Archiv článků: medicína

Dvojitá protilátka na covid-19 funguje jako lék i prevence

Čeští vědci otestovali novou protilátku proti covidu-19, mj. brání viru mutovat. Čeští vědci otestovali novou „dvojitou protilátku“, která velmi účinně chrání před koronavirem SARS-CoV-2 a všemi jeho testovanými variantami. Zároveň také zabraňuje viru, aby mutoval a stával se rezistentní vůči léčbě. Protilátku vyvinuli švýcarští vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (Institute …

více »

Jak porazit agresivní lymfony

Zhruba čtvrtina až třetina pacientů s nejčastějším typem tzv. non-hodgkinských lymfomů, tedy s difuzním velkobuněčným B-lymfomem, nereaguje na standardní protinádorovou léčbu nebo se jim nemoc vrátí. Výzkumníci proto hledají cesty, jak odolnost lymfomových buněk vůči léčbě, zejména chemoterapii, překonat. Jeden ze slibných přístupů by mohla představovat kombinace nových léčiv, tzv. …

více »

Ze světa koronaviru: mutace a účinnost vakcín

Shrnutí několika zajímavostí z MedicalXpress.com. Christian Yates (původně pro The Conversation) počítá, proč je mutace urychlující šíření ve skutečnosti nebezpečnější než mutace zvyšující pravděpodobnost úmrtí nakaženého. O 70 % větší infekčnost „britské mutace“ znamená, že vzhledem k růstu reprodukčního čísla se počet obětí viru zvýší víc, než kdyby nová varianta …

více »

S antioxidanty to není vůbec jednoduché

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Většina antioxidantů přerušujících řetězovou reakci funguje v zásadě stejně jako vitamin C: darováním elektronů. Řada nejznámějších antioxidantů, například karotenoidy, flavonoidy, fenoly a taniny, se musí získávat stravou z rostlin. Jejich relativní význam pro tělesnou antioxidační rovnováhu se určuje těžko, nicméně se předpokládá, že celkově jsou zodpovědné za příznivé efekty konzumace …

více »

Muž si píchl lysohlávky, začaly v něm růst

Američan trpící bipolární poruchou si do žil píchl výluh z „magických houbiček“. Psilocybin skutečně může zabrat jako antidepresivum, ovšem doporučuje se (alespoň oficiálně) takto postupovat pod lékařským dohledem. Konzumace lysohlávek oproti příslušné přečištěné chemické látce už navíc znamená riziko i v tom, že není jistá dávka ani co dalšího člověk …

více »

Vakcína proti leismanióze

Imunitu hostitele ochromují sliny přenášejícího hmyzu. Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v …

více »

Nanomagnety v mozku a Alzheimerova choroba

Zdá se, že železo může začít v mozkové tkání spontánně biomineralizovat, vytvářet magnetická zrna o stále se zvětšující velikosti. Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF …

více »

Vědci odhalili a původce epidemie dětských infekcí kůže. Přenáší se hlavně z morčat

Od přelomu tisíciletí zneklidňuje klinické mykology extrémní narůst kožních infekcí přenesených morčaty. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy nyní objasnili původ epidemie. Současně popsali několik nových patogenů. Lékařům tak poskytli nástroj, jak lépe onemocnění kůže identifikovat. Výsledky publikoval prestižní časopis Fungal Diversity. Infekce morčat se v posledních 10–15 …

více »

Parkinsonova choroba jsou ve skutečnosti 2 různé poruchy, startují v mozku nebo ve střevech

Parkinsonova choroba je podle nového výzkumu dvěma různými onemocněními. Z toho pak vyplývá nejen to, že různí pacienti popisují různé příznaky, ale i že by jim měly pomáhat různé léčby – možná ne přímo personalizovaná medicína, ale minimálně dvě sady léčebných postupů. Podle studie publikované v časopisu Brain spočívá hlavní …

více »

Léčiva lze aktivovat přímo v mitochondriích

Mnoho cílů, na něž se zaměřují léčivé molekuly, se nachází v konkrétních buněčných útvarech známých jako organely. Tradiční přístupy medicinální chemie se však zaměřují spíše na celé tkáně a jen zřídka na doručování léků přímo do konkrétních buněčných organel. Tým vědců pod vedením Milana Vrábela z Ústavu organické chemie a …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close