Archiv článků: fotosyntéza

Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

Komplexní život na Zemi vznikl s mitochondriemi a kyslíkem, jenže vše může být ještě komplikovanější a záviset kupodivu třeba i na tom, jak se prodlužovala délka pozemského dne. První fotosyntetizující organismy se mohly objevit už před 4 nebo 3,5 miliardami let, před 3,5 miliardami podle všeho již existovala i fotosyntéza …

Proč jsem zatím nenarazili na žádnou mimozemskou civilizaci? Nová studie ukazuje další možné „úzké místo“ vývoje života ve vesmíru. I na planetách podobných Zemi bude prý dost výjimečná kyslíková fotosyntéza. Právě ta přitom vedla ke vzniku složitějšího života. Bez kyslíku na Zemi prakticky nemohou existovat mnohobuněčné organismy (ano, jsou i …

Již před více než 10 lety identifikovali vědci z University of Sydney ve více než 3,4 miliardy let starých stromatolitech chlorofyl f, který je účinný v infračervené oblasti. A Red-Shifted Chlorophyll Science 10 Sep 2010: Vol. 329, Issue 5997, pp. 1318-1319 DOI: 10.1126/science.1191127 Spekuluje se, i že fotosyntéza možná vznikla …

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

Rostlina kokotice evropská je pravděpodobně dobře známa díky svému parazitickému způsobu života. Méně lidí už patrně ví, že má degenerované chloroplasty, což jsou organely které jsou pro většinu rostlin nepostradatelné. Česko-německý tým vědců nyní objevil další zvláštnost tohoto rostlinného parazita – oblasti chromozómů zodpovědné za správné rozdělení dědičné informace při …

Kombinace různých části fotosyntetického aparátu z odlišných organismů. Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu – fotosyntézy. V prestižní …

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

Biofyzici popsali funkci proteinu, jenž umožňuje mechům přežít ve slabém světle zastíněných lesů. Vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) spolu s kolegy z Itálie, Finska a Nizozemska popsali zásadní roli proteinu Lhcb9 pro fungování mechů. Podle nich právě tento protein typický pro mechy umožňuje rostlinám …