Sciencemag.cz
Doporučujeme
Už mnohokrát se prováděly pokusy, kolik lidí dokážeme rozpoznat podle tváře nebo si zapamatovat jménem, z výsledků se pak dělají i závěry o naší evoluční minulosti. Jenže i známí lidé mohou být známí různě. Co se týče skutečně blízkých lidí, prý jich v „nejužším kruhu“ míváme ne víc než 4-5.
Takové jsou alespoň výsledky vědců z University of Oxford a finské Aalto University School of Science. Závěry se ovšem zakládají na jediném zdroji dat, totiž telefonních hovorech. Z jejich analýzy údajně vyplývá, že si své známé rozdělujeme podle intenzity vztahu do čtyř celkem zřetelně oddělených vrstev, které mají v průměrů 4,1, 11, 29,8 a 128,9 členů. Samozřejmě ve zkoumaném vzorku se našli i velcí extroverti a introverti, u nichž bylo vše úplně jinak, ale pro většinu lidí prý tento počet vrstev i lidí v nich dobře odpovídá realitě.
Jeden z členů výzkumného týmu byl i Robin Dunbar, který již od 90. let testuje hypotézu, podle níž velikost mozku primátů přímo odpovídá počtu členů jejich sociální skupiny. Už tehdy se došlo k číslu 100–150 lidí, které si jsme si maximálně schopni zapamatovat (i když z toho těžko rozhodnout, co z toho plyne: zda třeba skupiny Homo sapiens před 200 tisíci lety měly takový počet členů, nebo maximálně takový počet členů).
Ještě k tomu, jaká jsou zdrojová data studie a jak se zpracovávala. Jedná se o záznamy volání z roku 2007 v neuvedené evropské zemi, tedy ještě před větším nástupem smartphonů či sociálních sítí. Analyzovalo se, komu lidé volali jak často, přičemž výsledky se prý jasně rozdělovaly do uvedených čtyř vrstev. Z dat se prý podařilo odfiltrovat různé obchodní hovory a obecně případy, kdy telefonát nesloužil jako nástroj sociálního kontaktu.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– 4-5 blízkých lidí by v průměru znamenalo, že nedojde ani na všechny příbuzné (rodiče, manžela/lku a děti), natož na kamarády. Nebo se příbuzní do tohoto čísla nepočítají? (a děti tehdy měly méně mobilů?)
– i když v evoluci primátů a i speciálně v evoluci člověka velikost skupiny určitě hrála svoji roli, se vztahem k inteligenci to tak jednoduché není (samotářští orangutani nejsou o tolik hloupější než gorily; nebo případ příbuzných druhů z jiné skupiny, je lev o tolik chytřejší než samotářský tygr?); asi nepůjde jen o samotnou velikost skupiny, ale i složitost fungování vztahů v ní apod.
