Archiv článků: život ve vesmíru

Astronomové na základě dat z Webbova dalekohledu objevil v atmosféře exoplanety K2-18 b molekuly obsahující uhlík včetně methanu a oxidu uhličitého. Výsledky odpovídají tomu, že tato exoplaneta může mít povrch pokrytý oceánem pod atmosférou bohatou na vodík. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá žádnému tělesu v …

Na UniverseToday se zeptali odborníků na planetární geologii, které z měsíců velkých planet mají ve zvláštní oblibě. Odpovědi i jejich zdůvodnění se různily, ba dokonce vůbec nepřekrývaly. Francis Nimmo (Kalifornská univerzita v Santu Cruz): Enceladus. Protože chrlí materiál ze svého nitra na povrch, takže složení oceánu pod ledem nebo i …

Nová analýza ukazuje, že exoplanet podobných Zemi, tedy ve smyslu s kapalnou vodou, je pravděpodobně mnohem více, než se dosud předpokládalo – což samozřejmě zvyšuje i šanci na nalezení života pozemského typu. I tam, kde vhodné podmínky neexistují na povrchu, by se voda v kapalné podobě mohla nacházet pod ním …

Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …

U trpaslíků typu M, tedy vůbec nejčastějších hvězd, se poměrně často vyskytují i exoplanety s vázanou rotací, které mají jednu stranu trvale přivrácenou ke hvězdě (a naopak, jistěže). Podle nové studie astronomů z Kalifornské univerzity v Irvine by i na těchto planetách mohl kupodivu existovat život pozemského typu. Obyvatelné by …

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …

Slunce není typickou hvězdou. Alespoň v Mléčné dráze (a proč by tomu jinde mělo být jinak) podle všeho převládají hvězdy menší, červení trpaslíci s hmotností do 0,5 Slunce a nižší teplotou. Většina exoplanet obíhá právě kolem těchto hvězd. Obyvatelná zóna (ve smyslu rozmezí, kde by se měla na povrchu planet …

Za obyvatelnou zónu dnes označujeme tu část exoplanetárních soustav, kde na povrchu těles může existovat voda v kapalném stadiu. Takové vymezení hodí se samozřejmě hodí jen pro pátrání po životě pozemského typu. Nedávná studie navrhuje rozšířit tento koncept tak, aby zahrnoval i jiné oblasti, také ovšem umožňující vznik složitých, živých …

ALFA Mars (Agnostic Life Finding Association – Mars; alfamars.org) je skupina vědců, inženýrů, popularizátorů vědy a dobrovolníků, jejichž společným cílem je zjistit, jestli na povrchu Marsu v současné době existuje původní život, a to ještě předtím, než tam přistane první mise s lidskou posádkou. Nejnovější poznatky o minulosti Marsu i extremofilních formách pozemského …

Ve Sluneční soustavě „celkově nejobyvatelnější“ prostředí pro život pozemského typu zřejmě představují podzemní oceány na měsících velkých planet (vypadá to, že takto je obyvatelných mnohem více světů ve srovná s povrchem kamenných planet, a to i když sem vedle Země zařadíme i Mars). Exoměsíce by ale mohly mít podmínky vhodné …