Pixabay License. Volné pro komerční užití

Fosfan v atmosféře Venuše opět vyvolal spekulace o místním životě

Fosfan (fosfin, fosforovodík, PH3) na Zemi vzniká pouze činností mikroorganismů nebo při průmyslových procesech. Objev této molekuly v atmosféře Venuše proto vede znovu k úvahám o možném místním životě.
Atmosféra Venuše by pro život (cca mikroorganismy pozemského typu) byla mnohem příznivějším místem než žhavý povrch planety; v různých vrstvách panují různé teploty, někde i kolem příjemných 30 °C. Dokonce se zde v malém množství vyskytují i kapičky vody. Asi největší problém by pozemské bakterie, a to včetně extremofilů, ovšem měly s místním krajně kyselým prostředím (rámcová čísla: mraky jsou třeba z 90% kyseliny sírové, pozemské bakterie zvládají maximálně 5 %).
Mezinárodní tým pod vedením Jane Greaves of Cardiff University nyní oznámil v mracích Venuše překvapivý objev fosfanu. Výsledky jsou založeny na celkem dvou sadách pozorování pomocí James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) a Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA).
Na Zemi vytvářejí kyslík mikroorganismy žijící v prostředí bez kyslíku. Vyrábějí ho redukcí fosforečnanů pomocí vodíku. Proč to dělají není jasné, tento proces vyžaduje energii – může jít např. o to, že bakterie se tímto způsobem pokoušejí otrávit konkurenci, nebo jde jen o spřažení s jinými chemickými reakcemi a fosfan je odpadním produktem. Na Venuši by anaerobní mikroorganismy mohly provádět obdobné chemické reakce.
V atmosféře Venuše byla koncentrace fosfanu stanoven asi na 20 molekul na miliardu. Není to na pohled moc, ale když vědci zkoušeli modelovat různé anorganické scénáře pro jeho vznik – kombinaci sopek, blesků, kousků hornin/prachu vyfouknutých do atmosféry bouřemi apod. – vyšlo jim, že koncentrace fosfanu by měla být ještě o několik řádů nižší. Samozřejmě, že naše znalosti jsou v tomto ohledu krajně neúplné, fosforu na Venuši se dosud údajně věnovala jediná studie, a to ještě z doby sovětského programu Vega v polovině 80. let.
Co dál? Zajímavé by třeba bylo zjistit, jak je fosfan v atmosféře rozložen, zda ho třeba není nejvíc v oblastech s mírnou teplotou. Pátrat lze i po dalších látkách s možným biogenním původem.

Greaves, J.S., Richards, A.M.S., Bains, W. et al. Phosphine gas in the cloud decks of Venus. Nat Astron (2020). doi.org/10.1038/s41550-020-1174-4
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org

 

Viz také tisková zpráva na toto téma: V atmosféře Venuše byly nalezeny možné stopy života

Poznámka PH: Trochu to připomíná diskuse o metanu na Marsu. Určitě zajímavé, ale zda je to nějaká biosignatura, na to by si asi byl ochoten vsadit málokdo.
Podporu má pro možnost života v atmosféře Venuše poskytovat současný výskyt sulfanu a oxidu siřičitého. Taková směs není ve stavu chemické rovnováhy, alespoň jeden plynů zřejmě nějaký proces tedy kontinuálně doplňuje. Viz např. Wikipedia.cz.

Venuše, umělecká představa

Hurikány na jižním pólu Jupiteru vytvářejí podivné mnohoúhelníky

Příslušné zvláštně uspořádané bouřky poprvé zaznamenala v roce 2019 sonda Juno. Neměly by se nijak …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close