Archiv článků: astrofyzika

Mléčná dráha dělá vlny

Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …

více »

Červí díra by mohla být vidět jako dva fotonové prstence

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …

více »

Čeští vědci s pomocí umělé inteligence objevili téměř 1 000 vzácných vesmírných objektů

Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii. Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivní­m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové …

více »

Alternativní teorie gravitace mají mít problém

Respektive – dostupná data jako celek mají na různé teorie typu modifikované newtonovské dynamiky klást velké množství omezení. Stávající modely MOND jim podle všeho nevyhovují. Temná hmota ve smyslu existence nějakých dosud neznámých částic se aktuálně zdá být lepším vysvětlením dat. Jak totiž data přibývají, jsou „nekonzistentní“ – v tom …

více »

Hubbleovu konstantu pomohou určit i standardní sirény

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

více »

Nejrychleji rostoucí černá díra jí Slunce denně

K astronomickým úlovkům letošního roku patří i dosud nejžravější černá díra J2157. Christopher Onken z Australské národní univerzity a jeho kolegové objevili objekt o hmotnosti 34 miliard sluncí. To je samo o sobě hodně, i když loňský rekord 40 miliard Sluncí to nepřekonává. I tak je to ovšem asi 8 …

více »

Co se děje v molekulárních mračnech kolem černých děr

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Obří černé díry v centrech galaxií generují výtrysky plazmy, které se pohybují téměř rychlostí světla. Vědci se nyní soustředily na další děje, které tento jev provázejí. Když černá díra roztrhá hvězdu, z jejích trosek ještě před finální konzumací vznikne hmota obíhající kolem černé díry v podobě disku. Současně s tím …

více »

Jak poznat kvarkovou hvězdu: 8 kandidátů

V nitru neutronových hvězd se může vyskytovat leccos, možná ani neutrony za uvedených podmínek nejsou stabilní. Viz také: Skrývají neutronové hvězdy kvarkovou hmotu? Stále ale mluvíme o neutronové hvězdě a tyto podivnosti by se týkaly jen jádra. Nicméně podle jiné teorie by mohly existovat i přímo kvarkové hvězdy, kdy proces …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close