Jezero Crater na Marsu v dávné minulosti. Image Credit: NASA/JPL-Caltech

Život na Marsu mohl zmrazit sám sebe, Zemi zachránil dusík

Podle nové studie byla atmosféra Marsu před nějakými 4 miliardami let bohatá na vodík. V době, kdy byl Mars (relativně) teplý a vlhký, zde mohl existovat život podobající se pozemským metanogenním bakteriím.

Nová teorie tvrdí, že tyto organismy nemusely přežívat v pozemních jezerech, ale i v horninách pod povrchem, kde by navíc byly chráněny před kosmickým zářením. Jenže tím, jak život odčerpával vodík, mizel tento skleníkový plyn z atmosféry, ta řídla a klima se ochlazovalo. Teplota na povrchu klesla možná až o 200 stupňů; život mohl ještě nějakou dobu přetrvávat, pokud se dokázal zavrtat do větších hloubek. Úplně teoreticky by někde pod povrchem mohli potomci této dávné biosféry přežívat dodnes.
Hlavní autor Boris Sauterey ze Sorbonny situaci na Marsu zobecňuje a uvádí, že život ve vesmíru může běžně způsobovat svůj vlastní zánik – což zatím příliš nebereme v úvahu (poznámka: respektive tuto „schopnost“ předpokládáme spíše až na úrovni civilizace). Na Zemi ostatně život také málem zmrazil sám sebe, když fotosyntetizující organismy odčerpaly z atmosféry skoro všechen oxid uhličitý. Země se v prekambriu (snad i několikrát) proměnila ve sněhovou kouli a situaci zřejmě dokázaly zvrátit až sopečné erupce, které do atmosféry oxid uhličitý zase dodaly. Nicméně i tak měla Země oproti Marsu jednu výhodu, tedy kromě menší vzdálenosti od Slunce: v atmosféře i při odčerpávání oxidu uhličitého zůstával dusík (ten nová studie v atmosféře Marsu nepředpokládá, ani v minulosti).

Boris Sauterey, Early Mars habitability and global cooling by H2-based methanogens, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-022-01786-w. www.nature.com/articles/s41550-022-01786-w
Zdroj: Phys.org a další

Poznámky PH:
To, že život jakoby „zahubí sám sebe“, může být celkem běžný scénář, prostě vypotřebuje příslušné suroviny a dojde mu jak energie, tak i použitelné stavební látky (jak by se stalo i na Zemi bez fotosyntézy a fixace dusíku).
Nicméně k vysvětlení, proč se Mars ochladil, existenci života nepotřebujeme. Celkem postačuje „standardní“ teorie, že planeta přišla o vodu/vodní páru v atmosféře rozkladem zářením.
Také vodík by z atmosféry nejspíš unikl prostě kvůli menší gravitaci Marsu, vodíková atmosféra by nebyla stabilní, ani kdyby jej organismy nekonzumovaly. Není pravděpodobnější atmosféra z oxidu uhličitého? A proč vlastně na Marsu chyběl dusík?

Měsíc Titan pod drobnohledem (nejen) Webbova dalekohledu

V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky …

5 comments

  1. Stanislav Florian

    Dusík není skleníkový plyn, příchozí sluneční záření nepohlcuje a infračervené vyzařování (Země) také ne. Takže uvedený význam dusíku v atmosféře pro zachování teplot vhodných pro život moc nechápu.
    Zjednodušeně lze neskleníkové plyny chápat jako tří a více atomové molekuly, které IR záření pohlcují.
    Dusík ke vzniku života je třeba pro nukleové kyseliny. Molekula dusíku je velmi stabilní, není však součástí atmosféry velkých plynných planet Sluneční soustavy.

  2. No, dusik zminuje puvodni text, mozna jde o tlak? ze na Zemi by po odcerpani co2 bez dusiku prakticky zmizela atmosfera? a po roztati by se voda mohla zase vyvarit?

  3. jeste – tak on vodik take neni razen mezi sklenikove plyny, ale vodikova atmosfera planetu zahriva, ne? alternativne by metanogeny vycerpanim vodku nemusely zpusobit ochlazeni, ale proste by si spotrebovaly zdroj…

  4. Stanislav Florian

    Článek píše :“Jenže tím, jak život odčerpával vodík, mizel tento skleníkový plyn z atmosféry“ a jinde píše :“Podle nové studie byla atmosféra Marsu před nějakými 4 miliardami let bohatá na vodík. V době, kdy byl Mars (relativně) teplý a vlhký, zde mohl existovat život podobající se pozemským metanogenním bakteriím.“
    Komentář:
    Metanogenní archea jsou striktně anaerobní mikroorganizmy, které ve svém metabolismu využívají oxid uhličitý ( případně formiát a acetát) a vodík .
    Takže metanogenní archea spotřebovávají nejen vodík, ale i CO2. Z čeho by se methan jinak vytvořili?
    Právě odčerpání skleníkového plynu CO2 vedlo ke změně klimatu.
    Vodík není skleníkový plyn.
    Skleníkové plyny jsou zjednodušeně tří a více atomové molekuly.
    Vodík by Mars ztratil stejně, má malou gravitační sílu.
    Vzniklý methan má ( v zemské atmosféře) malou životnost.

  5. ted jsem znovu precetl k tomu puvodni zdroje a skutecne se opakovane pise, ze vodik zahriva, odcerpani vodiku z atmosfery ochlazuje. neni to treba tak, ze „sklenikovy plyn“ je atmosfera jako celek? (dejme tomu ponechate pozemskou atmosferu ve stejnem slozeni, ale 10 % z ni odeberete, co se stane?)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close