Archiv článků: spintronika

Bakterie dokáží rozlišovat elektrony podle spinu

Tvrzení v titulku vypadá hodně divoce, nicméně má jít o obdobu toho, že život upřednostňuje jednu z forem opticky aktivních látek oproti jinak identickým zrcadlově převráceným izomerům. Magnetické pole hýbe se spinem elektronů, bakterie Shewanella oneidensis pak kupodivu dokáže totéž – umí elektrony podle spinu „filtrovat“, tvrdí nyní vědci z …

více »

Spontánně vznikající skyrmiony

Magnetické skyrmiony jsou kvazičástice – jakési víry magnetického pole, v nichž dochází ke koordinovanému překlápění spinů. Uvažuje se o nich jako budoucích spintronických paměťových médiích, protože skyrmion je stabilní jako celek, navíc s ním lze hýbat pomocí vnějšího magnetického pole i nebo i elektrickým proudem. Vědci z Kiel University (vydala …

více »

Může být látka současně feromagnetická i supravodivá?

Podle klasických představ o supravodivosti tento jev mj. znamená, že magnetické pole neproniká do nitra materiálu, je odtud vypuzováno (Meissnerův jev). Jakmile je vnější pole dost intenzivní na to, aby tento efekt překonalo, Cooperovy páry elektronů se rozpadnou a je po supravodivosti. V nedávné době se ale ukázalo, že to …

více »

Ladíme magnetismus 2D materiálů

Materiálem použitelným pro spintroniku by se mohl stát i LSMO – tedy kombinovaný oxid lanthanu, stroncia a manganu (La2/3Sr1/3MnO3, respektive LaxSr(1-x)MnO3). Jak zjistili vědci z North Carolina State University, LSMO si totiž může udržet magnetické vlastnosti i ve 2D vrstvě. Stačí vložit tuto vrstvu mezi 2 vrstvy příbuzného kombinovaného oxidu …

více »

Magnonová zařízení mají generovat méně tepla, jenže je tu problém

Magnon si můžeme představit jako kvazičástici – jde o vlnu/proud, který při svém šíření materiálem převrací spiny. Oproti elektronům přinášejí magnony při přenosu informace několik výhod, především nižší šum/odpor, což znamená nižší energetickou spotřebu i méně problémů s chlazením. Vědci z University of California v Riverside doporučují představit si to …

více »

Poprvé změřena vodivost germanenu

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Germanen (germanene), ač materiál analogický grafenu, známe prozatím jen málo. Jak se zdá, látka je v tomto případě totiž stabilní pouze ve vakuu. Justin Ye z univerzity v Groningenu se svými kolegy teprve nyní dokázal vodivost germanenu alespoň nějak změřit. Podle studie publikované v Nano Letters je germanen izolátor, ale …

více »

Magnonová spintronika

Magnon dá pokládat za kvantovou spinovou vlnu, která při svém šíření převrací spiny. Tři nezávislé skupiny fyziků představily prvky, které by mohly vést k prakticky použitelným spintronickým obvodům. Nizozemští fyzici vytvořili zařízení, které nazvali „magnonový tranzistor“, čínští a němečtí vědci zase představili verze „magnonového ventilu“. Spintronika je obor elektroniky, která …

více »

Čtvrtý feromagnetický prvek

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Ruthenium (Ru) je po železu, kobaltu a niklu čtvrtým prvkem, který je feromagnetický i při pokojové teplotě. Díky tomu by tento prvek mohl najít uplatnění např. v počítačových discích a pamětech na bázi spintroniky, v elektromotorech nebo senzorech. Ruthenium je navíc tepelně stabilní a za pokojové teploty se vůbec neoxiduje; …

více »

Magnetický povrch platiny

V paramagnetické iontové kapalině vědci zapnuli elektrické pole, které vytvoří z platiny magnet. Feromagnetické vlastnosti ovšem získá pouze povrch materiálu, takže můžeme hovořit o 2D magnetu (topologickém magnetu?). Po vypnutí vnějšího pole povrch platiny feromagnetické vlastnosti zase ztratí. Klíčovou novinkou má být právě ona iontová kapalina. 2D magnetů se sice …

více »

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Genetik Forejt (Národní cena vlády Česká hlava) se zabývá vznikem samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close