Archiv článků: psychologie

Ochota i schopnost vlků spolupracovat, a to včetně dělení se o potravu, je známá. Existuje ovšem i teorie, podle které při domestikaci probíhala právě selekce na větší kooperaci. Rachel Dale z vídeňského Wolf Science Center spolu s kolegy provedla proto na toto téma další experiment. Do studie publikované v PLOS …

Co se stane, když člověk dostane příkaz „nemyslet na X“, dobře známe už z pohádek. Výzkum na University of New South Wales nyní potvrdil, že alespoň v podvědomí určitá myšlenka přes veškerou snahu zůstane. Účastníci experimentu dostali za úkol nejprve myslet a pak naopak potlačit myšlenku na určité ovoce nebo …

Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …

Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …

Že zrovna tohle se dočká publikování v Science, mi přijde poněkud překvapující, ale stalo se. Otázka tedy stojí: vrátí nálezce spíše peněženku bez peněz, s 13 dolary nebo 94 dolary? Experiment byl proveden ve 355 městech ve 40 zemích (včetně těch bohatých; výzkumné rozpočty pochopitelně nejsou nekonečné, proto jsou pro …

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

Přerušené vzpomínání může vést k zapomínání. Každá událost je tedy pokaždé, když je vyvolávána z paměti, ohrožena zkreslením a zapomínáním. Fenomén biochemických základů paměti studuje rovněž neurobiolog Eric Kandel, který za svůj výzkum dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nikdy jsem se sice s tímto průkopníkem výzkumu paměti nesetkala, …

Preferují milovníci kávy nebo chmeleného piva hořkou chuť? Nový výzkum naznačuje, že možná nikoliv, nápoje pijí spíš pro jejich psychoaktivní účinky. Marilyn Cornelis Northwestern University a její kolegové porovnávali skupiny lidi preferujících sladké vs. hořké nápoje, přičemž současně o dobrovolnících získali genetická data. Došli k závěru, že milovníci kofeinu nebo …

Proč se pacientům přitíží, když se dozvědí, že se na za ně někdo modlí? U příležitosti Velikonoc trochu kacířský pohled na zázraky. Následující dva náměty jsou především myšlenkovými experimenty, protože je otázkou, nakolik se můžeme spolehnout na vstupní data. První statistiky pocházejí z knihy Richarda Dawkinse Boží blud (česky Academia …

AJ měla sice výjimečnou paměť na události a chvíle ze svého života, už si ale tolik nevybavovala informace, které s jejím životem nesouvisely. Jaké množství informací dokáže lidská mysl uchovat? Taková otázka napadne minimálně jednou za život snad každého. Někteří si ji položí třeba ve chvíli, kdy horečně „googlují“, jak …