Archiv článků: astrofyzika

Fúze nejhmotnějších těles, tedy černých děr a neutronových hvězd (v libovolných kombinacích), zřejmě závisejí na tom, kde k nim dojde. V relativně izolovaných oblastech proběhne proces jinak než tam, kde se v okolí nachází hodně hvězd. Takové hvězdy pak často fungují jako třetí těleso, které celý proces zprostředkuje („roaming“). A …

Podle nového výzkumu se vysokoenergetická neutrina rodí spolu s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader (kvasarů). Ruští astrofyzici to tvrdí na základě porovnání dat z antarktické „neutrinové observatoře“ Ice Cube a záznamů dlouhých elektromagnetických vln z radioteleskopů (Max Planck Society v Effelsbergu, ruský RATAN-600 na severním Kavkaze…). Do výzkumu se zapojili …

Magnetary jsou neutronové hvězdy, které vytvářejí vůbec nejsilnější magnetická pole ve známém vesmíru. Jak ale přesně magnetar se svými unikátními vlastnostmi vzniká, to dosud nebylo příliš jasné. Nové simulace mají na tuto otázku odpovědět a umožnit mezi jednotlivými možnostmi rozhodnout. Magnetary se od jiných neutronových hvězd liší silnými výtrysky záření …

Kvark-gluonové plazma je stav hmoty, která je při extrémně vysokých tlacích a teplotách natolik stlačena k sobě, že existuje de facto ve formě volných kvarků. Odpovídající podmínky panovaly ve vesmíru krátce po velkém třesku, pokoušíme se jich dosáhnout v urychlovačích a mohly by existovat také v neutronových hvězdách, tedy až …

NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají …

Jako kdyby nestačilo, že fyzikální konstanty by podle některých názorů nemusely být konstantní v čase, jedna z nejdůležitějších z nich se může měnit i v prostoru. Konstanta jemné struktury je bezrozměrné číslo (tedy nezávislé na volně jednotek), které získáme zkombinováním Planckovy konstanty, rychlosti světla a náboje elektronu. Můžeme ji chápat …

Některé výtrysky z kvasarů mají i dostatek energie na to, aby svou galaxii „zametaly“. Pomocí havajského dalekohledu Gemini North identifikovali astronomové dosud nejsilnější „vítr“ z kvasaru. Pohybuje se 13 % rychlosti světla a nese dostatek energie, aby významně ovlivnil tvorbu hvězd v celé své galaxii. Zajímavé je, že i když …

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla …

Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …

Z oblasti pod horizontem černé díry světlo neunikne. Černé díry (tedy ty, které aktivně pohlcují okolní hmotu) ovšem intenzivně září, a to samozřejmě ne Hawkingovým zářením, ale v důsledku vyzařování hmoty, které směřuje k horizontu nebo obíhá kolem. Nejintenzivnější bývá tato emise v rentgenové oblasti. Nová studie ukazuje, že ačkoliv …