Archiv článků: biologie

Je pro štiku lepší lovit ze zálohy, nebo aktivně?

Nová studie vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR se zaměřila na otázku, jak se změní chování vodních dravců, když se v přirozených podmínkách velkých jezer budou či nebudou vyskytovat vodní rostliny. Jako modelový druh pro studii si vědci vybrali štiku obecnou. Tento druh je totiž známý jako dravec, který …

více »

Jak exocyst řídí rostlinné buňky

Rostlinný exocyst získal během evoluce některé unikátní vlastnosti, kterými se liší od exocystu hub a živočichů. Detailní fungování molekulárního komplexu klíčového pro růst buněk popsali odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí. Navázali přitom na výzkum z …

více »

Ještě víc než lamarckismus: Háďátka si předávají informace o nebezpečných bakteriích

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) dokáže kolegovi předat obsah své paměti, který bude navíc dědičný, v určitém ohledu zacházíme ještě dál než Lamarck. Červi samozřejmě nemluví a vše to funguje pouze pro jeden konkrétní případ. Hlístice C. elegans se ve svém prostředí pravidelně setkává s bakterií P. Aeruginosa. Ta sice …

více »

Klimatické změny přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku z jihu

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si před pěti lety položili …

více »

Umělá inteligence dokáže přiřadit kukaččí vejce konkrétní samici

Vědci dokážou pouhým porovnáním vzhledu vajec kukaček odhalit, která samice je snesla. Tento objev může výrazně zjednodušit, zrychlit a zlevnit práci odborníkům v terénu, kteří se zabývají výzkumem ekologie a evoluce ptačích druhů. Kromě genetických metod navíc využili „umělou inteligenci“, která postupně dosáhla lepších výsledků než hodnocení lidí. Kukačky jsou …

více »

Paleontologie vs. molekulární hodiny

Odhadování stáří jednotlivých kladů pomocí molekulárních hodin zhusta vedlo k rozporům mezi paleontologickými a molekulárními daty. Jednou z prvních kontroverzí byly imunologické a molekulárněgenetické studie Allana Wilsona a Vincenta Sariche z Kalifornské univerzity v Berkeley, které odhadly stáří společného předka šimpanze a člověka na 4–5 milionů let (Sarich a Wilson …

více »

Stromy rostou v noci

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

více »

Genetický pohled na přizpůsobení rostlin toxickým půdám

Zdvojení kompletní genetické informace je jednou z hnacích sil diverzifikace rostlin. Dokážou se rostliny adaptovat na nepříznivé podmínky prostředí jako jsou například toxické půdy? Postačuje jim k tomu již odzkoušená genetická variabilita sdílená napříč populacemi nebo musí přicházet stále s novými mutacemi? A jakou roli hraje zdvojení celého genomu, polyploidizace …

více »

Nový pohled na síly, které dělí buňky

Kontraktilita dává buňkám možnost dělení, pohybu a změny tvaru. Doposud se mělo za to, že jediným mechanismem kontraktility v živočišných buňkách je vzájemná interakce proteinů aktinu a myozinu. Mezinárodní tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV a Technické Univerzity v Drážďanech nyní přišel s objevem aktinové …

více »

Sojky cizincům důvěřují méně

Krkavcovití ptáci nás často udivují svou inteligencí. U sojek je například známo, že mají teorii mysli a na základě svých vlastních zlodějských kousků se začnou chránit před krádežemi druhých. Přitom větší krkavcovití ptáci sojku svými kognitivními schopnostmi téměř jistě předčí… Viz také: Sojky mají teorii mysli Nový výzkum se zaměřil …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close