Kobřík kapský, zdroj obrázku: Wikipedia, autor: Ryanvanhuyssteen, licence: CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

Organoidy z hadích kmenových buněk produkují jed

Organoidy se používají pro studium mnoha chorob a testování léků. Jde o maximálně věrné modely určitých struktur těla, z živých buněk a ve 3D. Na organoidech vyrobených z nádorových buněk pacienta se zkoušejí možné terapie. Mediálně atraktivní téma jsou organoidy mozků – na jedné straně se zde dá různě studovat aktivita související s psychickými nebo neurodegenerativními chorobami, na druhé straně ale do hry vstupuje nejistota, zda by takový organoid nakonec nemohl mít i něco na způsob vědomí.
Nyní v časopisu Cell vědecký tým oznámil, že z kmenových buněk se podařilo vytvořit organoid jedových žláz hada kobříka kapského (Aspidelaps lubricus cowlesi, jiné české názvy kobřík páskovaný a korálovčík kapský) a tyto žlázy fungují v tom smyslu, že dokáží produkovat jed.
Hadí uštknutí jsou v rozvojových zemích stále příčinou značného počtu úmrtí. Metody výroby protijedů se přitom za poslední století příliš nezměnily. K testování nových postupů a léků je potřeba velké množství hadího jedu; přitom se často jedná o směsi desítek složek, takže nestačí zkoumat převládající látku (a tu syntetizovat laboratorně). Chovat kvůli produkci jedu množství hadů v zajetí je nákladné.
Organoidy z plazů na rozdíl od těch vycházejících z myších nebo lidských buněk zřejmě zatím nikdo nevytvořil, uvádí hlavní autor práce Hans Clevers z nizozemské Utrecht University. Vědci vyšli z tkáně ve vajíčku před vylíhnutím, malé kousky jednotlivých tkání byly umístěny do gelu spolu s růstovými faktory. Kromě organoidů jedových žláz se takto podařilo připravit i organoidy hadích jater, slinivky a střeva. (Poznámka PH: tisková zpráva na jednu stranu uvádí, že se používaly kmenové buňky, ale v dalším popisu se nic takového nezmiňuje, ba naopak se uvádí, že kmenové buňky kobříka se výzkumníci vůbec izolovat nepokoušeli, ani není známo, jak vypadají, ale běžné buňky tkání fungovaly naprosto dostatečně, dělily se a vytvářely příslušné struktury.)
V organoidech jedových žláz se podařilo identifikovat minimálně 4 různé typy buněk. Produkované peptidy byly biologicky aktivní (tj. jedovaté), i když samozřejmě ještě zbývá ověřit, jak přesně se shodují s hadím jedem živých zvířat.
V organoidech lze rovněž zkoumat expresi jednotlivých genů a zjišťovat, jaké geny odpovídají jakým specializovaným procesům (k čemu jsou různé geny vůbec potřeba). U hadů se toho o expresi genů zatím neví skoro nic, tj. i tam, kde jsou části genomů známe, nejsou dále popsány. I zde by studium na organoidech mohlo rozšířit naše znalosti.

Cell 2020. DOI: 10.1016/j.cell.2019.11.038 , https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(19)31323-6
Zdroj: Cell Press/Phys.org

Poznámka PH: Nakolik můžeme takový organoid pokládat za živý (nějak víc, než jsou živé jednotlivé buňky pěstované na laboratorní misce)? Asi spíš ne, takový vyoperovaný orgán bychom za živý také nepovažovali, i když se udržuje funkční, ve stavu vhodném pro další transplantaci.

Našli exoplanetu větší než její hvězda

Astronomové dlouho usilovali o objev planet u bílých trpaslíků, ale kde nic tu nic – …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close