Již před více než 10 lety identifikovali vědci z University of Sydney ve více než 3,4 miliardy let starých stromatolitech chlorofyl f, který je účinný v infračervené oblasti. A Red-Shifted Chlorophyll Science 10 Sep 2010: Vol. 329, Issue 5997, pp. 1318-1319 DOI: 10.1126/science.1191127 Spekuluje se, i že fotosyntéza možná vznikla …
více »Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík
Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …
více »Unikátní centromery u chromozómů kokotice evropské
Rostlina kokotice evropská je pravděpodobně dobře známa díky svému parazitickému způsobu života. Méně lidí už patrně ví, že má degenerované chloroplasty, což jsou organely které jsou pro většinu rostlin nepostradatelné. Česko-německý tým vědců nyní objevil další zvláštnost tohoto rostlinného parazita – oblasti chromozómů zodpovědné za správné rozdělení dědičné informace při …
více »Český vědec získal grant 2 500 000 eur na vylepšení fotosyntézy
Kombinace různých části fotosyntetického aparátu z odlišných organismů. Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu – fotosyntézy. V prestižní …
více »Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot
Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …
více »Fotosyntéza v červené
Biofyzici popsali funkci proteinu, jenž umožňuje mechům přežít ve slabém světle zastíněných lesů. Vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) spolu s kolegy z Itálie, Finska a Nizozemska popsali zásadní roli proteinu Lhcb9 pro fungování mechů. Podle nich právě tento protein typický pro mechy umožňuje rostlinám …
více »Fotosyntéza a její účinnost
Lesům mírného pásu a boreálním lesům často dominuje jen několik druhů, ale může v nich být koncentrováno mnohem více dřevní hmoty na hektar (až 3500 t) než v jejich nejbohatších tropických protějšcích. Chlorofyl a a chlorofyl b, dva dominantní rostlinné pigmenty, které mohou být excitovány zářením, mají poměrně úzká absorpční …
více »Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla
Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud …
více »Chybějící informace o fotosyntéze odhalují lasery
Šíří se energie ve fotosyntetických komplexech šíří „koherentně“, tedy jako vlna? Fotosyntéza je nesmírně důležitým procesem, který umožňuje přeměnit sluneční záření na energii chemických vazeb. Tento proces využívají zelené rostliny a řada dalších organismů a věda se mu snaží plně porozumět již více jak sto let. Ultrarychlá spektroskopie je v …
více »Unikátní fotosyntéza u bakterie z pouštních jezer
Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul zachycujících světlo, nalezli čeští vědci v bakterii žijící v jezerech pouště Gobi. Funguje podobně, jako trychtýř pro plnění lahví, a v zachycování energie je velmi efektivní. Nejen rostliny, ale i některé bakterie umí využívat energii slunce (fotosyntetizovat). Z 29 dosud známých …
více »