Archiv článků: psychologie

Jak lidé odhadují počty předmětů

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

více »

Eutanazie: Umírání jako věda

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

I když cest, jak vlastní rukou ukončit život, je mnoho, jen málokteré jsou bezbolestné a stoprocentně účinné. Dobré umírání je umění a věda. Naštěstí existují odborné publikace, které potřebné informace obsahují. Jednou z nich je Guide to a Humane Self-Chosen Death (Admiraal et al., 2006), další pak téměř devíti set …

více »

Vlci pomáhají kolegům více než psi

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Ochota i schopnost vlků spolupracovat, a to včetně dělení se o potravu, je známá. Existuje ovšem i teorie, podle které při domestikaci probíhala právě selekce na větší kooperaci. Rachel Dale z vídeňského Wolf Science Center spolu s kolegy provedla proto na toto téma další experiment. Do studie publikované v PLOS …

více »

Nemyslet na zelenou opici

Co se stane, když člověk dostane příkaz „nemyslet na X“, dobře známe už z pohádek. Výzkum na University of New South Wales nyní potvrdil, že alespoň v podvědomí určitá myšlenka přes veškerou snahu zůstane. Účastníci experimentu dostali za úkol nejprve myslet a pak naopak potlačit myšlenku na určité ovoce nebo …

více »

I u lidí může spát jen jedna hemisféra

Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …

více »

Učíme umělou inteligenci rozeznávat emoce

Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …

více »

Na barvách samohlásek se prý shodnou nejen synestetici

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

více »

Jak vznikají falešné vzpomínky

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Přerušené vzpomínání může vést k zapomínání. Každá událost je tedy pokaždé, když je vyvolávána z paměti, ohrožena zkreslením a zapomínáním. Fenomén biochemických základů paměti studuje rovněž neurobiolog Eric Kandel, který za svůj výzkum dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nikdy jsem se sice s tímto průkopníkem výzkumu paměti nesetkala, …

více »

Pivo ani kafe nám prý nechutnají

Preferují milovníci kávy nebo chmeleného piva hořkou chuť? Nový výzkum naznačuje, že možná nikoliv, nápoje pijí spíš pro jejich psychoaktivní účinky. Marilyn Cornelis Northwestern University a její kolegové porovnávali skupiny lidi preferujících sladké vs. hořké nápoje, přičemž současně o dobrovolnících získali genetická data. Došli k závěru, že milovníci kofeinu nebo …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close