Pixabay License

Volání divočiny – a kdy pes vytím odpoví?

Psi vyjí, tedy někdy a někteří. Samo o sobě na tom není nic divného, když jde o potomky vlků. Vědci ale nyní zkoumali, co se dá o vytí psů říct dalšího. Vyjí opravdu přednostně některá plemena, závisí vytí na věku či pohlaví psa a co vlastně vyjadřuje? Další z psovědných výzkumů byl opět proveden na budapešťské Eötvös Loránd University.
Jak je „obecně známo“ (takové věci se pak ale při vědeckém výzkumu nemusejí nutně potvrdit), vyjí především wolfdogové (československý vlčák) a pak plemena pokládaná za nějak „primitivní“ (husky, malamut…). Ti pak tímto způsobem nejen komunikují s ostatními zvířaty, ale třeba takto reagují i na sirény; nebo vyjadřují smutek/osamocení.
Vědci nyní testovali 68 čistokrevných rodinných psů tak, že jim přehrávali nahrávky vlčího vytí a pozorovali jejich reakce. K testování vlivu plemene byla jako měřítko použita právě genetická podobnost různých plemen s vlky.
„Podle našich výsledků jsou plemena geneticky podobnější vlkům skutečně náchylnější odpovídat vlastním vytím na přehrávání vlčího vytí. Naproti tomu plemena vzdáleněji obvykle reagovala štěkáním namísto vytí. Zdá se, že vytí je sice přítomno v repertoáru většiny psích plemen, ale kvůli změněnému sociálnímu prostředí ztratilo svou funkčnost, a proto ho moderní plemena v adekvátních situacích nepoužívají,“ uvádí první autorka studie Fanni Lehoczki.
Dále se ukázalo, že psi, kteří více vyli (respektive odpovídající plemeno) také v dané situaci vykazovali silnější chování související se stresem. Zřejmě lépe chápali smysl vlčího vytí, tedy především vymezování teritoria smečky, a vyhodnotili situaci jako hrozbu, narušení teritoria vlastního. Vlastní vytí vnímali jako obranný prostředek i snahu předejít náhodně vzniklému konfliktu („aby se smečky navzájem vyhnuly“). Modernější plemena zřejmě smysl vlčího vytí přesně nechápou, a proto ho jako hrozbu (tolik) nevnímají.
Zajímavé také je, že stres se objevoval spíše u zvířat starších 5 let; možná prostě proto, že s věkem se psi obecně stávají opatrnějšími a bázlivějšími, to je však jen spekulace vyžadující další výzkum. Také se ukázalo, že vytí má nějakou souvislost s pohlavními hormony samců – v tom smyslu, že chování normálních a kastrovaných fen se v tomto nelišilo, zatímco kastrovaní samci vyli více. Dnes zde tedy funguje vazba: nedostatek testosteronu – stres – větší bázlivost. Takto chápáno pak psí vytí znamená „bojím se, nepřibližuj se“. (Poznámka: tedy pokud se jedná o reakci na vlčí vytí, vytí na sirénu bude asi jiný případ.)

Lehoczki, F., Andics, A., Kershenbaum, A. et al. Genetic distance from wolves affects family dogs’ reactions towards howls. Commun Biol 6, 129 (2023). https://doi.org/10.1038/s42003-023-04450-9
Zdroj: Eötvös Loránd University

Poznámky PH:
Samozřejmě se hned nabízejí určité „výjimky z pravidla“ (špic je považován za primitivní plemeno, ale ti moc nevyjí, jsou to spíš uštěkanci; samojedi ovšem vyjí).
Dá se skutečně říct, že by mezi štěkáním a vytím jednotlivých plemen existovala nepřímá úměra, jak naznačuje následující žebříček? (Například němečtí ovčáci hodně štěkají, ale i vyjí.)


Kredit: Eötvös Loránd University

Podobně jako zkoumat vytí psů se lze zaměřit i na vlčí štěkot. Vlk spíše krátce blafne, než že by souvisle štěkal. Vlci takto komunikují hlavně s mláďaty. Na druhé straně vlk žijící mezi domácími psy začne prý někdy štěkat jako oni.

***

E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
obalka-knihy

Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz

Velké jazykové modely pod lupou: v testu z kognitivní psychologie si vedl nejlépe GPT-4

Umělá inteligence tentokrát příliš nepřesvědčila, není ani moc racionální. Studie vědců University College London testovala …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close