(c) Graphicstock

Nové klimatické modely exoplanet u TRAPPIST-1: Naděje, peklo i chlad

TRAPPIST-1 patří v současné době mezi nejpopulárnější planetární systémy. Vychází o něm spousta studií a v příštím roce mu bude věnován samostatný několikadenní kongres. Proběhne samozřejmě v belgickém Lutychu, odkud pochází objevitelé.

Na větší průlom ve výzkumu sedmi planet si však musíme počkat. Dalším velkým krokem bude průzkum atmosféry alespoň některé z planet. Postarat by se o to mohl kosmický dalekohled Jamese Webba, i když v případě TRAPPIST-1 to nebude úplně jednoduché. Bude potřeba pozorovat velké množství tranzitů planety. Ale které? Napovědět mohou klimatické modely.

Modelovat situaci pro jednotlivé planety je nesmírné složité. Nevíme, jaké mají atmosféry a klíčová bude také historie. Mateřská hvězda v minulosti vyzařovala větší množství záření. Obyvatelná oblast se nacházela dál od ní. Při budoucím průzkumu atmosfér může nastat paradoxní situace. Pokud objevíme atmosféry bohaté na kyslík, nemusí to být dobrá ale naopak velmi špatná zpráva.

V minulosti mohly být na povrchu planety tak extrémní podmínky, že se voda vypařila do atmosféry. Záření mateřské hvězdy následně molekuly vody rozbilo na vodík a kyslík. Lehký vodík unikl do kosmického prostoru.

TRAPPIST-1b: planeta, která se nachází nejblíže k hvězdě. Podle studie je příliš horká a to dokonce i pro oblaka kyseliny sírové, jaké jsou na Venuši.

TRAPIST-1c, TRAPPIST-1d: dostávají od své hvězdy více záření než Venuše a Země od Slunce. Mohou být podobné Venuši.

TRAPPIST-1e: pokud jsou někde v systému TRAPPIST-1 podmínky vhodné k životu, tak na této planetě. Její velikost by měla být podobná Zemi, hmotnost asi jen 0,6 Země. Údaj o hmotnosti známe díky TTV (změnám v časech tranzitů ostatních planet).

TRAPPIST-1 f, TRAPPIST-1g, TRAPPIST-1h: mohou být planety podobné Venuši, ale také to mohou být zmrzlé světy. Záleží na počátečním množství vody a historii vývoje planet.

TRAPPIST-1 h je pěknou ukázkou, jak složité je odhadovat podmínky na povrchu všech planet. Od své hvězdy dostává jen 15 % záření, které dostává Země od Slunce. Pokud měla na začátku dostatek vody, může být teplota na povrchu dnes i okolo 200 stupňů Celsia.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Oxid grafenu vyztuží hydrogel

Na Brown University přišli s novým materiálem. Jeho páteř tvoří oxid grafenu a výplň hydrogel …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close