Archiv článků: biologie

Tým biologů z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity učinil významný objev v oblasti biodiverzity. V rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody objevili čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly pozorovány. Nově zjištěné druhy trpasličích suchozemských plžů nalezené na Islandu: kuželík tmavý (Euconulus alderi), vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi), vrkoč rýhovaný …

V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva …

Na počátku vývoje Země neobsahovala atmosféra žádný kyslík. Přesto se železo rozpuštěné v oceánech oxidovalo v gigantických množstvích a ukládalo se jako hornina. Dnes se s ním můžeme setkat například v podobě pásové železné rudy v Jižní Africe. Nová studie zkoumá, jak různé bakterie vylučují nerozpustné železo v rámci svých …

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché …

Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …

Nejdřív ze všeho je klíčové si ujasnit, o čem je řeč. O konfliktu mezi pohlavími na genetické úrovni („samci mají jiné zájmy než samice“, respektive „geny samců“…) se mluví minimálně od Dawkinsova Sobeckého genu. Tady se ale problém staví jinak… Jádro argumentace spočívá v tom, že u pohlavně se rozmnožujících …

Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …

Objev poskytuje jedinečný vhled do evoluce Batesovské mimeze –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ strategie přežití, kdy se neškodný druh vyvine tak, aby napodoboval nebezpečnější organismus. Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná miméze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a …

AMULET se osvědčil i při prognóze nástupu chorob u rostlin ještě předtím, než se projeví první viditelné příznaky. Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, VŠB-Technické univerzity Ostrava a …

Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …