(c) Graphicstock

Simulace vývoje pozemské atmosféry pomůže najít biosignatury na exoplanetách

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře…

Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být vidět v příslušných transmisních spektrech. Cílem projektu je usnadnit hledání života na exoplanetách, tj. získat charakteristiky, které by odpovídaly zvýšené pravděpodobnosti života. Úplný model a spekter s vysokým rozlišením byl zpřístupněn online. Pozemní i vesmírné dalekohledy nové generace jsou schopné přímo zaznamenávat spektra atmosfér exoplanet,
Navzdory velkému množství objevených a charakterizovaných exoplanet máme nedostatek analogů Země, jejichž atmosféry by se nacházely v různých fázích vývoje. Na základě nového modelu bychom mohli snad zjistit nejenom to, že na exoplanetě pravděpodobně existuje život, ale i že jeho evoluce zřejmě došla (mohla dojít?) k „pokročilejším“ formám. Vyšší obsah kyslíku v atmosféře byl podle všeho jednak důsledkem rozkvětu pozemského života, ale současně i předpokladem pro vznik a další evoluce života složitějšího typu. Vyšší koncentrace kyslíku také umožnila vznik ochranné ozonové vrstvy. Dalším charakteristickým rysem vývoje pozemské atmosféry pak má být koncentrace metanu.
Další studie vedená týmem z Dartmouth College (Lisa Kaltenegger opět jako spoluautorka) popisuje simulaci celé řady transmisních spekter a s cílem vytvořit automaticky fungující algoritmus pro identifikaci potenciálních biosignatur podle pozemských analogií. Tento algoritmus pak vědci testovali na třech epochách vývoje atmosféry planet podobných Zemi obíhajících kolem různých hostitelských hvězd.
Ze studie má jednak vyplývat, že současná přítomnost kyslíku a metanu v atmosféře je podezřelá – ukazuje, že atmosféra se nachází ve stavu chemické nerovnováhy, což je typické pro život (PH: i když metan může být sopečného původu apod.). A za druhé, nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře.

R C Payne et al, Oxygen Bounty for Earth-like exoplanets: Spectra of Earth through the Phanerozoic, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2023). DOI: 10.1093/mnrasl/slad147
Sara Vannah et al, An Information Theory Approach to Identifying Signs of Life on Transiting Planets, arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2310.09472
Zdroj: Matt Williams: The combination of oxygen and methane could reveal the presence of life on another world, UniverseToday/Phys.org

Poznámka PH: Na názor, že vrcholem pozemského života z hlediska diverzity apod. bylo období dinosaurů, jsem už také narazil. Je to jistě zajímavá („antiantropocentrická“) představa, že totiž třetihory a věk savců jsou už „obdobím úpadku“. I když u všech srovnávání tohoto typu, aby dávala alespoň nějaký smysl, je vždy třeba přesně vymezit, jak se to myslí/počítá atd.

Webbův dalekohled znovu ukázal podivně vyspělý obraz raného vesmíru

Pozorování pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) opět odhalují galaxie hmotnější a vyspělejší, než se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close