(c) Graphicstock

Proč začaly výpravy Vikingů?

Přesněji řečeno, otázka zní: Proč zrovna koncem 8. století a ne už dříve? Odpověď je docela složitá a spekulativní; jak to již ve vědách tohoto typu bývá, mezi různými názory těžko rozhodnout experimentálně.

Často se uvádělo, že na počátku doby Vikingů se ve Skandinávii objevil hlad po půdě a relativní přelidnění, žádné doklady však pro to ve skutečnosti nenasvědčují. Až v pozdější době se Dánové snažili v Anglii usazovat, taktéž až později mířily na Island a do Grónska výpravy nikoliv lupičů a obchodníků, ale sedláků se svými rodinami. Kolem r. 800 nedošlo ke zhoršení klimatu, které by lidi vyhánělo ze severní Evropy. Spekuluje se také, že cílem kořistnických výprav byly ženy. Ve Skandinávii se někdy usmrcovali novorozenci, možná především ženského pohlaví, pak by se žen opravdu mohlo nedostávat. Není ale žádný důvod k tomu, aby se tento problém objevil nebo vyostřil zrovna v 8. století.
Zajímavější je představa, že kořistnické výpravy měly smysl až v okamžiku, kdy po stěhování národů byl svět v západní Evropě opět dostatečně stabilizovaný a bohatý. V době Říma nakonec expanze Germánů z Jutska a Skandinávie také probíhala, ale suchou nohou. Zde se dá namítnout, že výpravy od 8. století mířily i do Finska a Pobaltí (asi nepříliš bohatých) a do severního Ruska (bohatství se pak skrývalo spíše až dál na jihu, u obchodních stezek spojujících oblast s Dálným východem, islámským světem a Byzancí). Celé to lze i otočit. Seveřané byli možná relativně chudí, ale vypravit vikingskou (ve smyslu loupežnou, ale i obchodní) výpravu vyžadovalo, aby oblast nejprve dostatečně zbohatla a vytvořila se zde vrstva lidí dost majetných, kteří by takový podnik mohli financovat, zaplatit si věrnost společníků. Za výpravami stáli bohatí, kteří chtěli být ještě bohatší. Souviset s tím může např. to, že již v 8. století se mince razily v Ribe a kolem r. 825 v Haithabu (Hedeby), obě města leží v Dánsku – kousek od hranic francké říše. (Pro srovnání, ve Velké Moravě se po celé cca století její existence mince nerazily, v Čechách s tím začal pravděpodobně až Boleslav I.)
Významnou roli ale mohl sehrát faktor dost překvapivý: lodě. Již z doby bronzové známe ze Skandinávie malby lodí, ba i námořních bitev. Až do doby kolem roku 700 šlo nicméně o lodi poháněné výhradně vesly. Vikingské výpravy měly často povahu náhlých přepadů a útěků, kde rozhodující roli hrála rychlost. Možná je ve velkém umožnila až změna technologie, když se zde kolem r. 700 začala používat plachta. Tím by se nám původní otázka změnila na jinou: proč zde plachtu vlastně neznali/nepřevzali už dřív?

Zdroj: Claudia Bancková: Vikingové, Vyšehrad 2018 a další

Na ISS zkoumají růst tkání ve stavu beztíže

Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close