Archiv článků: hvězdy

Přeměnu bílého trpaslíka na neobvyklou supernovu Iax známe už i z Mléčné dráhy

Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …

více »

ALMA zaznamenala vzdálenou kolidující galaxii ztrácející schopnost tvořit hvězdy

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování …

více »

Masivní galaxie mohou růst navzdory kvasaru

Obří centrální černé díry v galaxiích konzumují stále více mezihvězdného prachu a plynu, eventuálně vyvolávají jevy, při nichž je tento plyn odfoukáván pryč. Ve výsledku se tím snižuje množství hmoty, z níž mohou vznikat nové hvězdy; galaxie pak umírají – v tom smyslu, že v nich tvorba nových hvězd ustává. …

více »

Hvězdy ve středu Mléčné dráhy omládly

Rudí obři v okolí galaktické černé veledíry nezhynuli. Naopak, prošli zmlazovací kúrou. „Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu …

více »

Strašidelná mlhovina Lebka

NGC 246: první známá planetární mlhovina, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém. Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a …

více »

Galaxie raného vesmíru byly už překvapivě vyspělé

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

více »

Jak se hledala černá díra v centru Mléčné dráhy

Rotující hvězdy nemají sférickou symetrii, o možnosti jejich zhroucení do singularity se proto vedly spory. Ještě jednou letošní Nobelovy ceny. Minulé úterý oznámila Královská švédská akademie věd jména letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku. Nejprestižnější vědecké ocenění získali britský matematický fyzik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close