Překvapivý objev o vývoji naší galaxie s využitím dat z mise Gaia odhalil velké množství starých hvězd na oběžných drahách podobných dráze našeho Slunce. Zformovaly se v tenkém disku Mléčné dráhy méně než 1 miliardu let po velkém třesku, tedy o několik miliard let dříve, než se dosud předpokládalo. Mléčná …
více »
Webbův dalekohled zaznamenal zastavení tvorby hvězd už 700 milionů let po velkém třesku. Mezinárodní tým pod vedením vědců z University of Geneva ukázal, že červené a mrtvé galaxie lze nalézt jen. 700 milionů let po velkém třesku; naznačuje to, že galaxie přestávají tvořit hvězdy dříve, než předpovídají současné modely. Dlouhou …
více »
Hvězdomlýnek uprostřed Galaxie V centru naší Galaxie se nachází černá veledíra o hmotnosti 4 milionů Sluncí, známá jako SgrA*. Kolem ní obíhá mnoho hvězd nečekaných hvězdných typů. Publikace Jaroslava Haase a jeho spolupracovníků z Univerzity Karlovy a Univerzity v Bonnu tuto i další záhady objasňuje. Jejich práci zveřejnil časopis Astronomy …
více »
Už asi čtvrt století astronomy mate jedna podivnost. Vypadá to, že hustota hmoty v různých galaxiích klesá stejným tempem od jejich středu k vnějším okrajům. To je divné, protože galaxie jsou různorodé, mají různá stáří, tvary, velikosti i počty hvězd. Proč by tedy měly mít stejnou strukturu hustoty? „Tato homogenita …
více »
Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …
více »
Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI Mid-INfrared Disk Survey (MINDS), který vede Thomas Henning z Astronomického ústavu Maxe Plancka (MPIA) v německém Heidelbergu, je vytvořit reprezentativní vzorek disků. Zkoumáním jejich chemického složení a fyzikálních vlastností pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na …
více »
Hvězdy poblíž středu naší galaxie se chovají poněkud podivně. Vysvětlením může být temná hmota. A co by z toho mohlo plynout dále? Vědci se domnívají, že objevil novou třídu hvězd, které by mohly existovat ve vzdálenosti jednoho světelného roku od středu Mléčné dráhy a mohly by fungovat podle neobvyklého mechanismu: …
více »
Betelgeuze si před pár lety užila chvíle mediálního zájmu, když se spekulovalo o tom, že by se mohla připravovat na výbuch supernovy. Podle nové studie by podivné změny její svítivosti (pulzování) mohly být způsobeny tím, že má pro nás neviditelného společníka nazvaného Betelbuddy. Hypotetická hvězda s formálním názvem Alpha Ori …
více »
Mezinárodní výzkumný tým pod vedením vědce z Vídeňské univerzity poprvé přímo detekoval hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci, a to pomocí záznamu rentgenového záření z jejich astrosfér. Vědci také také přesněji určili rychlost ztráty hmoty hvězd prostřednictvím těchto hvězdných větrů. Astrosféry, obdoby heliosféry, která obklopuje naši Sluneční soustavu, jsou velmi …
více »
Astronomům se poprvé podařilo zachytit hvězdu jinou než Slunce v takovém detailu, který umožnil sledovat pohyb bublin plynu na jejím povrchu. Snímky hvězdy R Doradus byly pořízeny interferometrem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) – teleskopem, který spoluprovozuje Evropská jižní observatoř (ESO), v červenci a srpnu roku 2023. Vidíme na nich …
více »
Sciencemag.cz
