Vodík do palivových článků by se mohl vytvářet přímo za chodu reakcí metanolu s vodou. Kromě vodíku přitom vzniká pouze oxid uhličitý. Vědci z několika čínských a amerických vědeckých institucí popsali novou metodu generování vodíku v Nature (první autor Lili Lin). Hlavní inovací je katalyzátor – karbid platiny a molybdenu. …
více »Proč fungují zlaté katalyzátory
Platí v nanotechnologiích, že menší je vždy lepší? Masatake Haruta v roce 1982 objevil, že zdánlivě nereaktivní zlato se může používat jako účinný katalyzátor při reakci oxidu uhelnatého s kyslíkem – oxidaci na oxid uhličitý. Reakce pak běží i za nízkých teplot; zlato je ovšem třeba v podobě jemných částic …
více »V živých organismech poprvé vznikla vazba Si-C
Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …
více »Vlaky Shinkanzen používají k čištění vzduchu stejný princip jako nové české radiátory
Fotokatalýza, rozklad pomocí světla, je velmi účinná při likvidaci i velmi nízkých koncentrací organických sloučenin. Metoda takzvané fotokatalýzy dokáže vzduch zbavit choroboplodných zárodků, plísní a dalších nečistot, v interiérech, nemocnicích, školách a čekárnách. Fotokatalýzu již využívají například hypermoderní japonské vlaky Shinkansen. Rozvojem této metody se již několik let zabývají výzkumníci na …
více »Nanočástice zlata pro oxidaci oxidu uhelnatého
Při průmyslových procesech výroby vodíku (tedy pomineme-li rozklad vody) vzniká jako vedlejší produkt často oxid uhelnatý. Ten představuje problém; ani ne kvůli tomu, že je jedovatý pro živé organismy, ale protože dokáže „otrávit“ i kovové katalyzátory používané při dalších reakcích vodíku (palivové články nebo syntéza amoniaku). Jak se oxidu uhelnatého …
více »