Archiv článků: biologie

Pozdní prekambrium bylo dosud považováno za období nízké biologické diverzity. Brazilští vědci rekonstruovali evoluční historii měňavek a přinesli důkaz, že mikroskopický život na Zemi na konci prekambria, v době nejméně před 750 miliony let, byl mnohem rozmanitější, než tvrdí klasické teorie. Vědecký tým, v němž působila i Anush Kosakyan, nynější …

Oživení mamuta je populárním biotechnologickým projektem a každopádně by efektně demonstrovalo, co současné genetické inženýrství všechno dokáže. Kei Miyamoto a jeho kolegové z japonské Kindal University nyní publikovali, že v projektu zase o kus pokročili. Ze samice mamuta Yuka, která byla objevena v roce 2010 v sibiřském permafrostu a patří …

Buňky mají různou velikost, a to i v rámci jediného organismu, drobná červená krvinka (navíc bez jádra) je oproti vyžraným neuronům klidně i stokrát menší. Jeden typ buněk si ale určité rozměry cca zachovává. Vědce z MITu zajímalo proč. Podle studie publikované v Cell (hlavní autoři Angelika Amon a Gabriel …

Půda osázená borovicí lesní vykazovala nejen vysoký obsah uhlíku v půdě, ale i relativně vysokou stabilitu tohoto uhlíku. Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přitahuje stále více pozornosti k hledání řešení, jak jej vázat v přírodních ekosystémech. Potenciálním možnostem vázání uhlíku v lesních ekosystémech, zejména v lesních půdách se …

Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety. Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to …

Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …

Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba …

Co je to matrjoškový efekt? Jak jsou hybridní zóny vůbec udržovány a jak je možné, že se oba druhy postupně kompletně nepromíchají? Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro …

Monogamie vznikla mnohokrát nezávisle na sobě; zajímavé však je, že na rozdíl od třeba ploutve žraloka, ichtyosaura a delfína by monogamie mohla mít jakýsi společný genetický základ. Autoři následujícího výzkumu se soustředili na obratlovce. Vzali si vždy dvojici příbuzných druhů, z nichž jeden je a jeden není monogamní: 4 druhy …

Cholesterol se k proteinům v membránách vůbec nepřibližuje. Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, jejich vliv na tyto vlastnosti byl …