Polární záře. Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou

Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice.

Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým zvláštním chováním. V rádiové části spektra nebyla vidět, aby se pak najednou objevila. Signál byl navíc kruhově polarizovaný.

Vzhledem k vlastnostem záření i typu pozorované hvězdy vyloučili vědci možná vysvětlení, která souvisí s mechanismy v samotné hvězdě. Zdroj signálu musíme hledat trochu někde jinde – v polární záři červeného trpaslíka.

Pohyb planety silným magnetickým polem červeného trpaslíka působí jako elektrický motor. To generuje obrovský proud, který pohání polární záře a rádiové záření.

Příklad ze Sluneční soustavy
Ve Sluneční soustavě podobné interakce nevidíme, protože Slunce má slabší magnetické pole a hlavně všechny planety obíhají dál od něj. Ale… pokud byste si nasadili hypotetické rádiové brýle a mohli pozorovat denní oblohu v rádiové části spektra, který objekt ze Sluneční soustavy by zářil nejvíce? Zřejmě si myslíte, že Slunce a možná budete mít i pravdu, ale je docela pravděpodobné, že ještě zářivější bude druhý nejhmotnější objekt – Jupiter.

Obr Sluneční soustavy žije v trochu komplikovaném vztahu se svým měsícem Io. Mohutné slapové síly fungují jako zdroj energie, který možná na některých měsících udržuje oceán kapalné vody, ale v případě Io má topení pod kotlem jiné důsledky.

Io je vulkanicky velmi aktivním světem. Hmota z jeho vulkánů (respektive atmosféry) vytváří okolo Jupiteru plazmový torus. Za jedinou sekundu odteče asi tuna materiálu (kyslík, sodík, síra aj.).

Io prochází prstencem ionizovaného plynu v magnetickém poli Jupiteru, což vede k tomu, že mezi měsícem Io a Jupiterem teče enormní elektrický proud. A ten je zdrojem energie pro plazmové vlny, které vedou ke vzniku radiové emise. Více o tom třeba na Aldebaran.cz.

Něco podobného ale větším měřítku nyní vědci poprvé objevili v dalekém vesmíru. Jen Jupiter nahrazuje hvězda (červený trpaslík) a Io planeta.

Samotná planeta, kterou jsme zatím neobjevili, bude mít hmotnost srovnatelnou se Zemí a oběžnou dobu 1 až 5 dní.
autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Objevili velké vymírání v karnu, které umožnilo nástup dinosaurů

I když druhohory někdy označujeme jako věk dinosaurů, nástup této skupiny nastal až na konci …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close