Archiv článků: astrofyzika

Problém posledního parseku ukazuje souvislost mezi supermasivními černými děrami a temnou hmotou

Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …

více »

Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“

Zatímco hlavní tón zůstává stabilní, vyšší podtóny se mohou výrazně lišit s malými změnami v blízkosti horizontu událostí. Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr nebo při slučování dvou hmotných těles ve vesmíru je doprovázeno vlněním, které se …

více »

Astronomové potvrdili nejbližší středně těžkou černou díru

Rychle se pohybující hvězdy v hvězdokupě Omega Centauri poskytly přesvědčivý důkaz o existenci centrální černé díry v této hvězdokupě. S hmotností nejméně 8 200 Sluncí je dosud nejlepším kandidátem na třídu černých děr, jejíž existenci se astronomové již dlouho předpokládali: černé díry střední hmotnosti, které vznikly v raných fázích vývoje …

více »

Temná hmota: Studie upřednostňuje model SIDM před CDM

Nevíme-li, jestli temná hmota vůbec existuje, tím méně si můžeme být jisti její podobou. Převažujícím modelem temné hmoty je dnes CDM (Cold Dark Matter), kdy částice temné hmoty reagují samy se sebou (i s běžnou baryonovou hmotou) pouze gravitačně. Nová studie nicméně tvrdí, že pozorování provedená v kupě galaxií El …

více »

Nečekaně chladné neutronové hvězdy posouvají hledání jejich stavové rovnice

Sondy XMM-Newton ESA a Chandra NASA objevily tři mladé neutronové hvězdy, které jsou na svůj věk neobvykle chladné. Porovnáním jejich vlastností s různými modely neutronových hvězd vědci dospěli k závěru, že nízké teploty diskvalifikují přibližně 75 % známých modelů. Má jít o velký krok k odhalení jediné stavové rovnice neutronové …

více »

Původ magnetického pole Slunce by se mohl nacházet blízko povrchu

Astrofyzikové dosud předpokládali, že magnetické pole Slunce vzniká hluboko uvnitř hvězdy. Studie MIT však zjistila, že sluneční aktivita (erupce, skvrny…) může být utvářena procesem probíhajícím mnohem blíže povrchu. Vědci z MIT, Edinburské univerzity a dalších institucí tvrdí, že magnetické pole Slunce by mohlo vznikat v důsledku nestabilit v nejvzdálenějších („nejmělčích“) …

více »

Astronomové poprvé změřili rotaci supermasivní černé díry

Nová metoda pro měření rotace černých děr využívá slapového rozrušení hvězdy. Astronomové poprvé změřili rotaci supermasivní černé díry pomocí kolísání hvězdného materiálu. Výsledky, které přinesl mezinárodní tým vědců, nabízejí nový způsob zkoumání supermasivních černých děr a jejich vývoje ve vesmíru. Jedním z hlavních autorů studie publikované v prestižním časopise Nature …

více »

Metoda fyzika Víchy pomůže určit, z čeho se skládá kosmické záření

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close