Archiv článků: antihmota

Deset největších fyzikálních objevů roku 2022

Kubický arsenid bóru jako polovodič. Tříatomové molekuly blízko absolutní nuly. Tetraneutron. První protonová terapie FLASH. Physics World, členský časopis IOP (Institute of Physics), s potěšením oznamuje deset nejlepších průlomů do fyzikálního poznání v roce 2022, které zahrnují vše od kvantové a lékařské fyziky přes astronomii až po pevné látky. Porota …

více »

ČR se podílí na výstavbě nového urychlovače FAIR pro výzkum antiprotonů a iontů

Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí. Česká republika se podílí na výstavbě jednoho z největších urychlovačů na světě. Projekt FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) se zaměří na výzkum antiprotonů a iontů. Na mezinárodním …

více »

Rakety na antihmotu

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Jinou možností pohonu naší vesmírné lodi je využití největšího energetického zdroje ve vesmíru, antihmoty. Antihmota je protiklad hmoty, s opačným nábojem; například elektron má záporný náboj, avšak elektron antihmoty (pozitron) má náboj kladný. Kontaktem s běžnou hmotou se zničí. Čajová lžička antihmoty má dost energie na to, aby zničila celý …

více »

Pravotočivá neutrina mohla způsobit převahu hmoty nad antihmotou

Obří „kosmologický urychlovač/srážeč“ částic existují na počátku vesmíru prý může vysvětlit, proč dnes hmota převládá nad antihmotou. Stačí k tomu jen existence dosud nepotvrzeného typu částic, pravotočivých neutrin. Tvrdí to alespoň fyzikové z Kalifornské univerzity v Riverside a z čínské univerzity Tsinghua Jedna z autorek nové studie Yanou Cui uvádí, …

více »

Výkonné lasery by mohly vytvářet hmotu a antihmotu přímo ze světla

Americká Národní vědecká nadace (National Science Foundation – NSF) a Grantová agentura České republiky (GA ČR) financují nový společný projekt vědců z americké Kalifornské univerzity v San Diegu a českého výzkumného centra ELI Beamlines (Fyzikální ústav Akademie věd ČR), jehož cílem je využít možnosti multipetawattového laserového centra ELI Beamlines. Jedná …

více »

Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?

Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …

více »

Neutrina a antineutrina nebudou totožná

V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …

více »

Kolik váží informace: nápad hodně divný, ale testovatelný

Následující text není aprílový; dále se popisuje nápad, který prošel normálním recenzním řízením. Nejde totiž jen o samotnou myšlenku, ale i o její matematické podání a návrh, jak vše testovat (tedy žádná obvyklá „osobní kosmologie“). Melvin Vopson z University of Portsmouth navrhuje, že ekvivalence mezi hmotou (hmotností) a energií lze …

více »

Zdrojem antihmoty mohou být i pulsary

Na Zemi dopadá relativně velké množství pozitronů. Pokud předpokládáme, že ve vesmíru, nebo alespoň v naší části vesmíru, antihmota vzniká pouze radioaktivním rozpadem některých jader a tvorbou párů částice-antičástice z energie, pak je přicházející antihmoty víc, než by mělo. Alespoň tedy podle některých odhadů/modelů. Spektrometr na Mezinárodní kosmické stanici (Alpha …

více »