Archiv článků: ekologie

Depozice rtuti od počátku 21. století v ČR klesá

periodická tabulka

Rtuť (Hg) je prvkem, který je považován za nebezpečný globální polutant, jehož emise a vliv na životní prostředí je pravidelně skloňován v médiích. Vzhledem k nízké reaktivitě většiny Hg v atmosféře dosahuje mokrá depozice, na rozdíl od jiných prvků, poměrně nízkých hodnot – asi 2-3 µg/m2/rok. Na území s vegetací, …

více »

Intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie …

více »

Bludy o vyčerpání fosilních paliv

Obavy veřejnosti z toho, že nám dojdou fosilní paliva, se ozývaly už v roce 1865, kdy významný ekonom viktoriánské éry William Stanley Jevons vydal knihu, v níž dospěl k závěru, že je „samozřejmě … zbytečné přemýšlet o náhradě uhlí jakýmkoliv jiným druhem paliva“ a že klesající těžba uhlí musí znamenat …

více »

Farmy robotů?

A zemědělci jako programátoři a datoví vědci? Máme téhle prognóze věřit? Zemědělství bylo kdysi významnou inovací, i v pozdější době řada dalších technologií souvisela se zemědělstvím nebo se zde uplatňovala hned na začátku (oradlo, tažná síla zvířat, zavlažování… ale už třeba železo se pro zemědělské nářadí začalo využívat jen pomalu). …

více »

Jak dingové mění Austrálii

Když přítomnost vlků v národních parcích ovlivňuje tok řek, proč by dingo nemohl za velikost a tvar dun? Jistěže může. V poušti na severozápadě Nového Jižního Walesu existuje od 19. stol. plot proti dingům (Dingo Fence). Na jedné jeho straně farmáři dingy hubili jako škodnou, protože divocí psi ohrožovali domácí …

více »

Lovec vážek: nápad zpěváka Dana Bárty už slouží veřejnosti

Vážka

Rozpoznat vážku, dozvědět se zajímavosti o jejím životě a podílet se na vědeckém výzkumu, který povede k lepší ochraně tohoto v ekologii klíčového druhu. To umožňuje nová mobilní aplikace vytvořená vědci z Ostravské univerzity. Unikátní projekt vědců z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity již nyní slouží nejen …

více »

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu …

více »

Jak rostliny chrání před těžkými kovy, výbušninami i léky

Fytoremediace – technologie využívající zelené rostliny nebo rostliny ve spojení s mikroorganismy k rozkladu, fixaci nebo akumulaci různých látek znečišťujících půdu, vodu a vzduch. Studium fytoremediace na Ústavu experimentální botaniky V naší Laboratoři rostlinných biotechnologií se studiem metabolismu odbourávání organických xenobiotik a akumulace kovů a radionuklidů v rostlinách zabýváme již …

více »

Přežití druhů v potravních řetězcích závisí na změnách velikosti těla jedinců s teplotou

Zmenšování velikosti jedinců studenokrevných živočichů (zahrnujících např. hmyz, ryby a bakterie) patří ke třem hlavním pozorovaným biotickým odezvám na změny klimatu. Ekologické důsledky tohoto jevu ale dosud nebyly prozkoumány. Mezinárodní tým vedený vědci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Jihočeské university v Českých Budějovicích provedl rozsáhlé počítačové …

více »

Obří stromy jsou důležité, v hustých lesích chybí

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky. Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close