Archiv článků: astrofyzika

SIDM: verze temné hmoty, která interaguje sama se sebou

S temnou hmotou je to složité. Kromě převládající, starší teorie CDM (chladná temná hmota, která neinteraguje jinak než gravitací) existuje i novější model SIDM, která podle nové studie umožňuje lépe vysvětlit některá pozorování. SIDM (self-interacting dark matter) předpokládá, že temná a běžná hmota interagují gravitačně, temná navíc sama se sebou …

více »

Černé díry by měly bránit ohřívání plynu mezi galaxiemi

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě. Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od …

více »

Analogy černých děr mají vysvětlit temnou energii

Zrychlující se expanze vesmíru má vycházet z obrovského moře kompaktních objektů šířících se mezi galaxiemi. Tak alespoň praví tisková zpráva Havajské univerzity v Manoa. Nemluvíme o temné hmotě, ale o temné energii, která funguje cca opačně (řekněme jako antigravitace, prostě hmotu, respektive prázdný prostor a v důsledku toho i hmotu, …

více »

Výtrysk záření z centra Mléčné dráhy nejspíš nezpůsobila temná hmota

Nebo alespoň prostor, který zde zbývá pro temnou hmotu, nová studie výrazně omezuje. Před více než 10 lety zachytil dalekohled Fermi Gamma Ray Space Telescope intenzivní výtrysk vysokoenergetického záření z nitra Mléčné dráhy. Někteří (astro)fyzikové předpokládali, že před sebou máme doklad o zničení temné hmoty. Nová studie z University of …

více »

Podivné výtrysky chladného plynu u středu Mléčné dráhy

Astronomové objevili oblaka hustého a studeného plynu, která byla vystřelena z nitra Mléčné dráhy. Příslušný mechanismus zatím není znám, ale podle autorů výzkumu by mohl tento jev mít význam i co se týče scénářů popisujících budoucnost galaxií. Tímto způsobem se totiž ztrácí hmota potřebná k tvorbě nových hvězd a v …

více »

Planety kolem černých děr prý opravdu vznikat mohou. Ba i hnědí trpaslíci

Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …

více »

Kosmologická konstanta má být konstantní a vesmír je plochý

Ve vesmíru existují dutiny, téměř prázdné bubliny, obsahující velmi málo galaxií. Na základě jejich analýzy a s přihlédnutím k tzv. baryonové akustické oscilaci ve velmi raném vesmíru lze analyzovat, jak probíhá zrychlující se rozpínání vesmíru a jaký vliv zde hraje temná energie, která expanzi pohání. Tato nově navržená metoda má …

více »

Neutronové hvězdy fúzují různě

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

více »

Vesmíru má být opravdu 13,8 miliard let

Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky …

více »

Dalekohledy FRAM hledají zdroje gravitačních vln

V rámci projektu GRANDMA nebyl při pozorovací kampani nalezen optický protějšek gravitační vlny. Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Za vznikem většiny zachycených gravitačních vln byla pravděpodobně …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close