Archiv článků: medicína

Léčba pacientů s poruchou hybnosti pomocí elektroakupunktury

Univerzita Palackého v Olomouci (UP) se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je …

více »

Na ÚOCHB vyvinuli novou metodu pro enzymovou syntézu RNA léčiv

Upravené DNA polymerázy umějí začlenit v podstatě jakoukoliv úpravu do jakékoliv sekvence RNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedený prof. Michalem Hockem přišel s novou metodou přípravy ribonukleové kyseliny (RNA) obsahující modifikované báze. Inovativní využití upravených DNA polymeras, běžně používaných pro syntézu DNA, vedla k vývoji obecné metody …

více »

Olomoučtí kardiologové vyjmuli defibrilátor z těla pomocí laserové technologie

Na zcela novou úroveň v oblasti řešení komplikací implantabilních kardiologických systémů se posunuli odborníci Komplexního kardiovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Jako první u nás úspěšně použili při vynětí defibrilační elektrody technologii excimerového laseru druhé generace. Potvrdili tak výjimečné postavení olomouckého centra nejen v rámci České republiky, nýbrž v evropském měřítku. …

více »

HIV v buněčné kultuře se podařilo zcela eliminovat pomocí techniky editování genů CRISPR-Cas

Nový výzkum týmu nizozemských vědců ukazuje, jak lze pomocí CRISPR-Cas z infikovaných buněk odstranit veškeré stopy viru HIV. CRISPR-Cas funguje jako molekulární nůžky s naváděcí RNA (gRNA) a dokáže stříhat DNA na určených místech. Tato činnost usnadňuje buď odstranění nežádoucích genů, nebo zavedení nového genetického materiálu. Problémem při léčbě HIV …

více »

Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13

Vědci studovali vývojové vady v obličejové oblasti na myších modelech, které mají mutaci v genu Cdk13. Výsledky vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR prokázaly klíčovou roli genu Cdk13 ve formování obličeje a vývoji obličejových nervů. Práce odhalila širší význam stejnojmenného proteinu, který obecně ovlivňuje „přepis“ genů podstatných …

více »

Jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta?

Vědecká komunita i farmaceutické společnosti upírají velkou pozornost k vývoji nanoléčiv jako nedílné součásti moderních terapeutických metod. Pomoci by mohla zejména jako cílená léčba u nádorových onemocnění. Využití nanoléčiv ale podle posledních průzkumů funguje jen u některých pacientů. Vědci teď našli klíč k tomu, jak zjistit, jestli bude pro pacienta …

více »

Triterpeny ochrání i DNA ve spermiích

Triterpeny jsou přírodní látky, které mají velmi blahodárné účinky na lidský organismus. Pomáhají lepšímu trávení, přirozenému krevnímu oběhu i tlaku a v neposlední řadě přispívají i k lepší imunitě. Tým českých expertů po čtyřletém snažení přišel na to, jak je účinně izolovat z přírodních zdrojů (např. plod ptačího zobu, slupky …

více »

Nový typ zákroku v mozku zbavil pacientku třesu rukou

Neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a neurochirurgové z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce poprvé v ČR zavedli stimulační elektrodu na zcela nové místo v mozku. Před zákrokem se pacientka trpící Parkinsonovou chorobou nemohla podepsat, napít ze skleničky, používat myš u počítače …

více »

Čeští vědci vyvinuli kožní probiotika. Pomohou s ekzémy i akné

Kůže je největším orgánem lidského těla a každý její centimetr je osídlen až pěti miliony bakterií. Zdraví pokožky tak ovlivňuje zdraví celého těla. Narušení rovnováhy kožního mikrobiomu (společenství mikroorganismů) je spojeno s celou řadou onemocnění, v prvé řadě s atopickým ekzémem. Kožní bakterie rozhodují i o tom, zda budeme vonět, nebo páchnout. Tým …

více »

Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám

Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close