Archiv článků: antihmota

Fyzikální objevy roku 2019: porušení symetrie v půvabných mezonech

Casimirův jev vytváří „kvantovou past“. Marsotřesení. Rekordní magnetické pole. Kvantová interference antihmoty. Stín černé díry. Deset nejvýznamnějších prací z oblasti fyziky za rok 2019 vybral elitní tým pěti redaktorů časopisu Physics World. Ti společně s dalšími odborníky prostudovali stovky publikovaných prací a vybrali z nich ty, které splňovaly následující kritéria: …

více »

Neutrina a antineutrina mohou být totožná

Podle jedné teorie by neutrina mohla být svými vlastními antičásticemi, jednalo by se tedy o tzv. Majoranovy částice. Experiment GERDA prováděný v podzemní laboratoři v italském Gran Sasso v této souvislosti s dosud největší citlivostí ověřuje možnost, že by neutrony mohly podléhat dvojitému beta rozpadu. Standardní model totožnost neutrin a …

více »

Kvantové počítače z Majoranových fermionů

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …

více »

Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

více »

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »

Proč hmota převládá nad antihmotou

Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují? Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc …

více »

Anihilace temné hmoty?

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Žijeme ve zlaté době astrofyziky. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru, temné energie, detekce gravitačních vln – a nyní tu máme novinku týkající se výzkumu povahy temné hmoty. Temná hmota tvoří podle stávajících předpokladů asi 23 % z „celkové energie“ vesmíru. Vlastně jediné, co o ní víme, je to, že nezáří, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close