Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černá díra vykazuje zpětnou vazbu, praví analogie s vypouštěnou vanou

Modelování černých děr pomocí proudící vody padající do různých vodopádů a vírů je populární. Dokonce se tímto způsobem, dokazuje i existence Hawkingova záření. Jak moc to brát vážně, toť otázka, ale řekněme, že Physical Review Letters nevycházejí nesmysly. Takže věřme, že i následující příspěvek k hypotetickému fungování černých děr je pro celou teorii nějak přínosný…
Dokonce před sebou nemáme ani pokus s vodní nádrží, ale simulaci vodní nádrže. Výsledek nicméně zní, že když hmota padá do černé díry, může přitom měnit i vlastnosti černé díry (PH: jistěže mění, protože už tím se mění hmotnost černí díry, ale nemyslí se to zase takhle triviálně).
Když se vlny přiblíží k odtoku, efektivně tlačí více vody dolů do otvoru zátky, což způsobí snížení celkového množství vody obsažené v nádrži. To má za následek změnu výšky vody, která v simulaci odpovídá změně vlastností černé díry.
Autoři výzkumu z toho vyvozují, že analogie mezi vanou a černou dírou je tedy odpovídající i v tomto aspektu. Je-li něco nepochopitelné, stojí za to prokonzultovat – třeba i s automatickým překladačem.
„Po dlouhou dobu nebylo jasné, zda zpětná reakce povede k jakýmkoli měřitelným změnám v analogových systémech, kde je tok tekutiny poháněn, například pomocí vodního čerpadla. Ukázali jsme, že analogové černé díry, stejně jako jejich gravitační protějšky, jsou vnitřně zpětně reagující systémy. Ukázali jsme, že vlny pohybující se ve vypouštěcí vaně tlačí vodu dolů do otvoru zátky, což významně upravuje rychlost vypouštění a následně mění efektivní gravitační tah analogové černé díry.“ (Google Translator; původní text zde)
V tomto odstavci lze překladač jistě opravit, analogové je analogické, respektive představující analog něčeho. Nicméně jádro věci zůstává. Opravdu stačí ke zkoumání černých děr mít doma vanu a špunt?

Sam Patrick et al, Backreaction in an Analogue Black Hole Experiment, Physical Review Letters (2021). DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.041105
Zdroj: University of Nottingham/Phys.org

Kde tedy všichni jsou – na Fermiho paradox odpovídá i hypotéza transcendence

Podle mnoha modelů a odhadů (Drakeova rovnice apod.) by měl být vesmír vyspělých civilizací celkem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close