typu tasemnic může snížit riziko vzniku alergií. Výzkum provedený na švédském Karolinska Institutet ale ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce jako „čisté“ laboratorní myši.
Několik jiných studií opravdu naznačovalo, že některé infekce mohou snižovat tvorbu zánětlivých protilátek proti alergenům a měnit chování T-buněk (T-lymfocytů, druh bílých krvinek), které se podílejí na vzniku alergií. Rovněž se uvádělo, že „dobré“ bakterie v našich střevech mohou být schopny vypnout zánět v jiných částech těla.
Vědci ale nyní porovnali alergickou imunitní reakci u „špinavých“ divokých myší s reakcí typických čistých laboratorních myší. Zjistili jen velmi málo důkazů o tom, že by se protilátková odpověď změnila nebo že by se významným způsobem změnila funkce T-buněk. Nezdálo se ani, že by protizánětlivé reakce vyvolané prospěšnými střevními bakteriemi byly schopny vypnout alergickou imunitní odpověď. Naopak u divokých myší se při vystavení alergenům objevovaly silné známky patologického zánětu a alergické reakce. Použité divoké myši byly přitom geneticky identické s čistými laboratorními myšmi, ale umístěny v polopřírodních podmínkách a od narození bohatě vystaveny mikrobům.
Podle všeho se tedy nedá říct, že hy hygienická teorie vzniku alergií platila nějak obecně, i když za specifických, konkrétních okolností snad i může. Nový výzkum má samozřejmě důsledky pro různé klinické postupy. V rámci klinických studií se vědci a lékaři v poslední době pokoušejí léčit pacienty trpící zánětlivými onemocněními pomocí experimentálních infekcí. Jako nástroj boje proti zánětlivým onemocněním bylo například navrženo infikování lidí červy nebo provádění fekálních transplantací obsahujících bakterie zdravého dárce. U novorozenců narozených císařským řezem byla zase vyzkoušena transplantace stolice matky s cílem doplněním bakterií podpořit dobré bakterie ve střevech dítěte.
„Naše studie ale připomíná, že všeobecné a široké vystavení mikrobům nemusí mít jednoznačně příznivé účinky,“ uvádí spoluautorka studie Susanne Nylén.
Junjie ma et al, Laboratory mice with a wild microbiota generate strong allergic immune responses, Science Immunology (2023). DOI: 10.1126/sciimmunol.adf7702. www.science.org/doi/10.1126/sciimmunol.adf7702
Zdroj: Karolinska Institutet/MedicalXpress.com
Poznámka PH: Hygienickou teorii vzniku alergií zpochybňují i jiné výzkumy, kdy např. nejvyšší výskyt alergií je v chudých předměstích apod., tedy ne zrovna tam kde by se dal čekat přebytek hygieny a sterility prostředí. Vývoj alergií v čase a „přesuny“ mezi různými alergiemi (pyly, potraviny…) dle jiného výzkumu také nápadně připomínají křivky zachycující vývoj infekčních chorob, což ale také nemusí až tolik znamenat (ve smyslu přímého vlivu patogenů, obdobný matematický model může popisovat věci spolu nijak nesouvisející). A samozřejmě různé alergie mohou mít různé příčiny a tasemnice není bakterie a není bakterie jako bakterie atd.
Pokud si to dobře pamatuji, tak ta hygienická teorie vzniku alergií přímo zmiňuje nedostatek nákaz červy. Podle té teorie totiž jsou alergie způsobovány „zblázněnou“ částí imunitního systému, která je určena na potírání nákaz červy. Takže jestli to zkoumali na nákaze bakteriemi, tak zkoumali něco, co s hygienickou teorií vzniku alergií nijak nesouvisí.