Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Co všechno může být středně hmotná černá díra

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií.

Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy.
Je ovšem třeba dodat, že když hovoříme o černých dírách střední velikosti, můžeme tím mít také na mysli leccos: třeba i objekty o hmotnosti okolo 100 Sluncí. Viz také: Gravitační vlny mohly vzejít ze srážky bosonových hvězd
Z druhé strany pak interval středně velkých černých děr ohraničují černé díry v centrech trpasličích galaxií, které mohou mít hmotnosti zřejmě i řádově stejné jako černá díra nově objevená, která má ovšem být jiného typu.

Nový objekt byl objeven díky záblesku gama záření, který vznikl při fúzi dvou hvězd (událost GRB 950830). Mezi zdrojem záření a Zemí se nacházela gravitační čočka, která signál rozdělila na 2. A právě čočka je ona středně těžká černá díra. To, že dva signály odpovídají jediné události, se zjistilo pomocí specializovaného softwaru. Vlastnosti černé díry se pak podařilo upřesnit zase s pomocí programů, které detekují černé díry podle gravitačních vln. (Jako druhá možnost se nabízí, že by čočkou byla kulová hvězdokupa, ale to má být méně pravděpodobné.)
Autoři studie tvrdí, že příslušná černá díra může být primordiální, tedy pocházet z doby krátce po velkém třesku, být starší než hvězdy a galaxie. Z některých primordiálních černých děr se pak mohly vyvíjet i obří černé díry v jádrech současných galaxií. (Tahle by se to stihlo spíš, než kdyby se muselo začínat od gravitačně zhroucené hvězdy.)
Autoři studie odhadují, že v blízkém okolí Mléčné dráhy (poznámka PH: co se tím myslí konkrétněji?) může být středně velkých černých děr řádově desítky tisíc.
Studie dále zmiňuje i možnou existenci černých děr o hmotnostech řádově 10 na 3 Sluncí, které by vznikaly v jádrech malých a kompaktních kulových hvězdokup. Nejhmotnější hvězdy by „klesaly ke dnu“ gravitačního potenciálu kupy a zde by z nich vznikala černá díra (fúzí, ještě za jejich života). Existence těchto černých děr ovšem vychází pouze ze simulací, pozorovány prozatím nikdy nebyly.

Evidence for an intermediate-mass black hole from a gravitationally lensed gamma-ray burst, Nature Astronomy (2021). DOI: 10.1038/s41550-021-01307-1
Zdroj: University of Melbourne / Phys.org, Nature Astronomy a další

Klonování psího miláčka: jak a proč?

Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *