Archiv článků: spintronika

Vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory a University of California v Berkeley tvrdí, že jako první dokázali vyrobit ultratenký (2D) magnet, který funguje za pokojové teploty a je navíc za běžných podmínek chemicky stabilní. Jako jedna z hlavních aplikací se nabízí spintronika – paměti s vysokou hustotou uložených dat. Kromě …

Skyrmiony jsou „magnetické víry“, tedy kvazičástice, kde všechny spiny ve víru míří jedním směrem (od jednoho bodu nebo k němu). Předpokládá se, že na tomto principu by mohla být založena příští generace systémů pro ukládání dat. Informaci může nést buď vůbec to, zda je na místě skyrmion přítomen, nebo směr …

Výše elektrického odporu se mění s úhlem, který svírá směr proudu a magnetizace kovu. Fyzici z Česka, Německa a Nizozemska přinášejí nové informace o původu dlouho známého elektrického jevu, který se vyskytuje v magnetických látkách a hraje zásadní roli při vývoji revolučních spintronických součástek. Anizotropní magnetorezistence (AMR) je elektrický jev, …

Skyrmiony se obvykle popisují jako magnetické víry, v rámci nového výzkumu má jít o „stěny nesoucí nenulový celočíselný topologický náboj“. Co to znamená a jaký smyl to má takto říct? Podle autorů nové studie jde o to, že skyrmiony představují příklad topologických spinových textur. Dále se z nich dají odvodit …

Spintronika v antiferomagnetických materiálech nabízí potenciálně vysokou hustotu uložených dat, dosud ale nebylo jasné, zda jde spiny elektronů v těchto materiálech ovládat i prostřednictvím vnějšího elektrického pole – tj. data zapisovat. Vědecký tým z Johannes Gutenberg University Mainz (Mohuč) a Tohoku University (Sendai, Japonsko) nyní nejen předvedl samotnou techniku, ale …

Antiferomagnetický Hallův jev přidává ke spintronice perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. V článku publikovaném v časopise Science Advances1 přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako …

Tvrzení v titulku vypadá hodně divoce, nicméně má jít o obdobu toho, že život upřednostňuje jednu z forem opticky aktivních látek oproti jinak identickým zrcadlově převráceným izomerům. Magnetické pole hýbe se spinem elektronů, bakterie Shewanella oneidensis pak kupodivu dokáže totéž – umí elektrony podle spinu „filtrovat“, tvrdí nyní vědci z …

Magnetické skyrmiony jsou kvazičástice – jakési víry magnetického pole, v nichž dochází ke koordinovanému překlápění spinů. Uvažuje se o nich jako budoucích spintronických paměťových médiích, protože skyrmion je stabilní jako celek, navíc s ním lze hýbat pomocí vnějšího magnetického pole i nebo i elektrickým proudem. Vědci z Kiel University (vydala …

Podle klasických představ o supravodivosti tento jev mj. znamená, že magnetické pole neproniká do nitra materiálu, je odtud vypuzováno (Meissnerův jev). Jakmile je vnější pole dost intenzivní na to, aby tento efekt překonalo, Cooperovy páry elektronů se rozpadnou a je po supravodivosti. V nedávné době se ale ukázalo, že to …

Materiálem použitelným pro spintroniku by se mohl stát i LSMO – tedy kombinovaný oxid lanthanu, stroncia a manganu (La2/3Sr1/3MnO3, respektive LaxSr(1-x)MnO3). Jak zjistili vědci z North Carolina State University, LSMO si totiž může udržet magnetické vlastnosti i ve 2D vrstvě. Stačí vložit tuto vrstvu mezi 2 vrstvy příbuzného kombinovaného oxidu …