Šikmý pohled na tři soustředné prstence prachu a plynu. Uprostřed je zářící koule představující centrální hvězdu. Červeně zbarvené prstence jsou k sobě mírně nakloněny v důsledku gravitačního působení neviditelných planet, které deformují strukturu disku. Umělecká představa. Zdroj: NASA, Hubblesite

Astronomové pozorují vznikající planetární soustavu, oběžné roviny jsou vůči sobě nakloněné

V roce 2017 byli astronomové překvapeni, když spatřili obrovský stín rozprostírající se přes disk prachu a plynu obklopující blízkou mladou hvězdu TW Hydrae. Stín vrhá vnitřní disk prachu a plynu, který je mírně nakloněn k rovině vnějšího disku. Stín je dobře viditelný jen proto, že samotný systém je nakloněn čelem k Zemi, což nám umožňuje pohled na disk z ptačí perspektivy
Astronomové nyní pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu objevili druhý stín vycházející z dalšího vnitřního disku, který je nakloněn k oběma vnějším diskům. Soustava se tedy ukazuje být stále komplikovaněji a má nejméně tři vnořené disky, z nichž žádné dva neleží v jedné rovině. Tyto disky odpovídají vznikajícím planetám, které jsme jako takové dosud nedetekovali. Jakékoli vnitřní planety by ovšem bylo stejně velmi obtížné odhalit, protože jejich světlo by se ztratilo v záři hvězdy i v hustém prachu.
I planety ve Sluneční soustavě mají oběžné roviny, které se od sebe liší v náklonu o několik stupňů. TW Hydrae tak poskytuje astronomům pohled na to, jak mohla Sluneční soustava vypadat během svého formování. Hvězda TW Hydrae je stará méně než 10 milionů let a nachází se od nás ve vzdálenosti asi 200 světelných let.
Dvě planety jsou nejspíš poměrně blízko sebe, protože jinak by jejich rozdílný pohyb musel být patrný už na dřívějších pozorováních. Jsou vzdálené zhruba jako Jupiter od Slunce a svou hvězdu oběhnou asi za 15 let.
Dva vnitřní disky jsou také nakloněny přibližně o pět až sedm stupňů vzhledem k rovině vnějšího disku. To je srovnatelné s rozsahem sklonů oběžných drah uvnitř sluneční soustavy. Vnější disk, na který dopadají stíny, může dosahovat až několikanásobku poloměru Kuiperova pásu.

The Surprising Evolution of the Shadow on the TW Hya Disk
The Astrophysical Journal
John Debes et al 2023 ApJ 948 36
DOI 10.3847/1538-4357/acbdf1
Zdroj: Hubblesite

Biologická fixace dusíku je zřejmě velmi stará

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close