Známé hardony vznikají spojením 2 nebo 3 kvarků, respektive antikvarků. Ze tří kvarků jsou složeny baryony (ze tří antikvarků jejich antičástice) proton a neutron, z 1 kvarku a 1 antikvarku mezony. Kromě toho existují i exotické částice složené ze 4 a 5 kvarků, tetrakvarky a pentakvarky. Nový typ čtyřkvarkové částice …
více »Další studie tvrdí, že neutrina a antineutrina se mohou lišit
Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …
více »Kouzla s antihmotou: Atomy helia, ale s antiprotonem
Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …
více »V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili
Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …
více »Majoranovy fermiony nenalezeny
Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …
více »Fyzikální objevy roku 2019: porušení symetrie v půvabných mezonech
Casimirův jev vytváří „kvantovou past“. Marsotřesení. Rekordní magnetické pole. Kvantová interference antihmoty. Stín černé díry. Deset nejvýznamnějších prací z oblasti fyziky za rok 2019 vybral elitní tým pěti redaktorů časopisu Physics World. Ti společně s dalšími odborníky prostudovali stovky publikovaných prací a vybrali z nich ty, které splňovaly následující kritéria: …
více »Mohla by antihmota interagovat s temnou hmotou jinak než ta běžná?
Ve snaze vysvětlit existující asymetrii mezi hmotou a antihmotou si fyzikové z japonského centra RIKEN zkusili vzít na pomoc temnou hmotu. Je sice na pohled zvláštní vysvětlovat jednu záhadu (proč je ve vesmíru méně antihmoty) pomocí jiné (jaká je podstata temné hmoty? a existuje vůbec?), nicméně proč to nezkusit. Pokud …
více »Neutrina a antineutrina mohou být totožná
Podle jedné teorie by neutrina mohla být svými vlastními antičásticemi, jednalo by se tedy o tzv. Majoranovy částice. Experiment GERDA prováděný v podzemní laboratoři v italském Gran Sasso v této souvislosti s dosud největší citlivostí ověřuje možnost, že by neutrony mohly podléhat dvojitému beta rozpadu. Standardní model totožnost neutrin a …
více »Kvantové počítače z Majoranových fermionů
Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …
více »Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2
Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …
více »