Archiv článků: planety

Snímek odhaluje tajemství zrodu planet

Působivý záběr, který zveřejnila Evropská jižní observatoř ESO, přináší důležité stopy vedoucí k odpovědi na otázku, jak by se mohly formovat planety o hmotnosti Jupiteru. V blízkosti mladé hvězdy vědci objevili rozsáhlé shluky prachu, které by se mohly zhroutit vlastní gravitací a vytvořit obří planety. Snímek vznikl kombinací dat pořízených …

více »

Astronomové pozorují vznikající planetární soustavu, oběžné roviny jsou vůči sobě nakloněné

V roce 2017 byli astronomové překvapeni, když spatřili obrovský stín rozprostírající se přes disk prachu a plynu obklopující blízkou mladou hvězdu TW Hydrae. Stín vrhá vnitřní disk prachu a plynu, který je mírně nakloněn k rovině vnějšího disku. Stín je dobře viditelný jen proto, že samotný systém je nakloněn čelem …

více »

Obyvatelné měsíce by mohly mít i bludné planety

Ve Sluneční soustavě „celkově nejobyvatelnější“ prostředí pro život pozemského typu zřejmě představují podzemní oceány na měsících velkých planet (vypadá to, že takto je obyvatelných mnohem více světů ve srovná s povrchem kamenných planet, a to i když sem vedle Země zařadíme i Mars). Exoměsíce by ale mohly mít podmínky vhodné …

více »

Astronomové nalezli chybějící článek přenosu vody v planetárních systémech

Protože běžná a těžká voda vznikají za odlišných podmínek, může být poměrné zastoupení těchto molekul využito ke zjištění, kdy a kde molekuly vznikly. Pomocí radioteleskopu ALMA pro milimetrové a submilimetrové záření astronomové detekovali vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu …

více »

Proč Jupiter nemá prstence?

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …

více »

Otázka deváté planety: Nový model zkoumá, zda Sluneční soustava začala se 4 nebo 5 plynnými obry

Seth Jacobson z Michiganské státní univerzity a jeho kolegové z Číny a Francie představili novou teorii, která by mohla pomoci vyřešit přetrvávající nejasnost týkající se vývoje Sluneční soustavy. Jak se plynní obři – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – ocitli na svých současných drahách? Výzkum má také význam z hlediska …

více »

Mladý Jupiter pohltil velké množství protoplanet

Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …

více »

Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

více »

Proč mají Uran a Neptun různé barvy?

Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close