Archiv článků: fúze

Interakce plazmatu se stěnou fúzního reaktoru

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

více »

Čeští vědci přispěli k vývoji super termostatu v zařízeních pro jadernou fúzi

Chlazení plazmatu u stěn je třeba přesně řídit, aby se v centru plazmatu nezastavila fúze. Jaderná fúze představuje slibný zdroj stabilní a nízkoemisní energie. Jedním ze zásadních problémů na cestě k její praktické využitelnosti je udržení plazmatu o teplotě sto milionů stupňů Celsia od stěn reaktoru. Na vývoji nového komplexního systému, …

více »

Uhlík v supernovách může vznikat rychleji

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

více »

Plazma ve fúzních reaktorech snad udrží wolfram

Plazma ve fúzním reaktoru bude vytvářet tepelné toky srovnatelné s tím, co v zemské atmosféře prováděly raketoplány; teplota zde může být v určitých okamžicích i vyšší než v jádru Slunce. Jaký materiál dokáže takové prostředí vůbec vydržet? Zeke Unterberg a jeho tým Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo …

více »

Lithium ve hvězdách typu Slunce nejenom mizí

Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je …

více »

Poprvé detekována neutrina z CNO fúze ve Slunci

CNO cyklus představuje minoritní způsob přeměny vodíku na helium. Reakce začíná od protonu a uhlíku 12C. Gioacchino Ranucci, fyzik z University of Milan, a jeho kolegové z projektu Borexino oznámili na (on-line) konferenci Neutrino 2020 první důkaz o existenci jistého typu slunečních neutrin, které mají být výsledkem jaderné fúze typu …

více »

Jak funguje termojaderná fúze ve Slunci

Jakmile se do dění zapojí deuterium, záležitost s využitím fúze vyhlíží mnohem slibněji. Řetězec reakcí na Slunci začíná fúzí dvou protonů – jádra běžného vodíku vytvoří jádro deuteria, těžší formy vodíku. Když se spojí dva protony, jeden se musí změnit na neutron. To je ten nejtěžší krok v řetězci reakcí, …

více »

Český vědec byl jmenován do vedení ITER, největšího vědeckého experimentu na světě

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí v Barceloně. Zároveň Radomír Pánek povede Technický poradní panel této rady. Fusion for Energy (European Joint Undertaking F4E) má za úkol realizovat evropskou část …

více »

Tokamaky, ITER a výzkum jaderné fúze v ČR

Za nejpokročilejší koncept fúzního reaktoru, na jehož základě budou zřejmě postaveny první fúzní elektrárny, je považován tokamak. Evropská cestovní mapa pro realizaci fúzní energetiky předpokládá, že první prototyp fúzní elektrárny na bázi tokamaku, pracovně nazývaný DEMO, bude zprovozněn v letech 2050–2060. V jeho vývoji bude hrát zásadní roli úspěch v …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close