Archiv článků: biologie

Hromadění škodlivých mutací jako výsledek neutrálního genetického driftu ovlivňuje délku života. Studium genomických změn doprovázející evoluci délky života odhalilo, že neutrální genetický drift přímo ovlivňuje životaschopnost, stárnutí a délku života. Je to tím, že genetický drift umožňuje hromadění škodlivých mutací. Modelovým druhem pro tuto studii byli halančíci, malé ryby žijící …

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, …

O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …

Aktuální odpověď praví, že se tím chladí, a to kupodivu lépe, než kdyby byly celé světlé. Otázka, proč mají zebry pruhy, je samozřejmě populární. Jako první napadne pohlavní výběr. Problém s teoriemi, které argumentují vkusem (zejména) samic, spočívá v tom, že je nesnadno s nimi dále pracovat – snad jen, …

V jednom běhu přečte nový přístroj 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, …

Mladý rys, kterého na podzim roku 2018 zachytila fotopast v chráněné krajinné oblasti Brdy, se již na konci roku vrátil zpátky na Šumavu, do její západní části a tady trávil celou dobu říje. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí, na kterých je tento jedinec zachycen. Každé zvíře má totiž jedinečnou …

Nový druh hada patrí medzi veľké užovky známeho rodu Elaphe. Medzinárodný tím na čele s vedcami z Univerzity Komenského v Bratislave objavil nový druh hada rozšíreného v Turecku, Azerbajdžane, Arménsku, Gruzínsku, Iraku, Iráne a Rusku, vrátane malej oblasti zasahujúcej aj do Európy. Analýzou genetických aj morfologických údajov vedci zistili, že …