Tag Archives: rozhodování

Nabízí se otázka: I kdybychom neměli svobodnou vůli, disponujeme svobodným nechtěním, schopností dupnout na brzdu v okamžiku mezi vědomým pocitem svobodného rozhodování něco udělat a samotným chováním? K tomuto závěru dospěl Libet na základě svých výzkumů: Právo veta nepochybně máme. V nevýznamné situaci to může vypadat třeba tak, že se …

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

Některá rozhodnutí jsou podle nové studie mimo kontrolu, výsledek je pevně dán předem. Vlastně tedy o žádné rozhodování ani nejde. Výzkum byl proveden u myší, ale u člověka se to zase o tolik asi lišit nebude. Další příspěvek do debaty o determinismu (nemusí být zdaleka jen genetický) a svobodné vůli. …

I jednoduché problémy lze řešit různými způsoby. Když si člověk vybírá pokladnu v supermarketu, může třeba srovnávat počet lidí ve frontě, množství zboží na pásech nebo i předpokládat, že paní pokladní bude rychlejší než pan pokladní. Zajímavé je, že podle nové studie mozek často ale výpočty pro jednotlivé strategie provádí …

Jedním z faktorů, který většinu z nás poškozuje při rozhodování, je averze k riziku. Alespoň se to tak mnohdy uvádí při popisech ekonomického chování – které se pak někdy označuje jako „iracionální“; pak zase ovšem vznikají zmatky kolem toho, jak přesně chápeme význam jednotlivých slov. Přitom zmatky se mohou rozšiřovat …

V posledních letech vyšla i v češtině řada knih behaviorálních ekonomů, kteří se snaží empiricky dokazovat, že lidé se nechovají ekonomicky racionálně a celá příslušná teorie ekonomické racionality je prostě chybná. Možná mají pravdu, ale jen možná – to protože výsledky experimentů lze podle mého názoru vysvětlovat řadou způsobů. Tématu …

I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …

Soudci se stejně jako jiní lidé dopouštějí kognitivních zkreslení – ke smůle či štěstí těch, o jejichž osudu se rozhoduje. Následující dva příklady nemají, řekněme, povahu života a smrti, ba ani viny či neviny, i tak ale osud řady lidí ovlivňují dost podstatně. Soudci, tak jako jiní lidé s rozhodovací …

V řadě případů (oprávněně) předpokládáme nebo máme alespoň podezření, že naši obchodní partneři-poradci nám nedávají ta nejlepší doporučení, protože jsou v konfliktu zájmů. Lékař má např. vazby na konkrétní farmaceutické firmy, o metodách rozhoduje podle cenové politiky pojišťovny. Bankéř a finanční poradce jsou různě motivováni k prodeji různých finančních produktů. …

Nejkratší vzdálenost mezi dvěma body je přímka. Při chůzi po městských ulicích nebo konec konců i v terénu však přímá linie nemusí být možná. Jak se rozhodujeme, kudy jít? Nová studie MIT naznačuje, že náš mozek ve skutečnosti není optimalizován pro výpočet nejkratší cesty. Na základě souboru dat více než …