Archiv článků: černé díry

Obří černá díra z počátků vesmíru nevznikla z hvězdy

Astronomové objevili pomocí dalekohledů NASA dosud nejvzdálenější černou díru sledovanou v rentgenovém spektru. Nachází v raném stádiu růstu, které dosud nebylo pozorováno, a její hmotnost je podobná hmotnosti hostitelské galaxie. Kombinací dat z rentgenové observatoře Chandra a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se týmu podařilo nalézt charakteristický znak rostoucí černé díry …

více »

Obří černou díru pozorovali na subparsekové škále

V nové studii se výzkumníkům nejprve poprvé podařilo zachytit akreční tok směřující k obří černé díře v rámci disku s vysokou hustotou plynu. Mezinárodnímu výzkumnému týmu pod vedením Takumy Izumiho z japonské Národní astronomické observatoři se podařilo dosáhnout milníku, kdy vědci s extrémně vysokým rozlišením (přibližně 1 světelný rok) pozoroval …

více »

Kolize černých děr pomáhají ověřit nové teorie gravitace

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

„Ve své výzkumné práci počítám kvazinormální módy velkého počtu černých děr v různých teoriích gravitace.“ V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních …

více »

V rozpínajícím se vesmíru mohou být páry černých děr stabilní

Vědci ukázali, že je teoreticky možné, aby černé díry existovaly v dokonale vyvážených dvojicích, které jsou udržovány v rovnováze kosmologickou silou a vypadají jako černá díra jediná. Příslušnou studii publikovanou ve Physical Review Letters provedli vědci z univerzit v Southamptonu, Cambridge a Barceloně. Konvenční teorie o černých dírách, založené na …

více »

První černé díry mohly vznikat bez hvězd

Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …

více »

Vědci poprvé pozorovali centrum naší galaxie díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba

Mezinárodní tým vědců, jehož členem je také astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, identifikoval mladou hvězdokupu v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sgr A* v centru naší Galaxie. Vědce překvapilo stáří pozorovaných objektů a poprvé publikovali spektrum centra naší galaxie pořízený vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Tato hvězdokupa, známá …

více »

Obří černé díry ovlivňují chemické složení svých galaxií

Nový výzkum ukazuje, že supermasivní černá díra v centru může mít přímý vliv na rozložení chemických látek ve své hostitelské galaxii. Je dobře známo, že aktivní superhmotné černé díry v centrech galaxií mohou způsobit zásadní změny svých hostitelských galaxií tím, že zahřívají a odstraňují mezihvězdný plyn. Kompaktní povaha těchto černých …

více »

Chaos uvnitř Mléčné dráhy způsobuje, že zde dokážeme počítat pohyby hvězd jen na stovky let dopředu

Oběžné dráhy 27 hvězd obíhajících těsně kolem černé díry v centru naší Mléčné dráhy jsou natolik chaotické, že vědci nedokážou s jistotou předpovědět, kde se budou nacházet maximálně za přibližně 462 let. Toto zjištění vyplynulo ze simulací tří astronomů z Nizozemska a Velké Británie. Simulovat 27 hvězd, jejich vzájemné interakce …

více »

Nejbližší černá díra má být v hvězdokupě Hyády

Studie naznačuje existenci hned několika černých děr v otevřené hvězdokupě Hyády (Prasátka) ve vzdálenosti asi 45 parseků (150 světelných let) od Slunce. Místní černé díry by byly dosud vůbec těmi nejbližšími, jež se podařilo detekovat. Předchozí takový kandidát, černá díra Gaia BH1, je až řádově dále (480 parseků). Studie je …

více »

Dokázali existenci supermasivních černých dvojděr

Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, kterého součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal. Na výzkumu se podílel …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close