Archiv článků: medicína

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

Z dárců krve ve Švédsku mělo až 30 % T buňky specifické pro COVID-19. Zatímco u nás jsou epidemiologická opatření postupně rozvolňována, ve světě epidemie vrcholí – alespoň z hlediska každodenně zaznamenávaných nových případů (něco jiného je samozřejmě zase dynamika – růst těchto čísel). Např. v USA se přitom stále …

Stěrový set sloužící k samoodběru by mj. snížil by riziko nákazy na zdravotníky… Realizační tým společnosti Riocath Research Institute, a.s., člen skupiny RIOCATH, vyvinul ve spolupráci s Vývojovým centrem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) unikátní odběrovou sadu, široce využitelnou při diagnostice COVID-19 a dalších infekcí respiračního traktu. …

Látky odvozené od fenothiazinu patří mezi úspěšná léčiva. Každý rok zapříčiní Kochův bacil, neboli bakterie tuberkulózy, smrt více než milionu lidí. Ačkoli se to v Česku s několika stovkami případů nákazy ročně nemusí zdát aktuální, v rozvojových zemích je tuberkulóza stále palčivým problémem a situace se může dále zhoršit kvůli …

SOTIO a Cytune Pharma, společnosti ze skupiny PPF, představily nová preklinická data prokazující léčebný potenciál přípravku SO-C101 na bázi interleukinu IL-15 u různých typů nádorů. Data byla prezentována v rámci výročního setkání Americké asociace pro výzkum rakoviny AACR Annual Meeting 2020. „SO-C101 je v imunoonkologii velmi nadějnou terapeutickou látkou vzhledem ke své …

Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. V květnovém vydání prestižního vědeckého časopisu Nature Communications vyšla studie vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky AV ČR, která může zásadním způsobem změnit chápaní vzniku autoimunitních chorob, jejich prevence a léčby. Ukazuje totiž, že pomoci mohou právě …

Jednou z buněčných drah vykazující nadměrnou aktivaci ve skupině starých myší byla tzv. interferonová signalizace. Tým vědců z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR analyzoval a následně popsal na myším modelu změny způsobené mozkovou mrtvicí. Nové poznatky, které mohou přispět k léčbě ischemické mozkové příhody, včera publikoval …

Syntetické červené krvinky napodobující vlastnosti těch přírodních se zkoušejí vyvíjet již dlouho, vesměs jim ale dosud něco chybělo. Studie publikovaná v ASC Nano nyní uvádí, že nový typ umělých krvinek dokáže nejen přenášet kyslík, ale jsou také ohebné/pružné (dokáží se protahovat i úzkými kapilárami a poté se opět zformovat do …

NGS umožňuje analyzovat celý lidský genom v jediném sekvenčním experimentu nebo analyzovat epigenetické faktory. Bioinformatici z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity uspěli ve čtvrté veřejné soutěži na podporu aplikovaného výzkumu TAČR ZÉTA. Multidisciplinární tým vědců vedený řešitelem projektu bioinformatikem Vojtěchem Bystrým vyvíjí počítačovou aplikaci na integraci genomických a transcriptomických …

Jessenius se projevil jako dokonalý znalec anatomie… První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé, tedy v bezprostřední blízkosti stávající Národní třídy. Od 8. do 12. června roku 1600 zde Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných …