Studie biologů z Wageningen University a Německého centra pro výzkum primátů odhalila pozoruhodný jev u volně žijících šimpanzů v západní Africe: používání kamenů k vydávání zvuků, pravděpodobně jako způsob komunikace. V průběhu pětileté terénní studie shromažďoval výzkumný tým pomocí kamerových pastí videozáznamy na pěti různých místech v přírodní rezervaci v …
Read More »Bonobové mají teorii mysli
Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází. „Schopnost …
Read More »Na slovíčko s Uršulou: úžasný svět chobotnic
Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …
Read More »Nejlepší knihy roku 2024: Etologie
S mírným zpožděním přehled populárně-naučných knih, které mě nejvíc zaujaly v roce 2024. Za mě jednoznačným vítězem je Špinka Marek, Havlíček Jan, Štolhoferová Iveta, Frynta Daniel (editoři): Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů (Academia) Skutečně úctyhodná bichle (668 stran), „učebnice“ od kolektivu autorů. Málo platné, mnozí z nás …
Read More »Kooperace v přírodě: parcelling, vyjednávání, trhy
Jakkoliv atraktivním mechanismem se reciprocita může zdát, její výskyt v přírodě je v současnosti považován za vzácný (existují ale i názory opačné – viz diskuzi v Carter 2014 a Schweinfurth a Call 2019). (pokračování včerejšího úryvku) Parcelling Jedním z problémů je například časová prodleva mezi vynaloženými náklady a ziskem z …
Read More »Výjimeční psi pod lupou
Výjimeční psi se dokážou naučit stovky (ba i tisíce) názvů různých hraček. Vzhledem k velké vzácnosti této schopnosti (my lidé také nejsme každý génius) se o těchto psech donedávna vědělo jen velmi málo. Navíc většina studií dokumentujících tuto výjimečnou inteligenci zahrnovala pouze malý vzorek jednoho nebo dvou psů. Na budapešťské …
Read More »Vlci ani psi prý reputaci lidí nezkoumají
Lidé běžně odkoukávají, jak se chovají jiní lidé v interakcích s třetí stranou a podle toho si je zařazují. Psi možná ne, praví alespoň studie Institut Konrada Lorenze pro etologii na Vídeňské veterinární univerzitě. Celá záležitost je ovšem asi složitější. Vědci při ověřování hypotézy, zda psi „odposlouchávají“ (eavesdropping, „nenápadně/na pozadí“ …
Read More »Prasata na rozdíl od psů člověka nenavádějí k potravě, ale celé je to složitější
Experiment s obvyklým designem: Zvíře ví, kde je potrava, ale samo se k ní nemůže dostat. Přichází člověk. Pokusí se mu nyní zvíře naznačit, že by měl vytáhnout pamlsky a poslušně je vydat? Další (nejen) psovědný výzkum z maďarské Eötvös Loránd University. Proti sobě tentokrát byli testováni psi a prasata …
Read More »Volání divočiny – a kdy pes vytím odpoví?
Psi vyjí, tedy někdy a někteří. Samo o sobě na tom není nic divného, když jde o potomky vlků. Vědci ale nyní zkoumali, co se dá o vytí psů říct dalšího. Vyjí opravdu přednostně některá plemena, závisí vytí na věku či pohlaví psa a co vlastně vyjadřuje? Další z psovědných …
Read More »Kavka je chytrá, ale vrozené chování se nepřeučí
Zajímavé příspěvky k věčné otázce „vrozené versus naučené“ dávají (kromě lidí) nejen naši nejbližší příbuzní, lidoopi, ale také někteří ptáci. Melodie zpěvných ptáku jsou pokládány za jeden z ne-lidských dokladů memetické evoluce, i jinak je však kombinace vrozených a naučených informací u ptáků velmi zajímavá. Konrad Lorenz popisuje kavky, které …
Read More »
Sciencemag.cz
