Archiv článků: chemie

Saturn z uhlíku

Tedy nejde o planetu, ale její analogii v nanoměřítku: chemickou strukturu z koule obklopené plochým prstencem. Uvnitř se skrývá fulleren C60, kolem pak kruh ze 6 spojených antracenů. Unikátní na této struktuře má být to, že nejde o „kouli zavřenou v jiné kouli“, ale opravdu v prstenci. 6 antracenů, respektive …

více »

Zapeklité atomy oganessonu

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Oganesson je transuran s protonovým číslem 118, snad podobný vzácným plynům. Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým …

více »

Srovnáváme ortho a para vodu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Molekula vody existuje ve formě dvou „izomerů“, ortho a para – podle toho, zda spiny jader vodíkových atomů mají stejnou nebo opačnou hodnotu. Fyzikální vlastnosti obou těchto forem vody jsou prakticky totožné. Vědci z univerzit v Basileji a Hamburku nyní zkoumali, zda se ortho a para voda nějak neliší z …

více »

Čtvrtý feromagnetický prvek

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Ruthenium (Ru) je po železu, kobaltu a niklu čtvrtým prvkem, který je feromagnetický i při pokojové teplotě. Díky tomu by tento prvek mohl najít uplatnění např. v počítačových discích a pamětech na bázi spintroniky, v elektromotorech nebo senzorech. Ruthenium je navíc tepelně stabilní a za pokojové teploty se vůbec neoxiduje; …

více »

Iont sodíku ve vodě

Vědci učinili průlom v poznání pohybu a struktury iontových hydrátů. Nejrychleji se pohybuje iont sodíku hydratovaný třemi molekulami vody. Čeští vědci ve spolupráci s čínskými kolegy jako první na světě dokázali zobrazit strukturu a měřit pohyblivost iontových hydrátů sodíku, tedy shluků neboli klastrů molekul vody a atomu sodíku, které se …

více »

Baterie s více elektrolyty

Baterie typu lithium-kov má na rozdíl od nejznámější baterie Li-Ion anodu nikoliv z uhlíku, ale přímo z „aktivního“ lithia; může proto nabídnout větší hustotu energie/kapacitu. Lithiovou anodu ovšem dříve či později zničí růst vláken (dendritů), takže tyto baterie mají omezenou životnost. Dnes se používají pouze ve formě na jedno dobití, …

více »

Zřejmě poprvé zaznamenán piezomagnetický jev

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Po piezoelektrickém jevu je tu analogický efekt, kdy látka účinkem mechanického působení mění své magnetické vlastnosti. Peizomagnetický efekt objevili vědci u sloučeniny BaFe2As2 (arsenid železnato-barnatý). Nicholas Curro, profesor fyziky z University of California (Davis) a hlavní autor článku uveřejněného v Nature Communications, přitom přiznává, že u přírodních sloučenin se tento …

více »

Membrány v metanových mořích Titanu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …

více »

Tellur místo černého fosforu

2D forma černého fosforu, tzv. fosforen, mnohými svými vlastnostmi předčí populární grafen. Jeho základní šestiúhelníková struktura je v prostoru zvlněná, proto by mohla být vhodná v aplikacích ohebné elektroniky. Fosofren má také větší zakázaný pás, lze tedy lépe řídit jeho vodivost. Zájímavý je rovněž svými optickými vlastnostmi (silná absorpce světla). …

více »

Nejdelší vazba mezi atomy uhlíku

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close