Archiv článků: hvězdy

Krize středního věku může postihnout i hvězdy

Střední věk hvězd znamená zhruba stáří našeho Slunce a krizí se myslí prudké změny jejich aktivity a rychlosti rotace. Astronomové již delší dobu vědí, že u hvězd dochází s věkem k tzv. magnetickému brzdění: stálý proud nabitých částic (sluneční vítr) při tom, jak uniká z hvězdy, odnáší malé množství úhlového …

více »

Kde přesně je hranice mezi hnědým trpaslíkem a hvězdou?

Hnědí trpaslíci jsou astronomické objekty s hmotností mezi planetami a hvězdami. Otázka, kde přesně se nachází hranice jejich hmotnosti, zůstává ale dosud předmětem diskuse – zejména protože jejich stavba je velmi podobná stavbě hvězd s nízkou hmotností (převažuje zde vodík a hélium). Jak tedy poznáme, zda máme co do činění …

více »

Útok černé díry vyvolal výbuch supernovy

Supernova nemusí být jen důsledkem dalšího vývoje vyhořelé hvězdy. Astronomové nalezli důkaz, že explozi může odpálit také srážka. Černá díra nebo neutronová hvězda se po spirále dostala do jádra druhého člena dvojhvězdy a svého společníka přeměnila na supernovu. Tento závěr je založen na datech z několikaletého projektu VLASS/VLA (Very Large …

více »

Z ramene Mléčné dráhy vybíhá dosud neznámý zub

Astronomové objevili dosud kupodivu neznámý rys Mléčné dráhy: Z jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie vyčnívá jako tříska ze dřeva velká skupina mladých hvězd a hvězdotvorných plynných mračen. Jedná se strukturu, která se táhne asi 3 000 světelných let a její orientace je zcela odlišná od orientace ramene jako celku. …

více »

Červení trpaslíci obyvatelné planety usmažit nemusí

Většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, představují asi 75 % sluncí v Mléčné dráze. Život bychom tedy měli hledat nejspíš zde. A také jsme objevili řadu kamenných planet u červených trpaslíků, některé z nich počítáme i do „obyvatelné zóny“. Červení trpaslíci se ale od našeho Slunce v několika …

více »

Proč vznikající hvězdy nevyžerou všechen okolní vodík?

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …

více »

Za hvězdné proudy asi mohou černé díry

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Hvězdokupa Palomar 5 má mnohé unikátní vlastnosti. Nová studie ukazuje, že za ně může zřejmě populace více než 100 černých děr v jejím centru. Taková koncentrace černých děr je samozřejmě výjimečná. Jak uvádí Mark Gieles z Barcelonské univerzity, hlavní autor článku publikovaného v Nature Astronomy, množství černých děr v této …

více »

Nejmenší a nejtěžší bílý trpaslík

Astronomové objevili bílého trpaslíka, který je rekordní hned ve dvou ohledech, a to poměrně paradoxně: je současně nejhmotnější i nejmenší. Ilaria Caiazzo z Caltechu, hlavní autorka nové práce, uvádí, že objekt má velikost Měsíce, do této velikosti se ale stihla nahustit hmotnost větší, než má Slunce. „Zdá se to neintuitivní, …

více »

Neutronové hvězdy mohou být větší

A jak to souvisí s jádrem olova… Dvě studie vyšlé ve Physical Review Letters se nově pokoušejí odhadnout maximální velikost neutronové hvězdy. Tentokrát nejde o hmotnost (tj. kde přesně se nachází hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), ale o objem. Dosavadní odhady hovořily o maximálním poloměru 10–12 km, Jorge …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close