Tag Archives: biologie

Druh je známý schopností partenogeneze, tedy rozmnožování bez oplození samcem. Bazilišek Juliův patří k nejvzácněji chovaným ještěrům evropských zoologických zahrad. Tento teprve v roce 2018 popsaný endemit Hondurasu je výjimečný především schopností partenogeneze – samice se mohou rozmnožovat bez oplození samcem. Úspěšný odchov se nyní podařil v Zooparku Zájezd, kde …

Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole. Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že …

Desítky let uznávaná představa o růstu kořenových buněk zřejmě neplatí. Nový výzkum česko-norského týmu dokládá, že takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, překvapivě ale nehraje klíčovou roli při jejich vývoji. Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty …

Pôvod jašteríc z čeľade Lacertidae, ktoré sa vyskytujú v Euroázii a Afrike, by sme našli v Európe. Práve tu dnes tvoria dominantnú skupinu plazov a sú dobre známe aj na Slovensku, kde domovinu nachádza hneď niekoľko druhov – od ikonickej jašterice múrovej (Podarcis muralis) a prísne chránenej jašterice zelenej (Lacerta …

Makrofágy, klíčové buňky imunitního systému, jsou známé především jako „úklidová četa“ organismu. Nepřetržitě odstraňují poškozené, stárnoucí nebo odumřelé buňky a pomáhají chránit tělo před infekcemi. Zatímco většina dosavadního výzkumu se však zaměřovala na to, jak tyto buňky rozpoznají svůj cíl a jak jej bezpečně zlikvidují, méně známé bylo, co se …

Různé onkogeny mohou vyvolávat replikační stres odlišnými mechanismy, přesto však vedou ke stejným poruchám. Každá buňka v našem těle musí před svým dělením vytvořit přesnou kopii své DNA. Tento proces, označovaný jako replikace DNA, patří k nejdůležitějším buněčným dějům. Jakékoli narušení jeho průběhu může vést k nestabilitě genomu a zvýšit …

Jak si dokáže jedna samice po desítky let udržet výhradní právo na rozmnožování v rodinné skupině čítající stovky jedinců? A proč se ostatní samice dobrovolně vzdají vlastní reprodukce? Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli také Jan Okrouhlík a Radim Šumbera z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, …

Projekt se nachází ve fázi budování metod a nástrojů k výrobě prvního syntetického lidského chromozomu. Vědce zajímalo, jaký nejmenší počet genů dostačuje ke kódování bakteriálního života a jaké geny to jsou. V dnešní době jsou již přečteny celé genomy desetitisíců bakterií (v databázi NCBI bylo v září 2025 zařazeno téměř …

Před 720 až 635 miliony let se odehrálo několik prakticky totálních zalednění (tzv. období Sněhová koule, Snowball Earth). O tom, zda (nakolik) byla Země spíše ztvrdlou sněhovou koulí, nebo měkčí břečkou, se stále diskutuje. Shoda ale panuje na tom, že většina planety byla ponořena do hlubokého mrazu s průměrnou globální …

Desítky let se zdálo, že ptákům ve srovnání s ostatními obratlovci chybí překvapivě velké množství genů. Ztratili je skutečně během evoluce, nebo je vědci jen nedokázali najít? Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vedený Danielem Ellederem ve spolupráci s českým molekulárním biologem Jiřím Nehybou z University of …