(c) Graphicstock

Kde tedy všichni jsou – na Fermiho paradox odpovídá i hypotéza transcendence

Podle mnoha modelů a odhadů (Drakeova rovnice apod.) by měl být vesmír vyspělých civilizací celkem plný, přesto je neregistrujeme. Jednu z odpovědí na Fermiho paradox přináší hypotéza krátkého okna (Brief Window Hypothesis) ve formě tzv. transcendence.
Obecně hypotéza krátkého okna tvrdí, že existuje jen velmi krátké období, po které jsou vyspělé civilizace schopné/ochotné komunikovat. To kvůli tomu, že se rychle zničí, ať už konflikty vnitřními nebo konflikty s jinými civilizacemi, či protože vyčerpají své prostředí. Nebo protože ztratí zájem o komunikaci, neb se ponoří do virtuálních světů.
Hypotéza transcendence (transcension hypothesis) je v rámci teorií krátkého okna relativně méně známá, snad si tedy zaslouží zde představit. V zásadě tvrdí, že technologická singularita nebude směřovat „ven“, respektive k velkým objemům, ale spíše k malým věcem, „dovnitř“. Civilizace se dělí ne podle toho, zda dokáží manipulovat s vlastní hvězdou (Kardaševovy stupnice podle inženýrských projektů v podobě megastruktur), ale zda dokáží manipulovat s atomy či kosmickými strunami, měřítkem je spíše nějaká obdoba Moorova zákona.
Je pak jasné, že i miliardy superinteligencí přebývajících v objemu špendlíkové hlavičky se celkem dají přehlédnout.
Příbuzné představy uvádějí, že tyto civilizace si vytvářejí „vlastní vesmíry“, nikoliv však ve virtuální realitě, ale v souvislosti s extrémními fyzikálními objekty, jako jsou třeba černé díry. Poblíž horizontu může pak inteligentní systém zkoumat a pozorovat vývoj celého vesmíru, sám prakticky nezranitelný a věčný. Optimalizuje svůj čas i prostor do nějakého optima, které umožňují fyzikální zákony. V souvislosti s černými dírami si pak lze představit leccos, včetně populárních teorií, že by mohlo jít i způsob vytváření nových vesmírů. Příslušné civilizace jsou natolik vyspělé nebo alespoň od nás odlišné, že je prostě nedokážeme detekovat tak primitivními prostředky, jako je SETI.
Třeba i v souvislosti se současnou pandemií může být zajímavá i myšlenka, že „sociální izolace“ je žádoucím stavem. Ne že by nás okolí nutně chtělo zničit (méně vyspělé civilizace by to záměrně nejspíš ani nedokázaly), ale protože kontakt je přece jen riskantní. Je-li jednou dosaženo optimalizace, proč ji narušovat, respektive toto narušení riskovat (to může zahrnovat jak ochranu před nějakými nanomechanismy, tak i rizikovými ideologiemi). Potřeba dialogu je vyjádřením vlastní nedostatečnosti (atd., podobných bonmotů lze zformulovat řadu :-)).
V té či oné míře příslušné myšlenky zastávala i řada renomovaných vědců.
A jaké jsou hlavní námitky proti transcendenci? V první řadě jako vždy, když uvažujeme o technologické singularitě – o tom, co z ní vzejde, těžko spekulovat, však má jít právě o singularitu. Není ale jasné, proč by se uvedenou cestou „do nitra hmoty“ měly vydat všechny civilizace nebo všichni jednotlivci dané civilizace. Osobně bych si singularitu představoval spíše jako explozi možností, které budou realizovány vedle sebe, takže některé z nich by zahrnovaly i zájem o okolní svět, „kosmickou expanzi“ apod. (Může ale být, že i toto období bude jen velmi krátké, protože mezi těmito jednotlivými možnostmi dojde rychle k nějaké obdobě přírodního výběru.)
Jak se dalo čekat, stejně jako konkurenční hypotézy nabízí myšlenka transcendence opět hlavně spekulace…

Zdroj: UniverseToday.com a další
Viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox

Po záporné teplotě i záporná pravděpodobnost?

V kvantové fyzice se pracuje s pravděpodobnostmi, amplitudami pravděpodobností apod. Je to často divné, ale …

One comment

  1. Astronomovia dennodenne patraju po mimozemskom zivote, zatial vsak neuspesne. Vesmir je vsak obrovske miesto a ak je Drakeova rovnica spravna, mal by prekypovat zivotom. Kde su teda vsetci? Rovnaku otazku sa pytal aj Enrico Fermi, podla ktoreho je pomenovany Fermiho Paradox, pise portal Universe Today. Existuje mnozstvo vysvetleni, preco sme nenatrafili na ziadnu mimozemsku civilizaciu. The post Nie vsetky obyvatelne planety mozu byt vhodne na osidlenie, tvrdi teoria odpovedajuca na fermiho paradox appeared first on Vosveteit.sk.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close