Model má schopnosti předvídat lidské chování nejen při řešení známých úkolů, ale i ve zcela nových situacích.
Výzkumníci z Helmholtzova institutu v Mnichově vyvinuli model umělé inteligence zvládající s pozoruhodnou přesností simulovat lidské chování. Jazykový model Centaur byl vycvičen na více než deseti milionech rozhodnutí z psychologických experimentů – a postupuje v důsledku toho způsobem, který se velmi podobá rozhodování skutečných lidí. To otevírá nové možnosti pro pochopení lidského poznávání a zdokonalení psychologických teorií.
Průvodní tisková zpráva uvádí, že psychologické modely byly dosud dvou typů – buď lidské myšlení popisovaly („vysvětlovaly“), nebo předpovídaly jeho výsledky. Prakticky nikdy ale nezvládly oboje. Centaur se naproti tomu snaží právě o to. Model byl natrénován na základě speciálně upraveného souboru dat Psych-101, který obsahuje více než 10 milionů individuálních rozhodnutí ze 160 behaviorálních experimentů.
Jedinečnost systému Centaur má spočívat v jeho schopnosti předvídat lidské chování nejen při řešení známých úkolů, ale i ve zcela nových situacích, s nimiž se dosud nesetkal. Identifikuje běžné rozhodovací strategie, pružně se přizpůsobuje měnícímu se kontextu a dokonce s překvapivou přesností předpovídá i reakční časy lidí. „Vytvořili jsme nástroj umožňující předvídat lidské chování v jakékoli situaci popsané přirozeným jazykem – jako ve virtuální laboratoři,“ říká hlavní autor studie Marcel Binz.
Potenciální aplikace sahají od analýzy klasických psychologických experimentů až po simulaci individuálních rozhodovacích procesů v klinickém kontextu, například při depresi nebo úzkostných poruchách. Model otevírá nové perspektivy ve zdravotnickém výzkumu – mj. tím, že nám pomůže pochopit, jak se rozhodují lidé s různými psychickými stavy.
Dále se výzkumníci chtějí blíže podívat do nitra Centaura: Které výpočetní modely odpovídají konkrétním rozhodovacím procesům? Lze z nich odvodit, jak lidé zpracovávají informace – nebo třeba jak se liší rozhodovací strategie zdravých jedinců a jedinců s duševním onemocněním?
Marcel Binz, A foundation model to predict and capture human cognition, Nature (2025). DOI: 10.1038/s41586-025-09215-4. www.nature.com/articles/s41586-025-09215-4
Zdroj: Helmholtz Association of German Research Centres / TechXplore.com
Sciencemag.cz

Tipuju, ze ai bude podobnejsi lidskemu mozku az si bude moci terativne sama nastavovat vahy na neuronech.
lišilo by se to ale tolik od toho, jak to funguje dnes? ai by to stejně dělala asi kvůli optimalizaci nějakých výsledků (které jsme jí zadali zvenku), teď to dělají lidé přímo. mají nějaké AI systémy své vlastní cíle? (na druhé straně samozřejmě netvrdím, že lidské cíle nejsou výsledkem determinismu, ale není vložen zvenčí, nebo alespoň jinak)