Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nové chemické sloučeniny pro prvky budoucí elektroniky lze vytvářet na hladině roztaveného galia.
Vědci z RMIT University v Melbourne v článku publikovaném v Science tvrdí, že tímto způsobem připravují materiály, které v přírodě vůbec neexistují. To si samozřejmě žádá podrobnější vysvětlení. Hlavní autoři studie Kourosh Kalantar-Zadeh a Torben Daeneke uvádějí, že grafen a další dnes zkoumané 2D materiály se tu a tam objeví i „přirozeně“ – třeba při pohybu tužky na papíře. Ostatně objevitelé grafenu si původně vystačili s tuhou a lepicí páskou.
Nynější výzkum naproti tomu vychází z celkem netriviální technologie. V kapalném galiu se rozpouští jiný kov, vzniká slitina a na hladině galia (respektive slitiny) se současně vytváří tenká (atom nebo několik atomů tlustá) vrstva oxidu rozpouštěného kovu. Tu pak lze odloupnout nebo nalepit na jiný kov, jednotlivé pásky (třeba i z různých kovů) se dají rovněž skládat na sebe. Další možností je využít k vytváření vrstev oxidu také vhánění vzduchu do slitiny – autoři to přirovnávají ke vstřikování mléka při přípravě cappuccina. Nicméně podle autorů platí, že jakmile na tento postup někdo přijde, jde už provádět celkem snadno a levně, bez nutnosti složitého přístrojového vybavení, málem i na kuchyňském sporáku.
Navíc tímto způsobem lze připravovat vrstvičky oxidů asi třetiny všech prvků z periodické tabulky. Většina z těchto oxidů budou polovodiče nebo dielektrika, potenciálně všechny tyto látky lze testovat z hlediska využití v elektronice/optických technologiích apod. Navíc popsané uspořádání může být i základem nové chemie, kdy rozpuštěný kov bude fungovat jako katalyzátor pro reakce probíhající na jeho povrchu.
Zdroj: Phys.org
