Archiv článků: život ve vesmíru

Fosfan by mohl být markerem mimozemského života

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Fosfan PH3 prý (v pozemských podmínkách) nevzniká anorganickými reakcemi. Na Zemi ho produkují prakticky výhradně anaerobní organismy typu metanogenů. Logika příslušných oxidačně-redukčních reakcí je podobná jako při vzniku metanu, na rozdíl od metanu by fosfan (fosforovodík) mohl být jako marker života mnohem přesvědčivější. Vědci z MITu přitom tvrdí, že pokud …

více »

Nad Europou potvrdili vodní páru

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby …

více »

V meteoritech byly objeveny i cukry, včetně ribózy pro RNA

Další stavební kámen života se podařilo objevit v meteoritech. Potvrzuje se tím, že při tzv. Velkém bombardování mohly být na Zem prakticky všechny látky potřebné pro život dodány už předsyntetizované, abiotická fáze evoluce tedy mohla proběhnout (a také podle všeho proběhla) rychle. A to se přidržujeme celkem konzervativní verze, že …

více »

Změnám koncentrace kyslíku na Marsu zatím nerozumíme

(c) NASA, licence obrázku public domain

Rover Curiosity zjistil v kráteru Gale opakované vzestupy koncentrace kyslíku. Média jsou opět plná spekulací o tom, zda to může znamenat doklad života na Rudé planetě, i když NASA nic takového netvrdí. Podobně jako v této souvislosti často diskutovaný metan může být stejně tak kyslík biologického (fotosyntéza apod.) nebo jiného …

více »

Život na planetách u černých děr je pochybný

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …

více »

Co se vlastně našlo na Enceladu? Aminokyseliny ne

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Média jsou plná informací o tom, jak se Saturnův měsíc Enceladus podobá Zemi a jak nový objev organických látek na povrchu zvýšil pravděpodobnost místního života. Pojďme se na to podívat ale trochu podrobněji. Předpokládáme, že pod povrchem Enceladu se nachází oceán kapalné vody. Enceladus je zřejmě podobný Jupiterově Europě, i …

více »

Venuše mohla mít kapalnou vodu mnohem déle

Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …

více »

C/2019 Q4 Borisov: mohli bychom na mezihvězdné kometě zkusit přistát?

Před dvěma lety prošla sluneční soustavou ‚Oumuamua, podle všeho první objekt, který jsme dokázali identifikovat jako pocházející z oblasti mimo sluneční soustavu. Výjimečná událost samozřejmě vzbudila velký zájem a objevily se i návrhy, abychom využili tak vzácnou příležitost a pokusili se na kometě (nebo spíše asteroidu či zbytku vybuchlé komety …

více »

Označovat K2-18b za obyvatelnou exoplanetu? Nesmysl

Média žijí objevem vody v atmosféře exoplanety K2-18b. Velmi často se označuje jako obyvatelná. Prý je to zkratka. Není. Je to nesmysl a to úplný. Význam nového objevu je zejména v posunu. S využitím dat z Hubblova dalekohledu vědci detektovali vodní páru v atmosféře planety v obyvatelné oblasti. Už to …

více »

Na Europě je sůl

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

A co to znamená pro eventuální místní život. Žluté skvrny na povrchu Jupiterova měsíce Europa jsme dosud považovali většinou za síran hořečnatý, podle nové studie se však jedná o obyčejný chlorid sodný. Nemusí to být tak docela bez významu. Vědci z Caltechu a NASA/Jet Propulsion Laboratory dospěli k novému závěru …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close