Archiv článků: planety

Seth Jacobson z Michiganské státní univerzity a jeho kolegové z Číny a Francie představili novou teorii, která by mohla pomoci vyřešit přetrvávající nejasnost týkající se vývoje Sluneční soustavy. Jak se plynní obři – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – ocitli na svých současných drahách? Výzkum má také význam z hlediska …

Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

Vyspělé civilizace by mohly dokázat kolonizovat galaxii dokonce i bez kosmických lodí. Stačilo by jim k tomu využívat toulavé planety (tedy planety bez vlastní hvězdy). Tento pohled na věc hraje roli i z hlediska metod, jimiž se mimozemské civilizace pokoušíme hledat. Irina K. Romanovskaya ze Sam Houston State University (Huntsville, …

Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …

Vědcům se podařilo vysvětlit, proč Venuše a Země mají relativně blízké vzdálenosti od Slunce. Vědci z MFF UK, Southwest Research Institute a University of Chicago přinesli nové informace o původu terestrických planet. Jejich studii v září publikoval prestižní časopis Nature Astronomy. Čtyřčlenný vědecký tým ve složení Miroslav Brož, Ondřej Chrenko …

V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …

Tak jako zemětřesení způsobuje chvění Země, obdobný efekt nastává i v nitru Saturnu. Zajímavé je, že tyto vibrace se ve finále přenáší až do prstenců. V nové studii dva astronomové z Caltechu dokázali díky analýze vlnění prstenců získat nové informace o jádru Saturnu. Pro svou studii použili starší data pořízená …

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a dokonce i skvrny na něm …

Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru, zažijeme další milník ve výzkumu Marsu a také vypuštění nového kosmického …