Archiv článků: medicína

Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém Řecku a Římě se jedy používaly k vraždění protivníků a ke státem schváleným popravám, což podnítilo pátrání po univerzálním protijedu. Dvěma domnělými protijedy, o nichž se obecně předpokládalo, že ochrání před širokou škálou jedů, byly …

Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (FBMI), konkrétně její vědci Dr. Ondřej Fišer, Ing. Tomáš Pokorný a doc. David Vrba z výzkumného týmu Bioelektromagnetizmu, spolupracují s lékaři z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Karlovarské krajské nemocnice na zvýšení úspěšnosti a bezpečnosti katetrizačního uzávěru ouška levé …

Amyloidní plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami, zřejmě různě komplikují jejich fungování a nakonec mohou vést k odumírání neuronů. Jsou považovány za charakteristický znak Alzheimerovy choroby, i když nemusí být nutně vlastní příčinou. Amyloidová ložiska se však mohou vyskytovat také v oční sítnici, často u pacientů …

HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů. To, jak se viry šířily a měnily v minulosti, má spojitost i s jejich aktuálními variantami. Nejnověji to dokazuje studie, která vystopovala vývoj viru hepatitidy B z pravěku až po současnost. Naznačuje, že všechny známé nynější varianty pocházejí z linie, která trápila už …

Buňkami, které budou ve studii účastníkům podávány, jsou tzv. mezenchymální stromální/kmenové buňky. Díky spolupráci s Masarykovou univerzitou a pacientskou organizací DEBRA ČR, z. ú. se ve Fakultní nemocnici Brno chystá zahájení akademického klinického hodnocení fáze I/II pro pacienty s vzácným vrozeným onemocněním epidermolysis bullosa známým také jako nemoc motýlích křídel. …

Může způsobit onemocnění podobné encefalitidě, ale nepřenášejí ho klíšťata. Virem lymfocytární meningitidy (LCMV) se člověk nakazí od hlodavců, především od myši domácí. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR přišli s novou hypotézou, která se týká evoluce tohoto viru: na vzorcích z České republiky prokázali, že se nechová tak náhodně, …

Proč jsou nové varianty koronaviru infekčnější? Samozřejmě taková otázka je tautologická – jsou infekčnější (nebo nijak životaschopnější) právě proto, že v populaci převládly, na rozdíl od mutací jiných nebo od původní populace. Nový výzkum University of Oxford a University of Dundee ale ukazuje, že infekčnost, respektive nebezpečnost SARS-CoV-2 zvyšuje většina …

Monoklonální protilátky brání vazbě viru na receptor hostitelské buňky, jednodušeji řečeno, dokáže zabránit dalšímu šíření koronaviru v těle. Z toho důvodu musí být lék podán v časné fázi onemocnění, mnohdy ještě před tím, než by začal lidem se zdravotními komplikacemi způsobovat závažné problémy. Právě takové případy pak končí v nemocnicích …

Nukleové kyseliny lze detekovat měřením přírůstku indexu lomu v důsledku záchytu na povrchu čipu optického biosenzoru. Některé choroby nebo jejich příčiny se dají odhalit díky technologiím, které umí změřit hladiny biomolekul (např. proteinů či nukleových kyselin). Vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvinuli novou analytickou metodu, která dokáže …

Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Technické univerzity v Liberci vyvinuli ve spolupráci s vědci Mikrobiologického ústavu AV ČR, Kliniky popáleninové medicíny 3. lékařské fakulty UK a Univerzity P. J. Šafárika v Košicích nový antibakteriální materiál, který kombinuje …