Archiv článků: hvězdy

Masivní galaxie mohou růst navzdory kvasaru

Obří centrální černé díry v galaxiích konzumují stále více mezihvězdného prachu a plynu, eventuálně vyvolávají jevy, při nichž je tento plyn odfoukáván pryč. Ve výsledku se tím snižuje množství hmoty, z níž mohou vznikat nové hvězdy; galaxie pak umírají – v tom smyslu, že v nich tvorba nových hvězd ustává. …

více »

Hvězdy ve středu Mléčné dráhy omládly

Rudí obři v okolí galaktické černé veledíry nezhynuli. Naopak, prošli zmlazovací kúrou. „Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu …

více »

Strašidelná mlhovina Lebka

NGC 246: první známá planetární mlhovina, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém. Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a …

více »

Galaxie raného vesmíru byly už překvapivě vyspělé

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

více »

Jak se hledala černá díra v centru Mléčné dráhy

Rotující hvězdy nemají sférickou symetrii, o možnosti jejich zhroucení do singularity se proto vedly spory. Ještě jednou letošní Nobelovy ceny. Minulé úterý oznámila Královská švédská akademie věd jména letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku. Nejprestižnější vědecké ocenění získali britský matematický fyzik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka …

více »

Smrt špagetifikací: Poslední okamžiky hvězdy pohlcené černou dírou

Ačkoliv se jedná o mohutný a jasný úkaz, až dosud měli astronomové při zkoumání těchto záblesků problém. Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev …

více »

Protoplanetární disk byl rozerván trojhvězdou

Možná existuje zcela neznámá populace exoplanet, které obíhají své hvězdy na výrazně skloněných a značně vzdálených drahách. Astronomové nalezli první přímý důkaz, že skupiny hvězd mohou roztrhat své protoplanetární disky, zprohýbat je a vytvořit v nich systém skloněných prstenců. Nový výzkum naznačuje, že v těchto nakloněných prstencích v deformovaných discích …

více »

Lithium ve hvězdách typu Slunce nejenom mizí

Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je …

více »

Záhada zmizelé hmotné hvězdy

Zhroutila se hvězda do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy? Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close