autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Status quo radši ukončit

Když se člověk natolik nemůže rozhodnout, že si hodí mincí, je lépe vybrat si změnu. K takovému závěru dospěla studie publikovaná v Review of Economic Studies. Po šesti měsících od rozhodnutí byli spokojenější lidé, kteří „něco udělali“ – ať už se jednalo o změnu zaměstnání, rozchod, skončení s kouřením nebo začátek studia nové školy.
Behaviorální ekonomie nabízí celou řadu modelů, podle nichž se lidé rozhodují, někdy tzv. iracionálně (diskusi na toto téma teď pomiňme). Asi nejznámější koncepty se označují jako utopené náklady a strach ze ztráty. Nicméně tento obor se jen málo zabývá otázkou, jak rozhodnutí (třeba posunutá vzhledem k optimální volbě) ovlivňují to, zda lidé budou posléze šťastní.
Steven Levitt, jeden z autorů známých knih Freakonomics (vyšlo i v češtině), vytvořil web, kde lidem jednak předkládal otázky zmíněné výše, tak jim i poskytl prostor navrhovat otázky vlastní. (Objevilo se např. Mám zkusit on-line seznamky? Mám se nechat tetovat? Pronajmout, či koupit?) Technické podrobnosti pomiňme, vždy u toho byl ale ještě potřeba někdo další, aby potvrdil, k čemu výsledek simulovaného hodu mincí vedl. Ne že by se účastníci pokusu tedy nějak zavazovali, že se výsledkem budou řídit.
Po 2 měsících od „hodu“ účastníci průzkumu vesměs přetrvávali v současném stavu a pro změnu se většinou nerozhodli (respektive – rozhodlo se tak méně lidí, než by odpovídalo minci). Po 6 měsících to už bylo jinak. Ti, jimž „padla“ změna, ji provedli častěji. A ti, kdo se rozhodli pro změnu, také v průměru vyplnili, že jsou nyní šťastnější a v případě podobné volby se v budoucnu budou rozhodovat stejně.
Výsledky se přitom prakticky nelišily podle druhu rozhodnutí (co změnit/ukončit/začít). Platí, že „vítěz ustupuje/odstupuje“ (tj. opak mnohdy citovaného výroku „quitters never win and winners never quit“). Kdo se nemůže rozhodnout, ať tedy upřednostní změnu před status quo, tvrdí studie.

Heads or Tails: The Impact of a Coin Toss on Major Life Decisions and Subsequent Happiness, Review of Economic Studies (2020). DOI: 10.1093/restud/rdaa016
Zdroj: Oxford University Press/Phys.org

(Poznámka PH: Nezáležel by výsledek třeba na věku respondenta? Nebo tam by šlo o to, že by člověk častěji volil status quo bez toho, aby měl problémy s rozhodnutím? Z výsledků samozřejmě nevyplývá, že by měl člověk něco dělat, i když se mu to dělat nechce. Proto se do experimentu vůbec zakomponoval hod mincí, aby se situace omezila na případy výrazné nerozhodnosti.)
Od příslušného autora viz také úryvek z knihy: Steven D. Levitt, Stephen J. Dubner: SUPERFREAKONOMICS: Skrytá ekonomie všeho.
Opilcova vycházka a opilcova projížďka

Nanodiamanty sledují redoxní reakce v buňkách

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close