Foto: © Dollar Photo Club
Foto: © Dollar Photo Club

Skutečně blízkých lidí nemáme víc než 5

Už mnohokrát se prováděly pokusy, kolik lidí dokážeme rozpoznat podle tváře nebo si zapamatovat jménem, z výsledků se pak dělají i závěry o naší evoluční minulosti. Jenže i známí lidé mohou být známí různě. Co se týče skutečně blízkých lidí, prý jich v „nejužším kruhu“ míváme ne víc než 4-5.

Takové jsou alespoň výsledky vědců z University of Oxford a finské Aalto University School of Science. Závěry se ovšem zakládají na jediném zdroji dat, totiž telefonních hovorech. Z jejich analýzy údajně vyplývá, že si své známé rozdělujeme podle intenzity vztahu do čtyř celkem zřetelně oddělených vrstev, které mají v průměrů 4,1, 11, 29,8 a 128,9 členů. Samozřejmě ve zkoumaném vzorku se našli i velcí extroverti a introverti, u nichž bylo vše úplně jinak, ale pro většinu lidí prý tento počet vrstev i lidí v nich dobře odpovídá realitě.
Jeden z členů výzkumného týmu byl i Robin Dunbar, který již od 90. let testuje hypotézu, podle níž velikost mozku primátů přímo odpovídá počtu členů jejich sociální skupiny. Už tehdy se došlo k číslu 100–150 lidí, které si jsme si maximálně schopni zapamatovat (i když z toho těžko rozhodnout, co z toho plyne: zda třeba skupiny Homo sapiens před 200 tisíci lety měly takový počet členů, nebo maximálně takový počet členů).
Ještě k tomu, jaká jsou zdrojová data studie a jak se zpracovávala. Jedná se o záznamy volání z roku 2007 v neuvedené evropské zemi, tedy ještě před větším nástupem smartphonů či sociálních sítí. Analyzovalo se, komu lidé volali jak často, přičemž výsledky se prý jasně rozdělovaly do uvedených čtyř vrstev. Z dat se prý podařilo odfiltrovat různé obchodní hovory a obecně případy, kdy telefonát nesloužil jako nástroj sociálního kontaktu.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
– 4-5 blízkých lidí by v průměru znamenalo, že nedojde ani na všechny příbuzné (rodiče, manžela/lku a děti), natož na kamarády. Nebo se příbuzní do tohoto čísla nepočítají? (a děti tehdy měly méně mobilů?)
– i když v evoluci primátů a i speciálně v evoluci člověka velikost skupiny určitě hrála svoji roli, se vztahem k inteligenci to tak jednoduché není (samotářští orangutani nejsou o tolik hloupější než gorily; nebo případ příbuzných druhů z jiné skupiny, je lev o tolik chytřejší než samotářský tygr?); asi nepůjde jen o samotnou velikost skupiny, ale i složitost fungování vztahů v ní apod.

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close