Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …
více »Život může vzniknout i na výstředních exoplanetách
Obyvatelnost Země je dána nejen teplotou průměrnou, ale i tím, že tato teplota v průběhu roku příliš nekolísá. Země i planety ve Sluneční soustavě obecně mají velmi nízkou excentricitu oběžné dráhy – tedy se pohybují kolem Slunce po elipsách, které se příliš neliší od kružnic. V jiných soustavách to může …
více »Život na Marsu mohl zmrazit sám sebe, Zemi zachránil dusík
Podle nové studie byla atmosféra Marsu před nějakými 4 miliardami let bohatá na vodík. V době, kdy byl Mars (relativně) teplý a vlhký, zde mohl existovat život podobající se pozemským metanogenním bakteriím. Nová teorie tvrdí, že tyto organismy nemusely přežívat v pozemních jezerech, ale i v horninách pod povrchem, kde …
více »Kyslíková fotosyntéza může být výjimečná – a s ní i komplexní život
Proč jsem zatím nenarazili na žádnou mimozemskou civilizaci? Nová studie ukazuje další možné „úzké místo“ vývoje života ve vesmíru. I na planetách podobných Zemi bude prý dost výjimečná kyslíková fotosyntéza. Právě ta přitom vedla ke vzniku složitějšího života. Bez kyslíku na Zemi prakticky nemohou existovat mnohobuněčné organismy (ano, jsou i …
více »Mají exoplanety v systému TRAPPIST-1 dost vody?
Systém exoplanet TRAPPIST-1 byl už v době svého objevu v roce 2017 považován za nadějný z hlediska možné existence života pozemského typu. Obsahuje nejméně sedm kamenných planet (planet pozemského typu), z toho 3 v obyvatelné zóně (poznámka: jakkoliv diskutabilní je toto kritérium, když ve Sluneční soustavě do něj vůbec nespadnou …
více »