(c) Graphicstock

Za klimatické extrémy nemůže CO2, ale ztráta lesů

Potřeby výživy lidí a energetická krize vyžadují okamžité zrušení obchodování s emisemi CO2, které neopodstatněně zvyšuje ceny energií na zkolabovaném unijním trhu.

Dle zjištění odborníků z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nárůst extrémních změn podnebí nezpůsobují emise CO2, nýbrž likvidace přirozených lesů.

Koncem srpna letošního roku publikoval mezinárodní autorský tým pod vedením doc. Ing. Josefa Sejáka, CSc., z Fakulty životního prostředí UJEP v prestižním časopise Ecosystem Services krátký shrnující článek „Proč by měly být ekosystémové služby porovnávány s termodynamickými náklady přírody“ [1]. V něm autoři na základě výsledků dlouhodobých měření, zejména pomocí české ekosystémové metody Energievoda-vegetace, ukazují, že určující příčinou nárůstu klimatických extrémů není růst emisí CO2, nýbrž masivní globální likvidace a fragmentace původně souvislé sítě přirozených lesů na obydlených kontinentech Země.

Živá vegetace zemských kontinentů si za více než čtyři sta milionů let pomocí samoorganizovaných sukcesních procesů vytvořila efektivní systém regulace klimatu a v minulosti přirozeně vznikajících klimatických změn. To se změnilo v posledních stoletích průmyslové revoluce pod vlivem rychle rostoucí lidské populace. Jestliže za posledních deset tisíc let lidé zlikvidovali 1 mld. ha přirozených lesů, pak jen za 20. století zlikvidovali další 1 mld. ha. Lidstvo je odpovědné za klimatické změny a likvidace, a fragmentace globální sítě živé přirozené vegetace je jejich dlouhodobou příčinou.
„Příčinný vliv antropogenizace krajiny na obydlených kontinentech Země je měřitelný a nejméně stonásobně větší než vliv rostoucích koncentrací CO2 v atmosféře, který měřit nelze. Je to doložitelné ohromnými ztrátami podpůrných a regulačních služeb ekosystémů zemských kontinentů, které lidé způsobují přeměnami původně živou vegetací pokryté krajiny na převažující neživé povrchy,“ uvádí doc. Josef Seják.
Z měření ztrát podpůrných a regulačních ekosystémových služeb, dosud nezahrnovaných do územního rozhodování správních orgánů OŽP, vyplývá, že zaměření unijní environmentální politiky na dekarbonizaci povede ke zcela neefektivnímu investování nesprávným směrem. Zásadní environmentální investice musí jít na obnovu relativně souvislých sítí přirozené a funkční vegetace Evropy při současném udržení výživy obyvatelstva.
„Potřeby výživy lidí a energetická krize vyžadují okamžité zrušení obchodování s emisemi CO2, které neopodstatněně zvyšuje ceny energií na zkolabovaném unijním trhu a již v současnosti tlačí mnoho evropských domácností pod hranici chudoby a vede k nekonkurenceschopnosti evropských výrob,“ upozorňuje Seják.
Výše uvedený článek je v ČR unikátní a revoluční zejména pro ty, kteří uvěřili nezdůvodněné hypotéze, že 0,04 % CO2 v atmosféře je určující příčinou oteplování klimatu. Článek je však součástí mezinárodně sílícího proudu statí poukazujících v kontextu evoluce života na Zemi na mnohostranně nenahraditelnou úlohu přirozené vegetace (v Evropě převážně klimaxových lesů) v kontrole a regulaci klimatu na kontinentech. Atmosférický CO2 je nenahraditelný pro růst vegetace, a tím i výživu lidstva.

[1] SEJÁK, J.; POKORNÝ, J.; SEELEY, K.; SKENE, K. R. Why ecosystem services should be counterbalanced by nature’s thermodynamic costs. Ecosystem Services, 2022, 57, IF=6,91, D1

tisková zpráva Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem

V některých případech slapové rozrušení vyvolá vznik relativistického výtrysku (jetu) s materiálem vyvrženým z černé …

3 comments

  1. Stanislav Florian

    Článek je prakticky shodný se zdrojem
    https://www.ujep.cz/cs/39230/vedci-na-fzp-vyvraci-tradicni-nazory-na-priciny-klimatickych-extremu.
    Nenašel jsem ve zdroji zmínku o tom, že 1 miliarda hektarů ( úbytek lesa za 20. století) je 10 milionů km2, což je plocha Evropy. Obnovení vzrostlého lesa na 10 milionech km2 ( les 80 let má asi 400 m3/ha) přestavuje vázání asi 34 miliard tun CO2 ročně, což je prakticky shodné s 33 miliardami tun antropogenních emisí CO2/rok.
    Nikde jsem v textu UJEP nenašel, že toto odčerpání CO2 zásadně napomůže v boji s globálním oteplováním. CO2 je prokazatelně skleníkovým plynem podporujícím globální oteplování. Článek tvrdí :“v ČR unikátní a revoluční zejména pro ty, kteří uvěřili nezdůvodněné hypotéze, že 0,04 % CO2 v atmosféře je určující příčinou oteplování klimatu.“ A nedokazuje to ničím.

    Odčerpávání CO2 lesem se koná jen tehdy, když jde o přírůstek lesa. Jinak rovnováha mezi vázaným CO2 je rozkladem dřeva na CO2 a CH4 nebo jeho spálením na CO2.

  2. Stanislav Florian

    Článek píše :“Atmosférický CO2 je nenahraditelný pro růst vegetace, a tím i výživu lidstva.“
    Toto tvrzení je v rozporu se samotným obsahem článku, kde znovu obnovení lesa, tedy pohlcení a vázání CO2 z atmosféry, povede ke snížení koncentrace nenahraditelného CO2 pro výživu lidstva.
    Albedo ( odraz světla) lesa je řekněme 10% , tedy 90% světla se pohltí. Albedo louky, pole je řekněme 20%., tedy 80% se pohltí. Lesy ochlazují krajinu, o to není pochyb, když měříme teplotu 1,5 m nad zemí. V brazilském pralese je o 3°C chladněji, než na plantáži z pralesa vzniklého. V pralese se přímé světlo k zemi nedostane. Hlavní důvod chladu v lese je odpařování vody z velké plochy listí, jehličí. Což ostatně dělá o tráva.
    Článek píše :“Živá vegetace zemských kontinentů si za více než čtyři sta milionů let pomocí samoorganizovaných sukcesních procesů vytvořila efektivní systém regulace klimatu a v minulosti přirozeně vznikajících klimatických změn.“
    Graf teplot za 540 milionů let
    https://hledani.gnosis.cz/wp-content/uploads/graf-globalni-teplota-za-poslednich-540-milionu-let-nahled.png
    ukazuje kolísání teplot +14°C a (minus) -6°C , tedy celkem o 20°C.
    Takže stabilizační faktor vegetace nic moc. A lehké kolísání hladiny oceánu o 120 m taky nic moc pro rovnováhu klimatu a pro civilizaci stačí metry.
    Fosilní paliva ( uhlí) vznikalo před 200-300 miliony let a před asi 60 miliony let hnědé. také ropa vznikala dlouhodobě a před miliony let . Fosilní paliva hromadila energii.
    Fosilní paliva spalujeme intenzivně řekněme 200 let, takže rovnováha CO2 je nepochybně porušována rychle. Nejde ani tolik o uvolněnou energii, ale o nárůst CO2 jako skleníkového plynu. Tento nárůst teploty se dá termodynamicky vyjádřit vzhledem k nárůstu CO2.
    Takže článku vůbec nerozumím.

  3. tak toto je tiskova zprava, detailnejsi zduvodneni by obsahoval samotny clanek… jinak ano, ma to celou radu diskutabilnich tvrzeni. po spaleni lesa vznikne svetlejsi povrch, kde se bude vic drzet snih, vice se odrazi, „bez lesa bude chladneji“. proc by zrovna z hlediska teploty/regulace melo hrat roli, zda lesy jsou puvodni nebo ne (a mnohde lesu celkove neubyva). take je otazka, zda se klimatickym extremem mysli spis samotny rust teploty nebo vetsi kolisani hodnot (teplot, srazek…); a v teto souvislosti ovsem i co z toho je/poklada se za problem (dejme tomu ze lesy nic moc nedelaji se samotnym rustem teploty, ale s tim kolisanim ano?). dale vsak jakkoliv co2 je sklenikovy plyn, tak v minulosti zeme to se souvislosti obou velicin (teplota/koncentrace) neni zrovna jednoznacne (co2 ze sopek, ono to klasicke spalovani take vytvari soucasne ochlazujici mechanismus smogem). ze rust co2 do nejake miry by mel zvysovat zemedelske vynosy se tez uvadi obcas uvadi. v minulosti vyssi teplota odpovidala mozna vyssi celkove „produkci“ ve smyslu mnozstvi zivota/biomasy?
    nicmene co tvrdi samotny clanek, lze zjistit pouze prave z toho clanku, a ten na webu volne neni, zda se
    https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212041622000651
    mozna se obhajuje spise „klasicka ochrana prirody“ namisto pocitani uhliku?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close