Archiv článků: biologie

Proč hlodavci pískají ultrazvukem? Možná kvůli telekinezi a čichu

Telekineze samozřejmě míněna v uvozovkách. O účelu ultrazvukových signálů („vokalizací“) vydávaných hlodavci se vědci přou od objevu těchto zvuků v 50. letech 20. století. Podle převládajícího názoru jsou tyto vokalizace námluvami – pro člověka sice neslyšitelné, ale o nás přitom nejde. Nová studie ale přichází s mnohem zajímavější myšlenkou. Hlodavci …

více »

Kaloňové překvapili svou inteligencí

Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …

více »

Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců

Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje …

více »

Gaia, nebo Médeia?

O hypotéze Gaia už nejspíš slyšel každý. Byla by ale určitě nuda, kdybychom se měli omezit na představu Země jako hodné matičky veškerého života. Když už jsme u těch příměrů z antické mytologie, co si vybrat do hlavní role jinou hrdinku? Peter Ward, profesor biologie na University of Washington, tedy …

více »

Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování …

více »

Ledovcové želvušky ukazují, jak fungují extrémní ekosystémy

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou úzce přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Silná izolace jejich jednotlivých populací naznačuje, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum vědců a vědkyň z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR však zároveň odhalil, že tyto želvušky dokážou …

více »

Odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Uvnitř buňky dojde k prasknutí membrány endosomu a virus vnikne do cytoplazmy. Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Pavlem Plevkou, objevil mechanismus, kterým enteroviry z čeledi Picornaviridae pronikají do buněk. Výsledky studie podrobně popisují proces, při kterém viry, jež způsobují běžná nachlazení, encefalitidu nebo dětskou obrnu, využívají přirozené buněčné …

více »

Evoluce spolupráce: Reciprocita

Foto: © Dollar Photo Club

Reciprocita, často též nazývaná reciproční altruismus (reciprocal altruism), je jedním z možných mechanismů vysvětlujících kooperaci i mezi nepříbuznými jedinci. Definoval ji Robert Trivers (1971) už v 70. letech minulého století a od té doby vznikla celá řada modelů z oblasti teorie her, jejichž cílem bylo definovat podmínky reciprocity, za nichž …

více »

Záhada papouščích barev rozluštěna

Jak vzniká zbarvení papouščího peří? Odpověď přináší v nové studii publikované v časopise Science mezinárodní badatelský tým. Výzkum vedli vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO a zapojeni jsou do něj i čeští badatelé, včetně doc. Petera Mojzeše z Fyzikálního ústavu UK. Papoušci by mohli být synonymem pro barevnost: téměř všechny druhy jsou …

více »