Archiv článků: astrofyzika

Pohyby tří černých děr jsou prý časově nevratné

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Časová symetrie fyzikálních zákonů má být porušena i v případě makroskopických objektů. Otázkou ale je, jak příslušné tvrzení vlastně chápat. Fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Pokud všem částicím přiřadíme v daný čas opačné okamžité rychlosti, není důvod, proč bychom nedostali i děj probíhající zpět v čase. Samozřejmě současně víme, …

více »

Axiony nenalezeny, strunové teorie oporu nezískaly

Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …

více »

Dosud nejpřesnější měření neutronových hvězd: mají poloměr asi 11 km

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …

více »

Bublina kolem Mléčné dráhy má vysvětlit různé rychlosti rozpínání vesmíru

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

více »

Nejvzdálenější a nejstarší černá díra má 13 miliard let

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …

více »

Vědci simulovali formování galaxií i bez temné hmoty

Kosmologie s temnou hmotou je velmi citlivá na frekvenci supernov a jejich podílu na distribuci hmoty v galaxiích, což v případě teorií MOND nehraje velkou roli. Vědci z univerzit v Bonnu a Štrasburku dokázali popsat vznik galaxií ve vesmíru, který by neobsahoval temnou hmotu. Do počítačové simulace namísto toho zadali …

více »

Černé díry zhášením omezují tvorbu nových hvězd

Už asi 10 miliard let vesmír zřejmě stárne a zpomaluje – v tom smyslu, že rychlost tvorby nových hvězd klesá, alespoň kam dohlédneme. Podle všeho jsou viníkem obří černé díry v jádrech galaxií. Nicméně galaxie uprostřed kup jsou proti vlivu svých černých děr relativně odolnější, praví nová studie. Možná někdy …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close