Archiv článků: planety

Proč Jupiter nemá prstence?

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …

více »

Otázka deváté planety: Nový model zkoumá, zda Sluneční soustava začala se 4 nebo 5 plynnými obry

Seth Jacobson z Michiganské státní univerzity a jeho kolegové z Číny a Francie představili novou teorii, která by mohla pomoci vyřešit přetrvávající nejasnost týkající se vývoje Sluneční soustavy. Jak se plynní obři – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – ocitli na svých současných drahách? Výzkum má také význam z hlediska …

více »

Mladý Jupiter pohltil velké množství protoplanet

Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …

více »

Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

více »

Proč mají Uran a Neptun různé barvy?

Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …

více »

Vznik Merkuru, Venuše, Země a Marsu v plynném disku

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědcům se podařilo vysvětlit, proč Venuše a Země mají relativně blízké vzdálenosti od Slunce. Vědci z MFF UK, Southwest Research Institute a University of Chicago přinesli nové informace o původu terestrických planet. Jejich studii v září publikoval prestižní časopis Nature Astronomy. Čtyřčlenný vědecký tým ve složení Miroslav Brož, Ondřej Chrenko …

více »

Klepání prstenců Saturnu ukazuje na podivné jádro planety

Tak jako zemětřesení způsobuje chvění Země, obdobný efekt nastává i v nitru Saturnu. Zajímavé je, že tyto vibrace se ve finále přenáší až do prstenců. V nové studii dva astronomové z Caltechu dokázali díky analýze vlnění prstenců získat nové informace o jádru Saturnu. Pro svou studii použili starší data pořízená …

více »

Astrofoto: Planety v roce 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a dokonce i skvrny na něm …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close