Archiv článků: astrofyzika

Ve hvězdě se podařilo najít zatím nejvíc chemických prvků

periodická tabulka

Ve hvězdě HD 222925 astronomové identifikovali 65 prvků, z toho 42 těžkých. Je to zatím největší počet „na jednom místě“ mimo Sluneční soustavu. Identifikace těchto prvků v jediné hvězdě má astronomům pomoci lépe pochopit proces rychlého záchytu neutronů (r proces) – jeden z hlavních způsobů vzniku těžkých prvků („za železem“) …

více »

Opavští fyzikové měří „obezitu“ neutronových hvězd. Navazují na výzkum legendárního Kipa Thorna

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr věnují výzkumu i dalších mimořádně kompaktních objektů ve vesmíru. Jedním z nich jsou neutronové hvězdy – mimořádně husté pozůstatky po vzplanutích supernov, které jsou tvořeny velmi hustou látkou složenou převážně z neutronů. V nedávné vědecké práci se zaměřili na poměrně nově zkoumanou …

více »

Magnetické pole si může převrátit i černá díra

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

více »

Středně velké černé díry trhají a požírají tisíce hvězd

V některých oblastech vesmíru možná černé díry právě trhají na kusy tisíce hvězd, jejich zbytky pak pohlcují a zvyšují tím svou hmotnost. Objev, učiněný pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, by mohl pomoci zodpovědět řadu otázek spojených s černými dírami střední velikosti; tato kategorie objektů pro nás byla dosud celkem záhadná. …

více »

Kvantový algoritmus zrychlí hledání gravitačních vln

Gravitační vlny se dnes hledají porovnáváním naměřeného signálu s rozsáhlou databází šablon/vzorů (matched filtering). Filtrace umožňuje počítačům vybírat signály gravitačních vln ze šumu dat shromážděných detektorem. Tento postup používá např. Laser Interferometer Gravitational Observatory (LIGO) a od prvního zachycení gravitačních vln v roce 2015 vedl k mnoha úspěchům. Algoritmus je …

více »

Zdrojem antihmoty mohou být i pulsary

Na Zemi dopadá relativně velké množství pozitronů. Pokud předpokládáme, že ve vesmíru, nebo alespoň v naší části vesmíru, antihmota vzniká pouze radioaktivním rozpadem některých jader a tvorbou párů částice-antičástice z energie, pak je přicházející antihmoty víc, než by mělo. Alespoň tedy podle některých odhadů/modelů. Spektrometr na Mezinárodní kosmické stanici (Alpha …

více »

Neutronové hvězdy mohou fungovat jako detektory temné hmoty

Neutronové hvězdy jako extrémně kompaktní útvary by mohly zachytávat i procházející částice temné hmoty, tvrdí alespoň nová studie publikovaná ve Physical Review Letters. I když o podstatě nebo dokonce samotné existenci temné hmoty nevíme nic, studie uvádí, že temná hmota dokáže projít světelným rokem olova, aniž by její částice byly …

více »

Neutronové hvězdy se po srážce do černé díry zřejmě nezhroutily hned

Nový výzkum ukazuje, že po kolizi neutronových hvězd zřejmě zhruba sekundu existoval zvláštní objekt víceméně neznámého typu. V roce 2017 a od té doby ještě několikrát se podařilo zachytit gravitační vlny, které provázely fúzi neutronových hvězd za vzniku černé díry. Otázka zní, jak rychle tento proces („vytvoření horizontu“) proběhne. Podle …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close